Řehůřkovi

VRBATOVO NÁVRŠÍ

Vyhlídka v Krkonoších

 /  / Reporáže z cest / Krkonoše 2024 / Vrbatovo návrší

První den našeho pobytu v Glamping Liška jsme se rozhodli si udělat vycházku v Krkonošském národním parku. Najeli jsme na siilnici č. 295 a po ní jsme přejeli kolem Vrchlabí do jeho části nazvané Hořejší Vrchlabí. Proti proudu Labe jsme pokračovali po hranici národního parku. V Herlíkovicích u Dumlichova dolu jsme ji překročili. Krkonošský národní park, vyhlášený v roce 1963, je tundrou uprostřed Evropy a fascinujícím světem horských ekosystémů. Strmé svahy pokrývají hluboké lesy a pestré louky, zatímco na plochých hřebenech vládne drsná příroda s klečovými porosty, alpínskými trávníky a tajemnými rašeliništi. Ledovce zde v dávné minulosti vymodelovaly jedinečné karové oblasti, které dnes hýří druhovou pestrostí. Po silnici č. 295 jsme pokračovali dál proti proudu Labe a Labskou soutěskou jsme přejeli do Přední Labské, Labské a Špindlerova Mlýna.

Zaparkovali jsme u dolní stanice na Medvědín. Vyzvedli jsme si parkovací lístek a zakoupili jízdenku na lanovku. Dospělý platil 450,- Kč + 50,- Kč zálohu na kartu - doklad. Lanovkou jsme vyjeli na Medvědín (1235 m). Tato čtyřsedačková lanovka byla uvedená do provozu v roce 1994. Na trase dlouhé 1910 m překonává výškový rozdíl 490 m. Z Medvědína jsme pokračovali po Medvědí cestě do sedla Svinské louže (1212 m). Rašeliniště a rašelinná jezírka jsme přešli po dřevěném chodníčku. Po červené turistické značce jsme pokračovali na Šmídovu vyhlídku pojmenovanou po lesmistrovi Ludvíku Šmídovi. Nakytl se nám pohled na panorama Krkonoš od Violíku (1472 m), přes Vysokou pláň (1497 m), Vysoké kolo (1509 m), Dívčí kameny (1414 m), Malý Šišák (1439 m), Stříbrný hřbet (1489 m) až po Sněžku (1603 m) a Studniční horu (1555 m).

Vysílač na Medvědíně
Vysílač na Medvědíně
Krkonošský národní park
Krkonošský národní park
Svinské louže (1212 m)
Svinské louže (1212 m)
Kotel (1435 m)
Kotel (1435 m)

Pod Zlatým návrším se stejnojmenným vrcholem jsme pokračovali po Bucharově cestě. V těchto místech ji tvořila Masarykova horská silnice. Z této silnici jsme pozorovali Zlaté návrší (1411 m), celé krkonošské podhůří a před námi dominantní vrchol Kotel (1435 m). Je desátou nejvyšší horou Česka. Z naší strany byl obklopený Malou a Vekou Kotelní jámou. Tato dvojice ledovcových údolí je tvořená různými horninami. Malá Kotelní jáma svorem a Velká Kotelní jáma žulou. Kotelní jámy odděloval Kotelský hřebínek. Zdolali jsme serpentinu a došli jsme k Vrbatově boudě, pojmenované po Václavu Vrbatovi, který v těchto místech obětoval život pro Bohumila Hanče během mezinárodního lyžařského závodu. Občerstvili jsme se a pokračovali po zelené turistické značce na Vrbatovo návrší (1412 m).

Na vrcholu stojí Mohyla Hanče a Vrbaty na paměť jejich tragické smrti během mezinárodního lyžařského závodu v běhu na lyžích na 50 km dne 24. března 1913. Během tohoto závodu se extrémně zhoršilo počasí, zvedl se vítr, přišla sněhová vánice a výrazně klesla teplota. Závod byl zrušený a všichni závodníci kromě Bohumila Hanče byli zastavení. Václav Vrbata při pokusu o záchranu Bohumila Hanče umrzl. Na jeho památku je 24. března dnem Horské služby. Přešli jsme na vyhlídku Vrbatovo návrší, odkud jsme celé panorama Krkonoš se všemi vrcholy viděli ještě přehledněji než ze Šmídovy vyhlídky. Pod námi byla Harrachova jáma a pod ní se táhl Labský důl. Vyhloubil ho rozsáhlý ledovec, po kterém zústaly až 20 m vysoké morénové valy. V dole vznikla z impulsu hraběte Jana Nepomuka Harracha v letech 1876 až 1879 cesta. Dnes nese jeho jméno - Harrachova cesta.

Vrbatova bouda
Vrbatova bouda
Vysoká pláň (1497 m)
Vysoká pláň (1497 m)
Mohyla Hanče a Vrbaty
Mohyla Hanče a Vrbaty
Sněžka (1603 m)
Sněžka (1603 m)

Přešli jsme zpět k mohyle a ještě jednou jsme se potěšili nádherným 360 stupňovým panoramatickým výhledem. Potom jsme sestoupili k Vrbatově boudě a po Masarykově horské silnici a následně po Medvědí cestě jsme se vrátili přes Svinské louže zpět na Medvědín. Nějaký čas jsme museli počkat než se rozjede lanovka, protože ta před polední přestávkou nám těsně ujela. Potom jsme sjeli dolů do Špindlerova mlýna, na základě lístku jsme uhradili parkovné ve výši 250,- Kč - doklad, a vrátili jsme se zpět do Vrchlabí, kde jsme si v geodetickém glampingovém stanu připravili oběd a potom jsme se celé odpoledne oddávali relaxu v horké finské vaně a sudové finské sauně. Večer jsme grilovali a zase relaxovali. Na zítřejší dopoledne jsme si naplánovali výlet do Jánských lázní.

Fotogalerie: Vrbatovo návrší