NÁVRAT DOMŮ
Cesta autem ze Salcburska
/ / Reporáže z cest / Salcbursko 2008 / Návrat domů
Další salcburská dovolená skončila. Počasí relativně vyšlo. Kromě jednoho dne, který jsme využili k návštěvě jeskyně, bylo převážně slunečno. Na cestu domů nám začalo pršet. Předali jsme apartmán a opustili parkoviště před Aparthotel Alpina. Při výletech do Eisriesenwelt, po Großglockner Hochalpenstraße a k soutěskám Lichtensteinklamm a Lammerklamm jsme vyzkoušeli trasu, která byla pro cestu domů v nepříznivém počasí přijatelnější než při Cestě do Filzmoos. Vedla přes Salcburk. Od kruhového objezdu ve Filzmoos jsme se vydali po Filzmooserstraße do Eben in Pongau, kde jsme se připojili na dálnici A10. Spolu s dálnicí A1 nám měla být společníkem na následující 3 hodiny. Hned po nájezdu na dálnici jsme viděli v protisměru dlouhou kolonu vozidel, díky rannímu sobotnímu přesunu turistů do Chorvatska a Itálie. V této chvílí jsme jeli tím správným směrem.
Projeli jsme kolem Bischofshofenu, kde jsme se z dálnice během druhého a třetího výletu tímto směrem odpojovali. Pokračovali jsme dál jako při našem prvním výletu tímto směrem. Projeli jsme pod pohořím Tennengebirge z jedné strany a Salzburger Kalkalpen z druhé strany. Vzpomněli jsme si na návštěvu ledové jeskyně, ale také u průjezdu kolem hradu Hohenwerfen a kolem Gollingu na výpravy v Gollingském vodním světě v roce 2002. V tunelech Brentenberg Tunnel (594 m), Hiefler Tunnel (2004 m) a Ofenauer Tunnel (1390 m) jsme na chvíli nechali odpočinout stěrače. Kolem Halleinu jsme dojeli do Sazburgu, který jsme objeli ze západu a severu. Na úrovni letiště jsme se napojili na dálnici A1. Za Eugendorfem nás zaujal kresbami vyzdobený most, po kterém vedla Wiesnerstraße.
To už jsme se blížili k Solné komoře, kterou jsme poznávali v roce 2004. Kolem jezer Mondsee a Attersee jsme dojeli k Laakirchenu, kde byla odbočka k dalšímu jezeru Traunsee. Přes dálniční křižovatky s A8/A9 a A25 jsme dojeli k Linci. Odtud naše trasa vzdáleně kopírovala Dunaj. Kolem Enns, Amstetten, Ybbs, Melk a St. Pölten jsme dojeli ke sjezdu č. 41 a spojkou B19Z jsme se dostali k silnici B19 zvané Tulner Straße. Kolem Neulengbachu s hradem nad městem jsme po této silnici pokračovali až do Tulln an der Donau. Město s nádherně vyzdobenými tématickými kruhovými objezdy a baseballovou komunitou nás nikdy nezklamalo. Projíždělo se tudy vždy s radostí. Dunaj jsme přejeli tentokrát po Tullner Donaubrücke a projeli jsme ještě přes další dva kruhové objezdy. Po rychlostní komunikaci S5 jsme dojeli do Stockerau. Průjezd městem byl bez větších komplikací.
Přes Ernstbrunn a Mistelbach jsme se dostali k silnici B7 vedoucí z Vídně do Mikulova. Náš rakouský okruh se tak uzavřel. Silnici B7 jsme podjeli a pokračovali jsme osvědčenou trasou po B47 do Bullendorfu a dál směrem na Großkrut. Projeli jsme farmou větrných turbín a dojeli do Großkrutu a následně Reintalu. Odtud to už bylo kousek k rakousko-české hranici Reintal / Poštorná. Práce na rozebírání hraničních budov stále probíhaly. Vstupem České republiky do Schengenského prostoru byly o půlnoci z 20. na 21. prosince zrušené kontroly na společných hranicích mezi Českou republikou a zeměmi Schengenského prostoru, tedy i mezi Česko republikou a Rakouskem. Z toho důvodu už tyto budovy ztratily svůj význam. Zřejmě naposledy jsme se na ně ještě podívali, příště už tudy povede jen silnice.
Přes Poštornou a Břeclav jsme dojeli k dálnici D2, po které jsme přes Hustopeče dojeli do Brna. Tady jsme se napojili na dálnici D1 a po ní pokračovali směrem domů. Tím skončila jedna z našich dalších alpských dovolených. Zážitky přtrvávají a budou přetrvávat.
Fotogalerie: Cesta z Filmoos