PRAMEN LABE

 /  / Reporáže z cest / Krkonoše 2007 / Pramen Labe

Vyjeli jsme z IT Centra a po Zámecké, Krkonošské a Horské ulici jsme se dostali na silnici č. 295. Ta nás přes Hořejší Vrchlabí, Herlíkovice, Přední Labskou a Labskou dovedla do Špindlerova mlýna. Zaparkovali jsme na parkovišti u lanovky na Medvědín. Zakoupili jsme si jízdenky a čtyřsedačkovou lanovkou jsme vyjeli na Medvědín (1235 m). Lanovka byla uvedena do provozu v roce 1994, je dlouhá 1910 m a překonává výškový rozdíl 490 m. Vydali jsme se po červené turistické značce, po Bucharově cestě. Výhledy jsme měli na Zlaté návrší (1411 m) a Vysoké kolo (1509 m). Spatřili jsme i Labskou boudu. Došli jsme do sedla mezi Medvědínem a Zlatým návrším. Jsou tady mokřady zvané Svinské louže, přes které vede dřevěný chodníček. Název získaly od divočáků, kteří se tady údajně koupou v bahně.

Ze sedla jsme pokračovali do kopce k vyhlídce, kterou pojmenovali po lesmistru Ludvíku Šmídovi. Šmídova vyhlídka nad Strmou strání nám nabídla výhledy na hřeben Krkonoš od Vysokého kola, přes Dívčí kameny (1414 m), Špindlerovku, Malý Šišák (1440 m), až na Stříbrný hřbet (1489 m) a Luční horu (1555 m). Mezi nimi vykukovala i Sněžka (1603 m) a pod ní Luční bouda. Od vyhlídky jsme sešli k asfaltové cestě, která nás vedla pod Zlatým návrším, kde se o Velikonocích v roce 1913 při mezinárodním lyžařském závodu na 50 km stala při radikální změně počasí tragédie. Při stoupání se nám naskytly nádherné výhledy na jih do podhůří Krkonoš. Asfaltová cesta nás dovedla k Vrbatově boudě (1397 m). Byla otevřena v roce 1964 a pojmenována po Václavu Vrbatovi, který tragicky zahynul ve zmiňovaném závodě spolu s Bohumilem Hančem.

Kolem řopíku jsme došli k Hančově pomníku postaveném na místě, kde byl vyčerpaný Bohumil Hanč nalezen. Zemřel po převozu na Labskou boudu. Pokračovali jsme k říčce Pančavě, která tady padala přes hranu Labského dolu do Pančavské jámy a vytvořila ojedinělý stupňovitý vodopád, vysoký 140 metrů. Cestička nás dovedla k Ambrožově vyhlídce, pojmenované po ochránci přírody, členovi KČT a autorovi mnoha map Jindřichu Ambrožovi. Naskytl se ná výhled na východní Krkonoše s vykukující Sněžkou. Pod námi byl Labský důl s meandry Labe. Pokračovali jsme po červené turistické značce. Nelevo nad sebou Pančavskou louku, napravo pod sebou Labský důl. Došli jsme k Labské boudě (1340 m). Údajně už v roce 1830 tady jedna žena postavila budku z kamení a prodávala v ní kozí sýr, mléko a kořalku. Devátové a Šírové přizpůsobili stavení pro ubytování hostů. Hrabě Jan Harrach provedl další přestavbu. V roce 1965 bouda vyhořela. Nová Labská bouda se začala stavět v roce 1969 a v roce 1975 byla otevřena.

Od Labské boudy jsme Bucharovou cestou vystoupali k Prameni Labe. Symbolický pramen Labe opatřený betonovou skruží leží v nadmořské výšce 1386 m. Skutečný pramen leží o několik desítek metrů severněji ve výšce 1387 m v rašeliništi. Na kamenné zídce je umístěno 26 znaků měst, kterými Labe protéká. Pokračovali jsme dál až na konec Labské louky. Došli jsme k České budce (1417 m) na hlavním hřebenu a současně na česko-polské hranici. Odtud jsme pokračovali ke skalisku Violík (1472 m). Na polské straně jsme viděli dominantní vrchol Szrenica (1362 m) s chatou. Pod námi ležel turisty obklopený Pramen Labe, u kterého právě zasahovali záchranáři s vrtulníkem. A před námi dominanta západních Krkonoš - Vysoká pláň (1497 m) s polským rozhlasovým a televizním vysílačem. Nejvyšší bod vrcholu tvoří skalisko Krakonošova kazatelna na polské straně.

Pod Vysokou plání, na polské straně hranice, jsou dva mohutné ledovcové kary vyhloubené ledovci v krkonošské žule - Śnieżne Kotły, Sněžné jámy. Ve stěnách kotlů jsou vyhloubeny hluboké žleby a pod nimi jsou rozsáhlá suťová pole. Každý je uzavřený 15 m vysokou morénou. Mały Śnieżny Kocioł, Malá Sněžná jáma je na severním svahu. Je dlouhá přibližně 550 m, široká 400 m a hluboká 300 m. Kolmé stěny jsou vysoké přibližně 80 m. Wielky Śnieżny Kocioł, Velká Sněžná jáma je na východním svahu. Je dlouhá přibližně 800 m, široká 600 m a hluboká 300 m. Kolmé stěny jsou vysoké přibližně 100 m. Na jejím dně jsou dvě ledovcová jezírka Śnieżne Stawki, Sněžná jezírka. Sněžné jámy odděluje od sebe hřeben Grzęda. Rostou zde koniklec alpský, lýkovec jedovatý, oměj tuhý, zimozel severní a další.

Kolem Kamenné studánky jsme sešli k Labské boudě. V Labské rokli jsme si prohlédli 35 m vysoký Labský vodopád a Labským dolem jsme sestupovali podél Labe po Harrachově cestě dolů do Špindlerova mlýna. Cestou jsme měli možnost pozorovat několik dalších vodopádů. Postupně jsme viděli Pančavský vodopád, Hančův vodopád, Pudlavský vodopád, Malý Labský vodopád, Dvorský vodopád a Medvědínský vodopád. Modrá turistická značka nás dovedla kolem soutoku Labe a Bílého Labe až k dolní stanici lanovky na Medvědín, kde jsme měli zaparkované auto. Projeli jsme Špindlerovým mlýnem a kolem vodní nádrže Labská a Labskou soutěskou jsme se vrátili zpět do Vrchlabí, kde jsme u dobré večeře střádali plány na zítřejší den, na výlet k Dívčím a Mužským kamenům.

Fotogalerie: Pramen Labe