GROŽNJAN

 /  / Reporáže z cest / Chorvatsko 2015 / Grožnjan

Na další odpolední výlet jsme se vypravili do města Grožnjan, města umělců v istrijském vnitrozemí, protkaného množstvím kouzelných úzkých uliček a obehnaného středověkými hradbami. Stejnou cestou jako do Humu a Motovunu jsme jeli ze Sol Polynesia po Savudrijska ulica a Jadranska ulica na okraj Umagu a odtud z kruhového objezdu po silnici D300 a D200 do Buje. Z Buje jsme pokračovali po silnici 5008 do Grožnjanu. Tady jsme zaparkovali na parkovišti u hřbitova. Kolem kaple sv. Ducha z roku 1598, zrestaurované v roce 1799, a kostela sv. Mikuláše z 19. století jsme došli ke kostelu sv. Kosmy a Damiána z roku 1554. Nad kostelem se tyčila zvonová stolice bez zvonů. Před vchodem byl přístřešek podepřený osmi sloupy. Naproti kostela nás zaujal historický lis. Do města jsme vstoupili Velkou branou z 15. století zdobenou erby rektorů z 15. a 16. století.

Grožnjan byl osídlený už v neolitu jako hradiště. Dodnes je okolí poseté zbytky pevností starověkých Histrů, původem ilyrského kmene. V době římské sloužil Grožnjan jako pevnost. Poprvé byl zmíněný v darovací listině z roku 1102. Castrum Grisiniana bylo městským centrem obklopeným vinicemi, olivovými háji a sady. Se světem ho spojovalo údolí řeky Mirna a zaniklý přístav Baštija. Grožnjan vlastnil Aquilejský patriarchát, Kaštel Petrapilosa a také furlandští feudálové. V letech 1358 až 1797 byl Grožnjan pod nadvládou Benátské republiky. V roce 1360 až 1367 byl opevněný silnými hradbami, posílenými v roce 1446. Po morové epidemii v roce 1630 byl téměř opuštěný. V roce 1797 přešel pod Rakouské císařství, v roce 1805 pod Italské království a v roce 1813 pod Habsburskou monarchii. V roce 1918 opět pod Italské království. Po II. světové válce ho získala Jugoslávie a v roce 1991 Chorvatská republika.

Po vstupu do města jsme po pravé straně spatřili benátskou lodžii se sýpkou z roku 1557. Uvnitř se nachází městská Galerie Fonticus. Ulicí Umberta Gorjana jsme pokračovali podél barokně klasicistního paláce Spinotti Morteani z roku 1681. Byl sídlem statkářů a městských notářů. Došli jsme ke hradu. Kaštel Grožnjan byl poprvé zmíněný v roce 1102. Sídlili v něm feudálové a od roku 1359 se stal sídlem benátských podestů a kapitánů. Uvnitř se nechází koncertní síň. Naproti hradu stál kostel sv. Vida, Modesta a Krescencie, poprvé zmíněný v roce 1310. Jsou v něm umístěny varhany z roku 1846. Přilehlá zvonice je vysoká 36 m. Z vyhlídkové terasy před kostelem jsme pozorovali istrijské vnitrozemí. Ulicí Grisia mezi kostelem a poštou jsme se vnořili do úzkých kamenných uliček.

Nahlédli jsme do ulice 1. svibnja podél vysoké stěny kostela. Postolarskou ulicí jsme dohlédli až k bráně na okraji náměstí Trg Ferrucia Poiania. Nahlédli jsme do ulice Vincenta iz Kstva. Sestoupili jsme na náměstí Trg Ruggera Paladina, kde nás zaujal krámek Aura s tradičními produkty. Nahlédli jsme do ulice Vladimira Gortana a pokračovali do souběžné Kovačka ulica. Tady jsme objevili starou kovárnu z roku 1406. Kováři si jí mohli pronajmout od města, aby v ní kovali různé předměty. Za budovou kovárny jsme si prohlédli další budovy a uličky, poseděli na kamenné lavičce a pokochali se z další vyhlídky na istrijské vnitrozemí. Prohlédli jsme si ulici Brace Corva a sešli jsme na náměstí Trg Glagoljaša. Odtud jsme pokračovali po Ulica uz zidine a podívali se do Ulica Mira.

Došli jsme na náměstí Trg Cornera. Tady stál renesanční Rohový dům postavený v roce 1567. Pokračovali jsme po Ulica Mate Gorjana po okraji náměstí Ruggera Paladina a z vyhlídky Šatalište Belvedere jsme sledovali istrijské vnitrozemí na východě. Došli jsme na náměstí Trg Ferrucia Poiania. Tady stála vyhlášená restaurace Konoba Pintur. Odtud už to bylo jen kousek k městské bráně a na parkoviště za kostelem sv. Mikuláše. Po silnici č. 5008 jsme dojeli přes Triban do Buje, kde jsme zaparkovali pod policejní stanicí a vypravili jsme se na prohlídku tohoto města.

Fotogalerie: Grožnjan