LEOGANG A LOFER
Střediska v Salcbursku
/ / Reporáže z cest / Salcbursko 2002 / Leogang a Lofer
Čtvrtek. Cílem dalšího dne bylo Pinzgauské údolí Saalachu. Dopravili jsme se tam přes Bischofshofen, kde jsme odbočili na Hochkönig Bundesstraße. Tady jsme kličkovali horami přímo pod masívem Hochkönigu (2941 m.), kolem masívu Steinernes Meer až do Loferských a Leogangských kamenných hor. Svým tvarem připomínají pustou měsíční krajinu. Tyto mohutné vápencové útvary skrývají mnohé jeskyně, jejichž labyrint chodeb a šachet ještě stále není zcela probádán. A tak jsme se je rozhodli probádat my, alespoň z našeho úhlu pohledu. Už cestou jsme měli neopakovatelný zážitek s naší Felicií Magic, když v prudkém stoupání nedefinovatelného sklonu jsme dojeli autobus. Ten téměř stál. Předjet ho nešlo a tak jsme museli chvíli počkat. Při rozjezdu si Felicie chytla až na dno svých sil.
Kousek za Leogangem jsme se nechali vyvézt kabinkovou lanovkou Leoganger Bergbahnen vysoko nad údolí. Nádherný výhled se otevřel na protilehlý Leoganger Steinberge s vrcholy Grießner Hochbrett (2470 m), Birnhorn (2634 m.) a Mitterhorn (2206 m). Nedaleko vrcholové stanice byla dřevěná horská chata s funkčním kolem poháněným proudem vody. Na zpáteční cestě jsme vystoupili na mezistanici, kde se nacházelo mnoho atrakcí pro děti v Sinne-erlebnispark am Asitz. Nejvíce nás zaujalo naslouchadlo v nedalekém lese. Po vyzkoušení funkčnosti různých přístrojů, jsme sjeli lanovkou dolů. Cestou jsme pozorovali cyklisty na specielně upravených kolech, kteří zde měli svoji sjezdovku. Někteří šli už kulhajíce po svých s kolem přes rameno.
O několik kilometrů severněji, v okolí Weißbachu, se nachází mnoho přírodních zajímavostí. Soutěskou Seisenbergklamm si budovali dřevorubci cestu pro dopravu kulatiny už v roce 1831. Zbylo tu po nich mnoho zajímavostí. O kousek dál je soutěska Vorderkaserklamm. Voda si zde prorazila cestu hluboko mezi skalami. Velice pěkně je zde zpracovaná naučná stezka. Jeskyně Lamprechtshöhle patří mezi nejprostornější jeskynní systémy v Evropě a mezi nejhlubší na světě. Část otevřená veřejnosti je velice dobře udržovaná a je ji možné absolvovat bez průvodce. Hlavní část tvoří vysoká šachta, kterou se klikatí do výšky schodiště nad jeskynním potokem. Zajímavá byla zakoutí mimo hlavní šachtu, kterými jsme se proplétali s hlavou skloněnou hluboko k hrudi.
Ještě o kousek severněji, v Loferu, jsme se vyvezli kabinkovou lanovkou Loferer Alm-Bahn 1 do nadmořské výšky přibližně 1000 m. Byla to spíše vyhlídková jízda s výhledem na Loferské kamenné hory. S Pinzgauským údolím Saalachu jsme se rozloučili návštěvou muzea v Saalfeldenu - Pinzgauer Haimatmuseum. Na ploše 1200 metrů čverečních jsme viděli vzorky minerálů, pravěké pozůstaky, geologické zajímavosti, myslivecké exponáty, ukázky zdejšího lidového umění, modely selských chalup a expozice s jejich vybavením, národní kroje a vše týkající se zdejších řemesel a zemědělství. Údolí má skutečně bohatou minulost. Zpět do Gosau jsme se vraceli opět přes téměř celé Salcbursko.
Fotogalerie: Leogang a Lofer
