NA SKOK DO VYSOKÝCH TATER
Pohoří na Slovensku
/ / Reporáže z cest / Slovenský ráj 2022 / Na skok do Vysokých Tater
Po sjezdu z dálnice D1 u Važce jsme pokračovali po silnici č. 18. Po přejetí Bieleho Váhu jsme míjeli Nemecký vojnový cintorín, od kterého byla nádherná vyhlídka na celé panoráma Vysokých Tater. Pokračovali jsme po silnici č. 18 do Tatranské Štrby, kde jsme odbočili na silnici č. 538, která nás po chvíli zavedla do Tatranského národného parku. Po podjetí zubačky na Štrbské pleso jsme zastavili a z jedné strany jsme viděli panoráma západní části Vysokých Tater s Kriváňom (2494 m) a Soliskom (2412 m), z druhé strany panoráma Nízkých Tater s Kráľovou hoľou (1946 m), Veľkou Vápenicou (1691 m), Veľkým bokom (1727 m), Ďumbierom (2043 m) a Chopkom (2024 m). Pokračovali jsme po silnici č. 538 a po chvíli jsme se napojili na Cestu slobody, ze které jsme následně odbočili k Novému Štrbskému plesu. Parkoviště byla přeplněná, tak jsme zaparkovali v jednosměrce vedoucí k zastávce Popradské pleso.
Po ulici Sentiványho a K vodopádom jsme došli na Rázcestie pred Heliosom, odkud jsme pokračovali po Tatranské magistrále ke Štrbskému plesu. Toto morénové jezero leží v nadmořské výšce 1347 m, na jižní straně Vysokých Tater, na začátku Furkotské a Mlynické doliny. Dosahuje hloubky až 20 m, šířky 600 m a délky 640 m. Po Velkém Hincově plese je druhým největším plesem ve slovenské části Vysokých Tater i na Slovensku. Voda ve Štrbském plese má průměrnou teplotu 6 stupňů, maximálně vyšplhá na 19 stupňů. Průměrně je jezero zamrzlé 155 dní v roce. Na povrchu nemá žádný přítok ani odtok. V jezeře se prohání pstruh potoční, okoun říční, štika obecná, jelec jesen, hlavatka obecná a několik posledních kusů síha severního maréna. Ten byl uměle vysazený do jezera v roce 1929 a byl nejpočetnějším druhem. V současné době mu hrozí vyhynutí.
V roce 1872 byla u Štrbského plesa založená stejnojmenná osada, kdy tu byla postavená první lovecká chata Jozefem Szentivány. Později zde vznikla turistická obytovna a další domy. V roce 1880 se začali návštěvníci vozit po jezeře na lodičkách a zůstalo to tak až do současnosti. Od roku 1885 je Štrbské pleso klimatickými lázněmi. V roce 1896 byla vybudovaná parní ozubená dráha, zubačka, ze Štrby, která zpřístupnila Štrbské pleso turistům. V provozu byla 40 let. V roce 1901 prodala rodina Stentivány Štrbské pleso Uherskému státu. V roce 1912 byla vybudovaná úzkorozchodná Tatranská elektrická železnice ze Starého Smokovce. Rozmachu dosáhla osada díky vybudování sportovního areálu a pořádání Mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 1935 a 1970. Těsně před druhým byla obnovená, modernizovaná a elektrifikovaná zubačka ze Štrby.
Vydali jsme se na cestu kolem Štrbského plesa. Míjeli jsme sochu ryby na vodní hladině a hotel Patria, který je dominantní stavbou Štrbského plesa od roku 1976. Během cesty se nám naskytly nádherné pohledy nejen na Štrbské pleso, ale i na okolní štíty. Zleva jsme viděli Kriváň (2494 m), Ostrou vežu (2129 m), Ostrou (2351 m), Predné Solisko (2117 m), Štrbský štít (2381 m), Patriu (2202 m), Veľkou Kopku (2354 m), Vysokú (2547 m) a Končistú (2537 m). Kolem rozcestí se začátkem výstupové cesty na Chatu pod Soliskom a následně Predné Solisko jsme došli k venkovní posilovně, kterých je kolem Štrbského plesa více. Naskytl se nám pohled na lázeňské domy. Došli jsme k památníku hrdinom SNP z roku 1952. Odtud to už bylo jen kousek k Liečebnemu domu Solisko a k rozcestníku na červeně značené Tatranské magistrále.
Západním směrem je možné po Tatranské magistrále dojít k Jamskému plesu a odtud po modré turistické značce vystoupat na Kriváň. Tento výstup absolvoval Pavel se Svaťou v roce 1982 během dovolené Vysoké Tatry. Východním směrem je možné pokračovat pod vrcholy Východních Tater a pohybovat se v nadmořské výšce kolem 2000 m, případně odbočit na mnohé výstupové trasy k tatranským vrcholům. Kolem lázeňských domů jsme pokračovali po Tatranské magistrále k výchozímu bodu a kolem přírodní rezervace Rašelinisko s výskytem chráněné kyhanky sivolisté jsme došli na ulici K vodopádům. Po prohlídce stánků jsme se vrátili zpět k autu a po jednosměrce jsme pokračovali k ústí Mengusovské doliny a kolem železniční zastávky Popradské pleso na Cestu slobody. Po té jsme pokračovali v naší Cestě na Slovensko.
Fotogalerie: Vysoké Tatry