/ / Reporáže z cest / Gargano 2007 / Monte Sant' Angelo
Monte Sant' Angelo je nejvýše situovaná a nejchladnější obec poloostrova Gargano. Patří k nejvýznamějším poutním místům v Itálii. Ve výšce 796 m nad mořem nabízí nádherný panoramatický výhled na jih na Manfredonský záliv, na západ na nížinu Tavoliere a na sever na gargánské lesy, v jejichž srdci se nachází prales Foresta Umbra. Stejnojmenná hora vysoká 843 m, na které se Monte Sant' Angelo rozprostírá, je vápencová a proto obsahuje dutiny a jeskyně. Mezi ně patří i ta nejznámější. Koncem pátého století se zjevil archanděl Michael biskupovi ze Siponta. Ukazoval na jeskyni v hoře a tlumočil boží příkaz, aby se jeskyně proměnila v křesťanský chrám. Původně se v ní nacházela svatyně kultu boha Mithry.
Teprve trojí zjevení v letech 490, 492 a 493 společně s vítězstvím nad nepřátelskými neapolskými vojsky, zemětřesením a bouřemi, přesvědčilo obyvatele Siponta, aby mu tuto jeskyni zasvětili a vybudovali nad ní kostel. Otisk nohy, který údajně archanděl Michael v tamější jeskyni zanechal, je malý jako dětská šlépěj. Brzy tam začali po stezce zvané Via Sacra proudit zástupy poutníků a Monte Sant´ Angelo se tak stalo prvním poutním místem křesťanské Evropy. Podle legendy se archanděl Michael zjevil ještě počtvrté, v roce 1656. Via Sacra byla ještě poměrně nedávno jedinou cestou, spojující vesnice ve vnitrozemí. Významné slavnosti se zde konají 8. května a 29. září. Sjíždějí se sem obyvatelé z dalekého okolí a mnoho z nich je oblečeno do tradičních krojů.
Z Mattinaty jsme stoupali serpentinami po silnici SS89 do sedla Cavola a odtud dál až na Monte Sant´ Angelo. Zaparkovali jsme na Strada Panoramatica Sud, ve stínu stromů. Tady se neplatilo parkovné. Uličkami jsme se dostali na Viale Manfredi, po Corso Vittorio Emanuele a po Via Reale Basilica až nad staré město. Tady stojí hlavní cíl všech poutníků - Santuario di San Michele Archangelo, poutní svatyně, do které je vstup zdarma a ve které by se měly dodržovat zásady pro vstup do církevních budov. Po pravé straně malého nádvoří, na kterém se zdržovaly především žebrající osoby, jsme vstoupili dovnitř a po 89. mramorových schodech jsme sestoupili dolů do chladné podzemní říše.
Nádherná odlitá bronzová vrata, vyrobená v roce 1076 v Konstantinopoli, tvoří vchod do kostela postaveného nad jeskyní. O kousek dál postavená gotická klenba plynule navazuje na bílou vápencovou jeskyni s žebrovou klenbou. Nachází se tady Mariin, Františkův a hlavní oltář. V čele svatyně stojí ve schránce z českého křišťálu mramorová socha archanděla. Mezi cenné zajímavosti chrámu patří biskupská stolice z 11. století. Zvenku kostela stojí zvonice s osmihranným půdorysem postavená v roce 1274 na příkaz Karla I. z Anjou. Naproti svatyni se nachází Chiesa di San Pietro a za ním Tomba di Rotari, pravděpodobně křestní kaple z 12. století. O něco dál je Chiesa Santa Maria Maggiore se zbytky fresek ze 13. a 14. století.
Od svatyně jsme pokračovali do kopce po Via del Castello až k impozantním rozvalinám normanského hradu. Byl opevněný v 11. století a užívaný až do renesance. Jsou z něj úchvatné výhledy do širokého okolí. Od hradu jsme sestoupili po schodech dolů na Via Belvedere a k několika nádherným vyhlídkám směrem k Manfredonskému zálivu a nížině Tavoliere. Odtud už to bylo kousek zpět do starého města s mnoha střechami, komínky, uličkami, schůdky, teráskami. Prostě nádherná spleť všeho. Ze starého města jsme se vrátili zpět na Via Manfredi a dolů městem k autu zaparkovanému na Strada Panoramatica Sud. Dolů do Mattinaty jsme sjeli mnoha serpentinami. Oproti cestě nahoru jsme měli před sebou neustálý výhled dolů k moři a na okolní pahorky.
Fotogalerie: Monte Sant' Angelo