PRADĚD

 /  / Reporáže z cest / Jeseníky 2023 / Praděd

Naším prvním výletem v Jeseníkách byl nejvyšší vrchol Praděd (1491 m). Po snídani v Hotelu Neptun jsme jeli z Malé Morávky po silnici č. 445 přes sedlo Hvězda (852 m) do Karlovy Studánky. Tady jsme zaparkovali na parkovišti Hubertus. Celodenní parkování nás přišlo na 130,-Kč [Parkovací lístek]. Hned z parkoviště jsme přešli k Umělému vodopádu, který je jalovým přepadem z náhonu, využívaného pro potřeby lázní. Náhon vznikl na konci 19. století. Jeho otevřené nezpevněné koryto je dlouhé 850 m. U Umělého vodopádu začínala naučná stezka Bílá Opava. Byla zřízená v roce 1982. V roce 1997 byla po povodni opravená, stejně tak po vichřici v roce 2004. V roce 2010 byla opatřená novými informačními panely. Naučná stezka má 13 zastávek a prochází jedinečnými staletými horskými pralesy podél toku Bílé Opavy kolem peřejí a vodopádů. Její konec je u chaty Barborka.

Po naučné stezce, která současně vedla po žluté a modré turistické značce, jsme pokračovali po Videlské silnici k malému parkovišti, které bylo v tuto prázdninovou dobu beznadějně obsazené. Tady jsme se odpojili od silnice a po stezce proti proudu Bílé Opavy pokračovali stejnojmenným údolím k rozcestí Na paloučku. Tady v minulosti vybírali vstupné, teď už asi od toho ustoupili. Odpojili jsme se od modré turistické značky a po žluté se vydali k vodopádům a pralesům. Průzračné vody horské bystřiny nejdříve poskakovaly z kamene na kámen, padaly v mnoha kaskádách a pod nimi se vířily a pěnily. Tentokrát po děštích o něco bouřlivěji. Postupně jsme se dostali doprostřed smrkových pralesů k peřejím, kaskádám a vodopádům. Bílá Opava tady vymlela hluboké a rozervané koryto s obrovskými balvany, mezi kterými si razila cestu čistá a nezkalená dravá voda.

Po lávkách a schůdcích jsme zdolávali závěrečné převýšení a současně jsme se ohlíželi dolů na hučící vodu. Došli jsme k rozcestí Nad vodopády Bílé Opavy, kde jsme se opět spojili s modrou turstickou značkou. Nad Bílou Opavou jsme pokračovali k rozcestí Pod Ovčárnou, kde jsme tentokrát opustili žlutou turistickou značku. Ta modrá nás dovedla až k Horské chatě Barborka. Stála na jižním úbočí Pradědu v nadmořské výšce 1400 m. Byla potavená v roce 1943. O pět let později tady vznikla Horská záchranná služba Jeseníky a jejím vedoucím byl chatař z Barborky. Odpočinuli jsme si, poobědvali a pokračovali k rozcestí U Barborky, které bylo na konci Ovčárenské silnice, vedoucí dolů přes Ovčárnu do sedla Hvězda. Opačným směrem pokračovala tato silnice na vrchol Pradědu. Vzhledem k proudům turistům připomínala spíše dálnici pro pěší.

Vydali jsme se po silnici nahoru. Nad námi jsme měli Petrovy kameny (1447 m) a před námi ještě 179 výškových metrů. Cesta ubíhala rychle a nabídla nám výhledy jednak na samotný Praděd, jednak na Černou stráň (1237 m, Vozku (1377 m) a Keprník (1423 m). Došli jsme až na vrchol Pradědu. Původně zde stála kamenná rozhledna, která se v roce 1959 zřítila. Její napodobenina stojí v německém Durynském lese. V 60. letech tady byla dřevěná konstrukce s televizním vysílačem, v roce 1968 se začalo se stavbou vysílače nového. Stavba byla dokončená v roce 1983. Původně měl vysílač výšku 162 m, v roce 1993 byla snížená na 146,5 m. Před vysílačem stála socha dřevěného Praděda. Naskytly se nám vyhlídky na okolní vrcholy i údolí. Uvnitř vysílače jsme si dali z automatu horkou kávu, pořídili razítko a po chvíli jsme se vydali na sestup.

Sešli jsme k rozcestí U Barborky a pokračovali po Ovčárenské silnici na Ovčárnu se stejnojmennou chatou.Ta vznikla pro potřeby ovčáků v roce 1863. V roce 1949 se dostala do správy armády. V současné době je vojenskou zotavovnou. Po silnici jsme sešli k Chatě Sabinka, kde je oblíbená samoobslužná restaurace. Po žluté turistické značce jsme sestoupili do Údolí Bílé Opavy a u rozcestí Pod Ovčárnou jsme se napojili na modrou turistickou značku, která nás vedla nad Bílou Opavou. Občas jsme zahlédli lávky naučné stezky přes mýtiny, které v roce 2004 vytvořila v méně odolném smrkovém lese vichřice. Došli k rozcestí Na paloučku, odkud už to bylo jen kousek do Karlovy Studánky. Stejnou cestou, jakou jsme přijeli, jsme se vrátili zpět do Malé Morávky, kde už nás čekala chutná večeře v Hotelu Neptun.

Fotogalerie: Bílá Opava a Praděd