/ / Reporáže z cest / Krkonoše 2024 / Janské Lázně
Janské Lázně, malebné horské městečko na úpatí Černé hory (1300 m), jsou známé svou léčivou termální vodou. Podle kronikářů objevil teplý pramen už v roce 1006 Jan z Chockova. Od 14. století se voda začala využívat k léčebným koupelím. Nad pramenem vyrostla dřevěná budova a v roce 1485 i první ubytování pro hosty. Lázně si postupně získávaly pověst, střídaly majitele a v roce 1902 přešly do vlastnictví obce. Největší rozmach však přišel ve 20. století. V roce 1928 zde byla postavená první kabinová lanovka na Černou horu a roku 1935 zahájili lékaři úspěšnou léčbu pacientů po dětské obrně. To Janským Lázním zajistilo světový věhlas. Další milník nastal v roce 1980, kdy byla otevřená léčebna Vesna. Dnes jsou Janské Lázně vyhledávaným místem nejen pro lázeňskou léčbu, ale i pro odpočinek a sport.
Hned jak jsme opustili Glamping Liška, napojili jsme se na silnici č. 295 a po chvíli jsme z ní odbočili na Pražskou ulici. Ta nás dovedla k silnici č. 14, která nás přenesla přes Vrchlabí kolem autobusového nádraží a supermarketů Lidl, Penny a Kaufland ven z Vrchlabí směrem k letišti. Projeli jsme obcí Lánov a dojeli jsme k nákladní visuté lanovce, která dopravuje kusový vápenec z lomu v Černém Dole ke zpracování v Kunčicích nad Labem. Byla postavená v letech 1959 až 1963. Na další křižovatce jsme odbočili na silnici č. 297 a přes Černá Důl a kolem Hoffmannovy boudy, u které byla vybudovaná Stezka korunami stromů, jsme dojeli do Janských Lázní, kde jsme zaparkovali u dolní stanice kabinkové lanovky Černohorský Express, kde jsme si vyzvedli parkovací lístek. Vjezd do Janských Lázní byl zakázaný.
Při procházce z centrálního parkoviště směrem dolů k náměstí Svobody jsme míjeli mnoho zajímavých budov, historických památek i moderních lázeňských zařízení. Cesta vedla kolem Vyhlídky Residence, Penzionu Flóra a Ubytování Tomarka, až jsme dorazili k evangelickému kostelu, postavenému v letech 1872–1879 v novogotickém stylu. Pokračovali jsme kolem Penzionu Sola Fide, církevního domu s bezbariérovým přístupem, z něhož se ozýval sborový zpěv. Nedaleko stála Vila Quisisana z roku 1894, elegantní historická budova, která dříve sloužila bohatým lázeňským hostům. Dále jsme míjeli Lázeňský dům Terra, moderní rehabilitační zařízení, a starší Lázeňský dům, kdysi centrum lázeňských procedur, který dnes slouží výhradně klientům zdravotních pojišťoven. Po několika minutách chůze jsme přišli na Náměstí Svobody.
Náměstí Svobody je centrem společenského dění Janských Lázní. Stál tady Prameník s léčivou minerální vodou svedenou z Rudolfova údolí, využívanou k léčbě pohybového aparátu. Vedle něj stála Fontána, která přidávala náměstí příjemnou atmosféru, a Kolonáda, postavená v 19. století, sloužila jako místo pro procházky a odpočinek lázeňských hostů. V minulosti tu hrávaly orchestry a dodnes je to oblíbené místo k posezení. Na náměstí stál také Meteorologický sloup, připomínající dobu, kdy lidé spoléhalí na přírodní ukazatele počasí. Z náměstí jsme měli výhled na významné lázeňské budovy – Lázeňský dům Janský Dvůr, historické léčebné zařízení z 18. století, Depandence Bellevue, kdysi luxusní penzion, a Lázeňský dům Moravěnka, postavený moravskými podnikateli jako rekreační objekt.
V místních obchůdku jsme si zakoupili lázeňské oplatky a stejnou cestou jsme se vrátili zpět na centrální parkoviště u lanovky. V automatu jsme zaplatili parkovné ve výši 130,- Kč, vyzvedli doklad a odjeli jsme zpět do Vrchlabí, kde jsme si v Kauflandu zakoupili potraviny na večerní grilování. Potom jsme až do večera relaxovali v horké finské vaně a procházeli několika cykly saunování v sudové finské sauně, zakončenými vždy ochlazením v kádi se studenou vodou. Tím náš relaxační pobyt v Krkonoších skončil a následující den jsme odjeli stejnou cestou jako Za relaxem do Krkonoš zpět domů.
Fotogalerie: Janské Lázně