NEELTJE JANS

 /  / Reporáže z cest / Nizozemsko 2016 / Neeltje Jans

V noci na přelomu ledna a února 1953 zasáhla Skotsko, Anglii, Nizozemsko a Belgii silná bouře, která způsobila vzedmutí mořské hladiny téměř o šest metrů a voda překonala ochranné hráze. Vzhledem k tomu, že velká část nizozemského území je pod hladinou moře nebo nepřesahuje nadmořskou výšku jednoho metru, došlo k rozsáhlým záplavám, při kterých přišlo jen v Nizozemsku o život téměř dva tisíce lidí. Nejvíce zasaženy byly provincie Zeeland a Jižní Holandsko. V souvislosti s touto událostí začalo Nizozemsko posilovat ochranné hráze, stavět nové ochranné prvky a rozvíjet systém protipovodňových hrází Deltawerken, zkracujících délku členitého pobřeží. Neeltje Jans je jeden ze tří umělých ostrovů, které jsou součástí největší stavby projektu Deltawerken - Oosterscheldekering.

Oosterscheldekering jsme si jeli prohlédnout. Podél řeky Noord jsme se vrátili přes Kinderdijk a Alblasserdam k dálnici A15, na kterou jsme se napojili až po přejetí řeky Noord na nájezdu Hendrik-Ido-Ambacht. Za Oosterpark jsme se připojili k dálnici A16. Zajímavostí tohoto úseku je to, že obě dálnice - A15 i A16 - vedou souběžně, A16 uprostřed a A15 po stranách. Z dálnice A15 jsme sjeli na dálnici A29 a po chvíli jsme tunelem Heinenoordtunnel podjeli Oude Maas, Novou Mázu. Tunel byl otevřený v roce 1969. Dlouhý je 1064 m a uzavřený úsek měří 614 m. Pokračovali jsme k dalšímu vodnímu objektu - Haringvliet. Původně to byla zátoka Severního moře, od mohutných záplav v roce 1216 spíše jezero. Je jedním ze dvou ramen navazujících na Hollands Diep. Most byl dlouhý 1,2 km.

Za mostem jsme sjeli z dálnice a pokračovali jsme po silnici N59. Povolená rychlost na této silnici byla 100 km v hodině, každý směr měl jeden pruh, uprostřed byly dvě plné čáry a mezi nimi zelenou barvou natřený pruh. Toto trvalo několik desítek kilometrů. Jen občas byl v cestě ostrůvek nebo semafor. Během přejezdu přes Grevelingen z ostrova Goeree-Overflakkee na Schouwen-Duiveland jsme překročili hranici provincií Jižní Holandsko a Zeeland. Na konci hráze jsme dojeli k další technické zajímavosti. Byl to zvedací most přes zdymadlo Grevelingensluis u městečka Bruinisse. Most byl právě zvednutý. Celý se však dal objet. Přejeli jsme celý ostrov Schouwen-Duiveland až k Severnímu moři a přes Reggenplatat jsme dojeli na umělý ostrov Neeltje Jans.

Neeltje Jans se nachází v polovině cesty mezi ostrovy Schouwen-Duiveland a Noord-Beveland, uprostřed komplexu přehrad. Na tomto umělém ostrově je v současné době přírodní rezervace s pobřežním ekosystémem. Rozkládají se tady písčité pláže a oblasti dun s hustými keři a porostem, ve kterých hnízdí mnoho ptáků. Nachází se tady Deltapark Neetlje Jans a rozsáhlá expozice o fungování Deltawerken. Především odtud byly nádherné výhledy na Oosterscheldekering. Svou délkou přes tři kilometry a 65. pilíři je nejpůsobivější a nejznámější částí Deltawerken. Tato přehrada je často označována jako osmý div světa. Během bouře se její brány uzavřou a Oosterscheldekering chrání před záplavami celou oblast Zeelandu a Jižního Holandska. Působivé dílo.

Neeltje Jans se stal 5. července 2015 cílem druhé etapy slavného etapového cyklistického závodu Tour de France. Náročnou etapu ve větru a dešti s nejvyšším bodem ve výšce pouhých šest metrů nad mořem vyhrál němec André Greipel. Tuto velkou sportovní událost připomínaly stupně vítězů. V jejich blízkosti směrem k přehradě jsme obdivovali umělecké dílo Kathedraal van Marinus Boezem z roku 1994, 112 čedičových kamenných bloků označujících společně s bílými čárami půdorys gotické katedrály v Remeši. Prošli jsme se po pobřeží Severního moře, kolem větrných elektráren rozmístěných po ochranných valech, sešli jsme k pláži a vydali jsme se zpět na cestu do města Breda, kde byl na programu další zápas Evropské kvalifikace Big League. Dovedla nás tam dálnice A58.

Fotogalerie: Neeltje Jans