LECZYCA

 /  / Reporáže z cest / Kutno 2014 / Łęczyca

Před zahájením turnaje jsme si udělali výlet do okolí Kutna. Prvním naším cílem bylo královské město Łęczyca. Z areálu, ve kterém probíhal turnaj Junior League, jsme přejeli k silnici č. 60, po které jsme objeli z východu a následně z jihu město Kutno. V části Dudki jsme už mířili na jihozápad a přes obce Leszczynek a Witonia jsme dojeli do Łęczyca. Po ulici Henryka Sienkiewicza jsme dojeli ke královskému hradu, před kterým jsme zaparkovali na parkovišti v ulici Kazimiera Odnowiciela. Łęczyca se nachází v Lodžském vojvoství a je sídlem správy zemského okresu Łęczyca. Město se rozprostírá na hranici Mazovské a Velkopolské nížiny na řece Bzuře, při ústí jejího údolí do Varšavsko-Berlínského ledovcového údolí. Původ názvu města má dvě verze - od západoslovanského kmene Łęczan a od roviny plné bahna a rašelinišť nazývané Łęgami nebo také Ługami.

Nejstarší osada zde existovala už v 6. století. Skládala se z hradiště, tržní osady a církevního centra v oblasti dnešního Tumu. Jmenovala se Stara Łęczyca. V roce 1182 zde zasedal poprvé polský Sejm. Nové město vzniklo ve 13. století na území tehdejší tržní osady na západním břehu řeky Bzury. Městská práva získala Łęczyca v roce 1267. V polovině 14. století zde nechal král Kazimír III. Veliký postavit královský hrad, který se stal jedním z královských sídel, a obehnat město hradbami. Byla vytyčená síť dlážděných ulic, postavený kostel a klášter sv. Doroty a sv. Stanislava, radnice a pravděpodobně i tehdy ještě dřevěný farní kostel sv. Ondřeje Apoštola. Vytyčená byla židovská čtvrť, jejíž osou byla dněšní Židovská ulice. Osada se přeměnila v královské město. Do 16. století hrála Łęczyca významnou roli v polském politickém životě. Její úpadek přinesla až švédská invaze, při které bylo zničené město i hrad.

Město se už nikdy nevrátilo ke své bývalé slávě. Po druhém dělení Polska v roce 1793 se charakter města změnil. Bylo přeměněné na dobře opevněnou pevnost. Od roku 1807 spadalo město pod Varšavské vojvodství, od roku 1815 pod Polské království. V 19. století se stalo zemědělsko-průmyslovým centrem a v letech 1820-1832 střediskem textilního průmyslu. Po 1. světové válce se město opět stalo součástí Varšavského vojvodství. V roce 1925 byla přivedena železnice. V roce 1939 se nedaleko města odehrála bitva u Bzury. Od roku 1939 patřilo pod Lodžské, od roku 1975 Plocké a od roku 1999 opět pod Lodžské vojvodství. Łęczyca navázala spolupráci s francouzským městem Rillieux-la-Pape, německým Penzlinem, ukrajinským Volodymyrem a polským Rypinem.

Nejdříve jsme navštívili hrad, ve které v současné době sídlí muzeum. Hrad nechal postavit polský král Kazimír III Veliký v letech 1357-1365. Hrad hostil tři krále: Vladislava II. Jagello, Kazimíra IV. Jagellonského a Zikmund III. Vasu. Hrad byl několikrát zničený a přestavovaný. Postavený byl na čtyřúhelníkového půdorysu z gotických cihel na uměle vytvořeném zemním valu. Ve středověku se skládal z 10 m vysokých obvodových zdí, hlavní a bránové věže, starého obytného domu a dřevěných staveb. Při přestavbě byla na severu postavená štítová zeď a na jihu nový obytný dům. Starý obytný dům získal další patro, stejně tak bránová věž. Byly doplněné a zesílené obvodové zdi a hlavní věž. Před hradem jsme obdivovali dřevěné sochy polských králů. Po Hradní ulici jsme přešli přes náměstí Tadeusza Kościuszki na Dívčí ulici. Na jejím konci se rozkládal Uršulinský klášter.

Původní Borbertinský klášter s malým kostelem byl postavený v roce 1603 na západním rohu městských hradeb. Řádové sestry ho prodaly v roce 1815 a noví majitelé objekt využívali k obytným účelům. V roce 1877 proběhla oprava a stržení kostela. V polovině dvacátého století předali majitelé část objektu kongregaci sester uršulinek. Klášterem jsme prošli ke kostelu svatého Ondřeje apoštola na Kostelní ulici. Tento římskokatolický farmí kostel byl postavený v gotickém stylu a vysvěcený v roce 1425. Později byl přestavěný na barokní. Kostel má tři oltáře a malou věžičku pro zvonek. Po Kostelní ulici jsme přešli zpět na náměstí Tadeusza Kościuszki. Je obklopené barevnými měšťanskými domy z 19. století. Klasicistní radnice byla postavená v 18. století. Na náměstí stojí dva památníky - Panny Marie připomínající konec 1. světové války a Památník hrdinů bitvy u Bzury připomínající začátek 2. světové války.

Pokračovali jsme Poznaňskou ulicí ke kostel a klášteru bernardinů. Byl financovaný v roce 1631 knězem z Plocku. Stavba kostela začala v roce 1635 a vysvěcený byl v roce 1652. Nacházel se mimo městské hradby. Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie je raně barokní s třípatrovou věžičkou. Klášter přiléhá k jižní straně kostela. Jedná se o dvoupatrovou budovu s obdélníkovým nádvořím. K parkovišti u královského hradu jsme se vrátili po Poštovní ulici kolem bývalého kostela a kláštera dominikánů z roku 1341. Ten v roce 1799 pruské úřady uzavřely. V roce 1801 zbořily kostel a z kláštera udělali vězení, které tady fungovalo více jak 200 let až do roku 2006. Od parkoviště jsme přejeli na silnici č. 703, za řekou Bzura jsme projeli vesnicí Kwiatkówek a na jejím konci jsme odbočili na místní komunikaci, která nás dovedla do Tumu.

Fotogalerie: Leczyca