Z HISTORIE ZLATÉHO JELENA
Článek v regionálních novinách
/ / Turistická kronika / 1990 / Z historie Zlatého jelena
Až jednou zavítáte do Bučovic nebo Ždánic, jistě si uděláte pěkný výlet k Zlatému jelenu. Podívejme se na jeho historii.
Hájenka Zlatý jelen je jižně od Mouřínova asi 4 km. Písemné památky svědčí o tom, že pochází z roku 1472 podle pamětí obce Rašovic. Hájenka je v oblasti pahorkatiny Ždánských lesů. Budova se těšila opravdovému zájmu obyvatel Mouřínova. Její areál se nacházel v oblasti slavkovských lesů, kde bylo mnoho jelení zvěře, rostlo mnoho hub a jahod.
Před budovou byla studna 30 m hluboká. Voda se čerpala dvěma okovy do výšky 15 metrů. Obyvatelé Mouřínova tvrdí, že zde působili hajní Pek, Petr H., Jan a Jakub H., Josef V., S. Loubal. Posledním hajným po panu L. byl Stanislav D. Od roku 1949 nebyla hájenka obydlena.
Po roce 1945 byl opatrovníkem hájenky prof. J. Z., který se staral o objekt na základě rozhodnutí ONV ve Vyškově. Studna byla zaházena ke škodě celého okolí. To vše se stalo v šedesátých letech z obav, aby se tam nepohybovali neznámí lidé, protože nepřítel nespí, bylo heslem KSČ.
Kontrolu objektu prováděl mouřínovský občan Antonín, který sem docházel a podával zprávy na lesní správu v Bučovicích, na MNV v Mouřínově a Heršpicích jako skutečný majitel hájenky. Je zajímavé, že nikdo řádně o likvidaci hájenky informován nebyl.
Rodina hajného V. zde postavila kříž a stejnou částku za postavení kříže musela odvést na faru v Křižanovicích. Faře přináležela povinnost z těchto peněz kříž opravovat. V. umírá ve Vranovicích 30. března 1954 ve stáří 91 let.
O areál myslivny jevil velký zájem ing. Cyril V., ředitel lesnické mistrovské školy ve Strážnici. Svou praxi absolvoval u správy velkostatku hraběte Pálfyho ve Slavkově. Tehdy patřil areál myslivny pod správu lesního revíru Bílý vlk, kde v letech 1931-32 vykonával svou praxi.
K areálu myslivny se váží četné historické skazky, které sahají až do 15. století. Nedaleko od hájenky je obec Konůvky, zaniklá za třicetileté války.
Historikové nás informují, že v roce 1468 se přehnalo tímto územím tažení uherských vojsk, Uherský král Matyáš usiloval o český trůn svého tchána Jiřího z Poděbrad. Tehdy se bojovalo po celé jihozápadní a jihovýchodní Moravě. Zprávy z tehdejší doby hovoří, že vyhořely Ždánice, Bučovice. Ve Ždánicích byl zničen hrad na kopci Palánku, za své vzal i hrad Cimburk a mnoho obcí na Hodonínsku a Břeclavsku. O tom se zmiňuje ve svých dějinách J. V.
V období II. světové války, 6. února 1945, v myslivně došlo k boji příslušníků partyzánského oddílu Olga s nacistickým Jagd komandem z Kyjova. Při přestřelce zahynul mladý partyzán Jiří J. Každoročně se zde konají 9. května oslavy osvobození naší vlasti Rudou armádou a vzpomínky na odbojovou činnost za II. světové války.
Ing. Cyril V. má velký zájem o celý areál Zlatý jelen. Od roku 1959 se hlouběji zabýval historií myslivny. Získané poznatky byly podkladem pro zpracování jeho projektu na přeměnu areálu myslivny na Památník Ždánského lesa v roce 1971. Za budovou myslivny se podařilo zbudovat lesní altán stejného jména Zlatý jelen, pomník lesního rady Julia W., jakož i pomník vážící se k historii odbojové činnosti v oblasti Ždánického lesa. K plnému dokončení architektonických úprav v areálu Památníku Ždánského lesa zbývá ještě mnohé vykonat.
Na závěr nechám opět promluvit ing. Cyrila V., který je kompetentní podat návrh na budovu PŽL:
"V současné době rozvíjím úsilí, aby areál PŽL byl zbudován podle mého původního záměru a projektu. Objevují se značné potíže se zajištěním potřebných finančních prostředků, jakož i obětavých pracovníků. Věřím však, že v průběhu příštích let se nám podaří plánované architektonické ztvárnění areálu dokončit tak, aby sloužil svému naučnému a osvětovému poslání. Na tuto péči jsem již získal podporu příslušných lesnických orgánů - lesní správu Mouřínov a Bučovice, pracovníky lesního závodu Bučovice, jakož i podniku Jihomoravské státní lesy v Brně.
F.Č.
