Řehůřkovi

MARMOLADA

Horský masiv v Dolomitech

 /  / Reporáže z cest / Dolomity 2024 / Marmolada

Marmolada, královna Dolomit, je nejvyšším pohořím Dolomit a má největší ledovec - Ghiacciaio della Marmolada. Toto mimořádně rozmanité a jedinečné přírodní prostředí s vysokými útesy, ledovci i měkkými zalesněnými oblastmi bylo zařazené na seznam světového dědictví UNESCO. Nejvyšším vrcholem je Punta Penia (3343 m). Poblíž vrcholu je horská chata Capanna Punta Penia z poloviny 20. století. Je to spíše útočiště s malou kuchyňkou, jídelnou a místy pro spaní. První výstup na nejvyšší vrchol uskutečnil rakouský horolezec Paul Grohmann v roce 1864. V hlavním ledovci pramení bystřina Avisio, která je podle legendy výkřikem staré ženy pohřbené pod věčným sněhem. Avisio se vlévá u Trenta do Adige. Na hřeben Marmolady vede nejstarší a nejvyšší lanovka v Dolomitech z Malga Ciapela pod Punta Rocca.

Masiv Marmolada jsme se rozhodli pozorovat z protilehlého masivu Cima Portavescovo. Původně jsme měli naplánované zajet z Arabba autobusem do Passo Pordoi a odtud pokračovat po jižní straně hřebenu kolem horských chat a s trvalým výhledem na Marmoladu. Předpověď počasí nebyla příznivá, proto jsme se nakonec rozhodli vyjet kabinkovou lanovkou ve dvou úsecích Pescoi a Forcella Europa na Portavescovo. Po snídani v Apartmánovém domě Evaldo jsme přešli jen necelých 500 m k dolní stanici lanovky. Zpáteční jízdenka nás vyšla na € 22,00. Hned od horní stanice lanovky jsme měli Marmoladu jako na dlani a nejkrásnější výhled na ni snad za celý náš pobyt. Naše rozhodnutí bylo tedy správné. Po několika desítkách minut se už masiv začal částečně zahalovat do oblačnosti.

Marmolada
Marmolada
Mesola (2727 m)
Mesola (2727 m)
Belvedere (2630 m)
Belvedere (2630 m)
Chata ve Val de Fedaia
Chata ve Val de Fedaia

Před námi se rozprostírala majestátní severní strana Marmolady, mnohem mírnější než strmá jižní stěna. Nalevo se tyčila Punta Serauta (2955 m), pod níž se začínal táhnout ledovec Ghiacciaio della Marmolada. Před ním se zvedal menší hřeben s vrcholy Sasso delle Undici (2770 m) a Sas da les Undesc (2820 m), zatímco samostatně stály vrcholy Sas da les Doudesc (2722 m) a Col De Bousc (2491 m). Za ledovcem se pak rýsovala řada bezejmenných štítů. V centrální části se hrdě tyčily nejvyšší vrcholy – Punta Rocca (3310 m) a Punta Penia (3343 m), za níž bylo vidět horskou chatu Capanna Punta Penia. Vpravo se pak shlukovala skupina vrcholů: Picol Vernel (3098 m), Gran Vernel (3210 m), Roda de Mulon (2880 m), Ponta de Cornates (3036 m) a Pela de Vernel (2677 m). V popředí se na horských svazích rýsovaly chaty Rifugio Capanna al Ghiacciaio a Rifugio Plan dei Fiacconi.

Po stezce jsme se vydali směrem k vrcholu Mesola (2727 m), od kterého k Mesolina (2642 m) vede vyhledávaná Via Ferrata delle Trincee. Po chvíli jsme odbočili na Sentiero Geologico Arabba. Tato geologická stezka nás dovedla na vyhlídku, ze které jsme ještě lépe a blíže viděli Marmoladu a hluboko pod ní Lago di Fedaia. Sestoupili jsme do Val de Fedaia, kde nás uvítali svišti a alpská květena. Došli jsme k chatě v nadmořské výšce 2317 m. Tento den jsme tak dosáhli nejnižšího bodu. Vydali jsme se po vrstevnici proti směru původně plánované trasy z Passo Pardoi. Pod námi bylo Val de Fedai a směrem k západu Tridentská pláň. Nad námi vrchol Belvedere (2630 m). Od jednoho rozcestí jsme začali stoupat k dalšímu rozcestí, u kterého jsme se otočili o 180 stupňů a po vrstevnici jsme se vraceli směrem k Portavescovo. Vychutnávali jsme si výhledy.

Lago di Fedaia
Lago di Fedaia
Prasetník jednoúborný
Prasetník jednoúborný
Gruppo del Sella
Gruppo del Sella
Rifugio Luigi Gorza
Rifugio Luigi Gorza

Došli jsme až na Forcella Porta Vescovo, odkud jsme měli z jedné strany výhled na Marmolada a z druhé na Gruppo del Sella. Před námi byla chata Rifugio Luigi Gorza. Už v roce 1971 při stavbě první lanovky tady stály dvě montované budovy ve tvaru L pro zaměstnance. V současné podobě byla chata otevřená v prosinci 1996. Největším lákadlem této chaty je panoramatická terasa, zastřešená v roce 2013, s úchvatnými výhledy. Znovu jsme si vychutnali všechny výhledy a došli jsme až k horní stanici lanovky, odkud jsme sjeli dolů do Arabba. Právě včas. Jakmile jsme v apartmánu usedli k pozdnímu obědu, venku se přehnala letní bouřka, která vše dokonale zkropila. Za dvě hodiny jsme byli opět na cestách, tentokrát jsme stoupali do Passo Pordoi, kde jsme měli v plánu navštívit památník s vojenským hřbitovem.

Fotogalerie: Marmolada