SNĚŽKA

 /  / Reporáže z cest / Krkonoše 2007 / Sněžka

Z podzemního parkoviště v IT Centru jsme po Zámecké ulici přejeli na Krkonošskou ulici, po které a následně po Slovanské ulici jsme dojeli k silnici č. 14, která nás mostem přes Labe vyvedla z Vrchlabí. Přes Lánov jsme dojeli do Čisté, kde jsme odbočili na silnici č. 297 a přes Černý Důl a Jánské Lázně jsme dojeli do Svobody nad Úpou. Odtud jsme pokračovali po silnici č. 296 přes Dolní Maršov, Horní Maršov, Temný důl a Velkou Úpu do Pece pod Sněžkou. Zaparkovali jsme na parkovišti v Úpském údolí nedaleko dolní stanice lanovky na Sněžku. Zakoupili jsme si jízdenky a dvojsedačkovou lanovkou jsme přes Růžovou horu vyjeli na Sněžku. Sněžka je svou nadmořskou výškou 1603 m nejvyšší horou Krkonoš a současně České republiky. Jejím vrcholem prochází česko-polská hranice. Průměrná roční teplota se na Sněžce pohybuje kolem 0,2 stupňů.

Na vrcholu Sněžky jsme obdivovali několik staveb. Nejstarší je kaple sv. Vavřince, největší Polská bouda s meteorologickou stanicí, nejnovější Česká poštovna Anežka s vyhlídkovou plošinou. Ta byla teprve před čtyřmi dny vysvěcena arcibiskupem Karlem Otčenáškem a otevřena prezidentem Václavem Klausem. Stará poštovna stojí vedle kaple sv. Vavřince. Zajímavý je trigonometrický kamenný obelisk. Na Sněžce stála ještě jedna stavba - Česká bouda. Ta musela být v roce 2004 odstraněna. Výhledy jsme měli do všech světových stran. Na jihu jsme se dívali dolů do Obřího dolu, kam svými vodopády spadala přes Úpskou jámu nedaleko pramenící Úpa. Před sebou jsme měli Růžovou horu (1391 m) a za ní Černou horu (1299 m). Na západě jsme pozorovali Luční boudu, nad ní Studniční horu (1554 m) a Luční horu (1555 m). Pod námi leželo Obří sedlo (1390 m) se Slezským domem. Na severu jsme viděli Kopu (1377 m) a horské městečko Karpacz. Na východ se táhl Obří hřeben zakončený Svorovou horou (1411 m).

Vydali jsme se dolů do Obřího sedla chodníčkem zajištěným zábradlím z řetězů. Po levé straně jsme měli pod sebou Krakonošovu rukavici, pět žlebů spadajících do Obřího dolu, a po pravé straně dlážděnou Jubilejní cestou. Napojili jsme se na Jubilejní cestu, která nás dovedla do Obřího sedla. Nachází se tady jedna z nejpěknějších krkonošských bud - Schronisko Górskie Dom Śląski, Slezský dům. První chata tady stála v roce 1847, po požáru byla postavena nová v roce 1904. Napojili jsme se na Hlavní sudetskou magistrálu, která nás vedla po dlážděné cestě polskou stranou Krkonošského národního parku. Po chvíli jsme odbočili k boudě Strzecha Akademicka, která byla založena už v první polovině 17. století. Kousek pod ní se nachází ledovcové jezero Mały Staw (1183 m), Je to druhé největší jezero v Krkonoších. Po krátkém odpočinku u boudy jsme se vrátili zpět na magistrálu.

Po magistrále jsme pokračovali po hřebeni k plošině Równia pod Śnieżką (1416 m), odkud jsme se vydali po Jantarové cestě ke státní hranici pro pěší a následně k Luční boudě. Luční bouda (1410 m) je nejstarší a největší horskou chatou v Krkonoších. Byla postavena na Bílé louce a v různých obměnách tady stojí už od roku 1623, možná i déle. Několikrát vyhořela, ale vždy byla obnovena. Po krátkém odpočinku jsme pokračovali po Schustlerově cestě k Úpskému rašeliništi, přes které vede vyvýšený dřevěný chodník. Přírodní rezervace Úpské rašeliniště je z přírodovědeckého hlediska nejcennější částí Krkonoš. Pramení zde Úpa a Bílé Labe. V době ledové sem zasahovala subarktická tundra. Rašeliniště postupně vznikalo už před 5. až 6. tisíci lety odumíráním rostlinek mechu rašeliníku, lišejníků a tráv. Kolem pramene Úpy a Úpské hrany jsme se blížili ke Sněžce a do Obřího sedla.

Od vyhlídky, kde kdysi stávala Obří bouda, jsme zahájili sestup Obřím dolem, který vytvořil úpský ledovec. Po pravé straně jsme měli kary Úpskou jámu, Malou Studniční jámu a Velkou Studniční jámu s několika vodopády - Horní Úpský vodopád, Dolní Úpský vodopád, Vodopád Úpičky a Lavinový vodopád. Po levé straně jsme měli Krakonošovu rukavici. Přecházeli jsme přes Rudnou rokli, kterou padal z Krakonošovy rukavice do Obřího dolu Rudný potok s několika vodopády. V tomto místě byla v roce 1912 vybudovaná vodárna pro zásobování Sněžky vodou. Sestoupili jsme k bývalé boudě Kovárna a k dolu Kovárna. Pokračovali jsme ke Kapli v Obřím dole z roku 1873. Už podél Úpy jsme pokračovali dál Obřím dolem kolem Boudy pod Sněžkou a Boudy v Obřím dole. V Peci pod Sněžkou jsme se projeli po bobové dráze, zaplatili parkovné a vrátili se zpět do Vrchlabí.

Fotogalerie: Sněžka