EISRIESENWELT

 /  / Reporáže z cest / Salcbursko 2008 / Eisriesenwelt

Eisriesenwelt je největší ledovou jeskyní na světě. Její celková délka je 42 km. Tento jeskynní systém se nachází se v pohoří Tennengebirge nad obcí Tenneck v Salcbursku, 50 km jižně od Salcburku. Jeskyni objevil v roce 1879 salcburský přírodovědec Anton Posselt. Proto se také jeskyně někdy nazývá Posselthöhle. Z ledu je pouze první kilometr jeskyně a tento je zpřístupněný návštěvníkům. Vstup do jeskyně se nachází v namořské výšce 1641 m. Ke vstupu vede od horní stanice lanovky stezka. První prohlídky se konaly v roce 1920. Led v jeskyni prorůstá komínovým efektem, díky kterému se masy studeného vzduchu přenášejí asi 1 km dovnitř jeskyně. Skalní stěny jsou studené až do jara. To se oteplí a voda z tajícího sněhu prosakuje mezerami a trhlinami ve skále do jeskyně a mění se v led. V létě roztaje v jeskyni přibližně 5 až 10 cm ledové vrstvy. Na jaře zase doroste, vždy o něco víc.

Při objevení se Antonu Posseltovi podařilo proniknout přibližně 200 m do nitra jeskyně. Dál už byl led příliš strmý a k dalšímu postupu neměl potřebné vybavení. Toto místo označil černým křížem na skále, tzv. Posseltovým křížem. Až o 34 let později se badatelům Angermayerovi, Mörkovi a Rihlovi podařilo překonat nejstrmější část ledovce, tzv. Velkou ledovou stěnu. Alexander von Mörk prošel jako první Sturmsee, pasáž, která byla v té době pod vodou. Dovedla ho k hale, která nese jeho jméno. Mörk padl v první světové válce. na jeho přání byla urna s jeho popelem umístěná v jeskyni. Od roku 1919 probíhal výzkum a byla postavená Forscherhüttl. Vlastníkem pozemků jsou rakouské lesy, které pronajímají pozemky jeskyňářskému spolku za poměrnou část ze vstupného. Výnosy jsou použité na výzkum a rozvoj jeskyně.

Z Filzmoosu jsme jeli po Filzmooserstraße do Eben im Pongau. Tady jsme se napojili na dálnici A10, která nás dovedla na sjezd č. 44 u Pfarrwerfen. Přejeli jsme do Werfenu a před hradem Hohewerfen jsme vystoupali po Eishöhlestraße na parkoviště pod dolní stanicí lanovky. K té jsme došli po stezce vedoucí po vrstevnici v pohoří Tennegebirge. Výhled jsme měli na nejbližší vrcholy, ale i dolů do údolí. Jako na dlani jsme měli Tenneck se Salzachem a také Werfen a hrad Hohenwerfen. Zaujala nás i soutěska pod Tristkopf (1561 m), vedoucí do údolí i k vrcholu. Ve Wimmerhütte jsme si zakoupili jízdenku a vstupenku. Za rodinné jízdné a vstupné jsme zaplatili € 42,00. Kabinkovou lanovkou Eisriesenwelt Seilbahn jsme vyjeli z nadmořské výšky 1084 m nahoru do nadmořské výšky 1586 m. Byla postavená v roce 1955 a její kapacita je 15 lidí.

Od horní stanice lanovky jsme došli stezkou ke vstupu do jeskyně. Vlastní prohlídka s průvodcem trvala něco málo přes hodinu. Teplota se pohybovala kolem -1 stupně a během cesty jsme zdolali přibližně 700 schodů. Viděli jsme ohromující přírodní ledové útvary, které jsou na světě jedinečné. Průvodce nám nabídl fascinující pohledy do historie a geologie jeskyně. Vzhledem k tomu, že velkou část skupiny tvořili návštěvníci z Asie, vyslechli jsme si výklad i v jejich jazyce. Jedním z vrcholů prohlídky byla Velká ledová stěna, kde jsme viděli mohutné ledové útvary, kterými je jeskyně známá. Pohled na přehradu vytvořenou z masivního bloku ledu, který postupem času vyrostl, byl fascinující. V Ledovém paláci jsme viděli řadu menších ledových útvarů, včetně stalaktitů a stalagmitů. Ledové varhany vytvořené z ledu produkovaly děsivě krásný zvuk rozléhající se po celém paláci.

Jednou z nejúchvatnějších částí jeskyně byla Ledová katedrála plná masivních ledových sloupů, které jako by v tlumeném světle žhnuly a vytvářely tak děsivou atmosféru. Součástí katedrály byl zamrzlý vodopád, jeden z nejpůsobivějších ledových útvarů v celé jeskyni. Po prohlídce jsme se stezkami a lanovkou vrátili zpět na parkoviště a odjeli do Filzmoos, kde jsme doufali ve zlepšení počasí. Zítra jsme totiž měli v plánu Großglockner Hochalpenstraße a sestup k ledovci Pasterze, kde je pěkné počasí nutností.

Fotogalerie: Eisriesenwelt