MÜHLENRUNDWEG

 /  / Reporáže z cest / Salcbursko 2008 / Mühlenrundweg

Tématická stezka Mühlenrundweg představuje zblízka přírodu Tennengau a vodní živel. Z parkoviště jsme přešli na most přes Schwarzenbach. V tomto místě byl široký a klidný, na dně vyskládaný oblázky. To se později mělo změnit. Podél Schwarzenbachu jsme šli do Winklau, vesničky spadající pod Oberscheffau. Nachází se tady dům HerzArt s unikátním Kugelmühle. Tento mlýn byl sem přenesený ze svého původního místa. Tvaruje mramor do koulí pomocí síly vody. Mramorové koule v různých velikostech, barvách a strukturách patří k salcburským řemeslným tradicím. Mramorové koule se prodávaly v minulých staletích po celém světě. Ve zdejší dílně bylo možné si tyto koule zakoupit. Pokračovali jsme dál po stezce kolem už divočejšího Schwarzenbachu. Potkávali jsme různé utvary z kemen stromu, ušní trubku a další součásti dětské Herzerlweg.

Došli jsme ke starým mlýnským kamenům u Raiden Mühle. Farmář Raiden mlel v tomto mlýně zimní zásoby obilí. V pravidelných intervalech bylo nutné vyměňovat přívodní žlaby, vodní kolo i střechu. Údržba budovy mlýna se tak stala nehospodárnou a mlýn byl v roce 1924 uzavřený. Dnes ho připomínají základy a staré mlýnské kameny. U soutoku Klausgraben Scheffau a Schwarzenbachu jsme si udělali několik fotografií s mostem a vodopádem v pozadí. Pokračovali jsme po stezce dál k Winkler Mühle. Tento mlýn, ze kterého zbyly jen základy a několk mlýnských kamenů, byl jedním ze tří mlýnů na Schwarzenbachu. Farmář Winkler jej používal do roku 1953. Koncem 50. let minulého století se v této oblasti přestalo pěstovat obilí. Došlo také ke změně pohonu malých mlýnů z vodního na elektrický.

Došli jsme k nejstaršímu zdejšímu mýnu, k Alte Mühle. Stojí v místech, kde se stýkají šumící vody Winnerfallu a Schwarzenbachu. Tento obilný mlýn ze 17. století byl v provozu až do roku 1958. Šest sedláků mlelo v tomto obecním mlýně v zimních měsících obilí. Střídali se po týdnu. Mlýn klepal dnem i nocí. Pytle obilí sem vozili koně na saních. V roce 1975 byl mlýn obnovený a uvedený do provozu. Hned vedle tohoto mlýna stál Marmor-Kugelmühle, mlýn na mramorové koule, tradiční salcburské dětské hračky. Byl věrně obnovený podle historických plánů. Podél peřejí na Schwarzenbachu jsme došli k mohutnému vodopádu Schwarzenbachfall. Byl vysoký 22 m. Kolem soutěsky Winnerschlucht jsme došli k vodopádu Winnerfall. Tento dlouhý táhlý vodopád je napájený přírodním pramenem přímo z jeskynního systému nad vodopádem.

Rozsáhlý jeskynní systém o celkové délce 1200 m se vyznačuje labyrintovými chodbami, síněmi, naplaveninami, menšími jezírky a sifonovými jezírky. Kromě četných forem eroze v prostorách jeskyně je pozoruhodný výskyt ledových útvarů u vstupu a výskyt netopýrů v zimních měsících. Pro svůj zvláštní charakter a veděcký význam byl Winnerfall prohlášený přírodní památkou a zvláště chráněnou jeskyní. Winnerfall je jedním z největších krasových pramenů v Tennengebirge a nejdůležitějším zdrojem Schwarzenbachu. Zejména při tání sněhu na jaře, při bouřkách a průtržích mračen v létě, se z jeskynního portálu vyvalí zuřivá sprcha vody a vrhá se do hlubin v mohutném proudu. Poprvé byly vodopád s jeskyní prouzkoumané salcburským jeskyňářem Alexandrem von Mörkem a následně v letech 1939 až 1940 dalšími salcburskými jeskyňáři.

Po Mühlenrundweg jsme se vrátili zpět do Oberscheffau. Po silnici B162 jsme přes Pichl a Abtenau dojeli do Schratten, kde jsme se napojili na silnici B166, která nás přes Salfelden, Annaberg im Lammertal a Sankt Martin am Tennengebirge dovedla před Hüttau. Tady jsme se napojili na silnici B99, po které jsme dojeli do Eben in Pongau. Odtud jsme se po Filzmooserstraße vrátili do Filzmoos a Aparthotelu Alpina.

Fotogalerie: Mühlenrundweg