KŘÍŽEM KRÁŽEM PRALESEM

 /  / Reporáže z cest / Gargano 2003 / Křížem krážem pralesem

V centru poloostrova Gargano se nachází rozlehlá oblast nazvaná Foresta Umbra, neboli Les stínů. V areálu o rozloze 10 426 hektarů lesního porostu borovic, jedlí, dubů, buků, jilmů, javorů, líp a tisů žijí rozmanité druhy zvěře, především srnci, a jde vlastně o poslední pozůstatek původního zalesnění, které kdysi pokrývalo většinu Apulie. V podrostu kvetou nádherné orchideje - více než 65 druhů. V roce 1991 byl tento les vyhlášen národním parkem. Turistům je tato oblast velice nakloněna. Nachází se zde mnoho kilometrů dobře značených tras, na mnoha místech jsou odpočívadla s dřevěnými stoly a lavečkami. V této oáze klidu a pohody, která dokonale chrání před žhavícím sluncem, jsme si udělali celkem tři půldenní výlety.

Nejdříve jsme navštívili Villaggio Umbra, které je turistickým střediskem s malým muzeem a informačním centrem. Tady jsme si zakoupili za € 2,50 mapu, bez které lze jen těžko naplánovat výlet. Kopii mapy lze bezplatně získat i v informačním centru ve Vieste. Černobílá kopie je ale prakticky k ničemu. Do barevného originálu se vyplatí pár € zainvestovat. Kousek odtud se nachází velká obora, ve které se prohání daňci a další spárkatá zvěř. Zvířata jsou na návštěvníky zvyklá, pohybují se kolem plotu. Odtud jsme se vydali k Laghetto d' Umbra. Je to největší jezírko v celé oblasti. Prohání se v něm spousta ryb a po hladině plave vodní ptactvo. Od jezírka jsme pokračovali k místu zvanému Falascone. Tady jsme se otočili a vrátili se stejnou cestou zpět.

Delší výlet jsme podnikli z místa zvaného Baracconi ve výšce přibližně 800 m. Nachází se zde malý kiosek, pic-nic plácek a malé parkoviště. Po vrstevnici jsme pokračovali kolem území zvaného Coppa dei Prigionieri až k rozcestí Murgia - Dispensa. Scházeli jsme dolů nad údolím Valle del Finocchio až ke krasové proláklině Grava di Coppa delle Stelle. Odtud jsme sestoupili ještě níže až do údolí Valle del Tesoro na kótu 562 m k pic-nic plácku zvanému Dispensa. Tady jsme nabrali sil k náročnému stoupání údolím Valle d' Otri zpět do výšky přibližně 800 m k jezírku Cutino d' Otri. Bylo to jakési napajedlo pro zvěř. Odtud jsme si odskočili k 27 m hluboké krasové proláklině Grava di Marianna. Tady nás zaujaly krásně zdeformované, propletené stromy. Od Cutino d' Otri jsme pokračovali nádherně hustým pralesem k myslivně Murgia a odtud zpět na rozcestí a k Baraconni.

Poslední pěší výlet jsme podnikli od pic-nic plácku zvaného Scaranappe, na hranici rezervace Falascone, k jezírku Cutino Scaranappe. Toto slouží jako napajedlo pro zvěř. Bylo téměř vyschlé a mnoho stop v blátě dokazovalo, že toto místo je nejrůznější zvěří hojně navštěvované. Od jezírka jsme pokračovali k myslivně Cantoniera a odtud po silnici zpět k pic-nic plácku. Tady nás zaujala kamenná zeď chránící prales před provozem na silnici. Autem jsme se přemístili k severní hranici národního parku, k myslivně Sfilzi, abychom si prohlédli oblast Riserva Orientata Sfilzi. Poprvé a naposledy během čtrnácti dnů začalo trochu pršet, tak jsme se s pralesem raději rozloučili. Procházet se v jeho vnitřním světě byl skutečně nezapomenutelný zážitek.

Autem jsme napříč pralesem projížděli ještě dvakrát při cestě na jih. Byl to nevšední zážitek. Tato oblast je skutečně nádherná. Jednou nám přes cestu přeběhlo stádečko pruhovaných divokých prasat, jindy zase skupinka hříbat. Jednou nás dokonce zcela zastavily tři krávy, které líně přecházely silnici. V pralese se silnice klikatí serpentinami, občas se otevřou nádherné rozhledy na další jeho zalesněné vrcholky nebo se otevře výhled na moře se skalnatým pobřežím. Jindy jsme zase projížděli nekonečnými tunely tvořenými hustými větvemi stromů. A všude kolem silnice jsou rozseta odpočívadla vhodně zakomponovaná do okolní přírody. Stačí jen se posadit na dřevěnou lavici za mohutný stůl, naslouchat a dýchat.

Fotogalerie: Foresta Umbra