KLÁŠTER ALADŽA

 /  / Reporáže z cest / Bulharsko 2022 / Klášter Aladža

Na jihozápadním okrají Přírodního parku Zlaté Písky je vytesaný ve vápencové stěně nejznámější středověký skalní klášter na bulharském pobřeží Černého moře. Jeho jméno Aladža je perského nebo arabského původu a znamená pestrý - vzorovaný. Ve 13. až 14. století obývali klášter mniši - poustevníci. Systematické studium této významné křesťanské památky zahájili koncem 19. století bratři Karel a Hermín Škorpilovi. V roce 1927 byl klášter vyhlášený národní památkou a v roce 1968 architektonickou kulturní památkou národního významu. V 70. letech 20. století bylo v klášterním parku postaveno muzeum. Nachází se v něm stálá expozice o minulosti kláštera a další expozice věnované bulharské křesťanské kultuře. Na pokladně jsme si zakoupili vstupenku, která stála BGN 5,00 a umožnila nám vstup do parku, kláštera i muzea.

S největší pravděpodobností se už během pronásledování křesťanů v Římské říši uchýlilo do této oblasti několik vyhnanců z nedalekého města Odessos. Protože v roce 313 zavedl Konstantin I. Veliký toleranci vůči všem náboženstvím, začaly na mnoha místech vznikat kláštery. V 5. až 6. století zde vzniklo pravděpodobně jedno z nejstarších křesťanských center na Balkáně. Dokladem jsou katakomby a pozůstatky opevnění. Jejich osud po vzniku První bulharské říše v roce 681 není známý. V roce 864 bylo v Bulharsku přijaté křesťanství a došlo k oživení poustevnických a skalních klášterů. Během obnovy mnoha kostelů a klášterů v 11. a 12. století byl pravděpodobně založený i skalní klášter Aladža. Mnichy přitahovala zalesněná oblast, vodní zdroje a skalní dutiny. Během Druhé bulharské říše ve 12. až 14. století opět vzkvétaly i skalní kláštery. Po expanzi Osmanské říše na Balkán začal klášter upadat.

Parkem jsme došli ke skalní stěně, před kterou bylo instalované hladiště. Po přilehlém schodišti jsme vystoupali do druhého patra skalního kláštera. Celé bylo tvořené jedním větším výklenkem, na jehož východním konci se nacházela klášterní kaple. Mniši se k ní dostávali po dřevěném žebříku z hřbitovního kostela o patro níž. V kapli se dochovala velká část původní freskové výzdoby ze 13. až 14. století. V nejlepším stavu byla malba na stropě představující Nanebevstoupení Páně. Podlaha kaple byla posetá mincemi i bankovkami a dalšími předměty, které tam vhazovali poutníci. Vrátili jsme se ke schodišti a sestoupili o patro níž. Vstoupili jsme do chrámu. Na jeho východním konci byl půlkruhový výklenek a pozůstatky kamenného stolu, býval tam oltář. Na severní stěně byl malý výklenek a dvě kamenné lavice. Ve stropě byl malý otvor symbolizující kupoli křesťanského chrámu.

Sešli jsme po schodišti, vysekaném do kamene v podlaze chrámu. V současné době bylo chráněno dřevěnými deskami. Úzký průchod nás dovedl do ostatních místností v prvním patře. Procházeli jsme kolem klášterních cel. Cela opata byla větší než cely mnichů. Ve zdech byly výklenky na ikony nebo věci bydlících. Na konci chodby jsme úzkým otvorem vešli do velké místnosti nepravidelného tvaru. Byla to kuchyně a jídelna. Na severozápadní stěně byl malý půlkruhový výklenek. Tady bývalo ohniště. Za jídelnou byla malá místnost, která už byla z velké části zbořená. Jednalo se o hřbitovní kostel pro zádušní motlitby. Na východní stěně byl vytesaný půlkruhový oltářní výklenek. Kamenné schodiště vedlo do níže položené krypty. I tento kostel míval freskovou výzdobu. Z výklenku za oltářním prostorem se v minulosti vcházelo po dřevěném žebříku do kaple o patro výše.

Sešli jsme do krypty oddělené od vstupního prostoru kamennou zdí. Měla dva hroby. Prostor bezprostředně před kryptou býval vstupem do kláštera. Vcházelo se tam po dřevěném nebo provazovém žebříku, který se v noci vytahoval nahoru. Na vstupní plošině byly vytesané další tři hroby. V jednom z nich byl objevený střbrný pečetní prsten ze 17. až 18. století. Vrátili jsme se zpět ke schodišti, sešli dolů a parkem jsme došli k muzeu. Tady jsme se seznámili s minulostí skalního kláštera Aladža a s historií bulharské křesťanské kultury. Zaujal nás model kláštera, kde jsme mohli vidět všechny místnosti, kterými jsme postupně procházeli při jeho prohlídce. Potom už jsme sešli ke kašně Aladža a po modré turistické značce jsme přírodním parkem Zlaté Písky sestoupili zpět do Letoviska Zlaté Písky, kde nás v Astera Hotel & Spa čekala večeře v rámci all inclusive.

Fotogalerie: Klášter Aladža