HRAD OPORÓW

 /  / Reporáže z cest / Kutno 2012 / Hrad Oporów

Před zahájením Evropské kvalifikace Little League jsme měli den volna. Po snídani ve Villa Hubertus jsme si šli prohlédnout Evropské centrum Little League v polském Kutně. Potom už jsme měli v plánu dva půldenní výlety. Prvním z nich byla návštěva hradu Oporów. Od baseballového areálu jsme přejeli po ulici Tadeusza Kościuszki k silnici č. 60 a po té jsme pokračovali směrem do Kutna. Na prvním kruhovém objezdu jsme sjeli na ulici Oporowska, po které jsme pokračovali přes Komadzyn, Mnich a Goledzkie do Oporówa. Na jeho konci jsme před krajinářským parkem zaparkovali na malém parkovišti za zastávkou autobusu. Na rohu krajinářského parku jsme branou vstoupili do areálu. Parkem jsme prošli k ostrovu obehnanému vodním příkopem, na kterém hrad Oporów stojí.

Nejstarší zmínka o Oporówu pochází z roku 1363, kdy bydlel Bogusław Oporowski v dřevěném zámečku postaveném pravděpodobně v první polovině 14. století jeho otcem v místě, kde později vznikl krajinářský park obklopující jeden z nejmenších a současně nejkrásnějších gotických hradů v polských nížinách. Jeho stavbu zahájil v roce 1420 lučický vojvoda Mikołaj Oporowski, synovec Bogusława. Pět let po zahájení stavby Mikołaj zemřel. Podle zvyku si právo tvrze ponechala vdova. Po její smrti v roce 1428 uzavřeli synové vyrovnání, podle kterého získal Oporów a přilehlé pozemky do svého majetku Władysław Oporowski. Dohodou se zavázal v případě potřeby hostit své bratry a dokončit investici, kterou zahájil jeho otec Mikołaj Oporowski na hradě Oporów.

Władysław Oporowski podle slibu hrad dokončil a v roce 1453 zemřel. Jeho majetek zdědil bratr Piotr Oporowski, lučický vojvoda. Zemřel v roce 1467 a Oporów zdědil jeho syn Jan Oporowski a následně v roce 1508 i jeho syn Jan. Následující generace majetek rozdělovaly a na konci 16. století přestalo jméno Oporowski u majetku figurovat. V roce 1632 se Oporów stal majetkem Piotra Tarnowskiego, díky jeho ženě Barbaře Oporowské. Po Piotrově smrti přešel majetek na syna Kazimierza a poté dva synovce Kazimierza a Zygmunta Tarnowski. Po švédském tažení provedli tehdější majitelé rozsáhlou rekonstrukci včetně interiérů a založili krajinářský park. V roce 1725 koupil Oporów představitel litevské šlechty Jan Sołłohub, díky penězům manželky Heleny Szaniawské, dcery gostyńského kastelána. Po jeho smrti připadl Oporów synovi Józefovi, který byl bez dědice.

V roce 1781 přešel Oporów do rukou Jana Michała, který ho prodal litevskému spisovateli Kajetanowi Korzeniowskiemu. Oporów vlastnila jeho dcera a následně vnuk, který ho prodal Petroneli Oborskiej. Ta dala Oporów do zástavy a v následné dražbě ho získali Aleksandra a Tomasz Orsetti. Provedli celou řadu novogotických úprav a rozšířili a vylepšili krajinářský park. Další majitel Wilhelm Orsetti postavil vstupní bránu do parku a stylový Švýcarský dům. Orsetti vlastnili Oporów až do roku 1930, kdy ho v dražbě získala rodina Karski. Od roku 1942 ho spravovali Němci a po skončení války stát. Po roce 1947 začala komplexní obnova hradu a o deset let později zde bylo zřízené muzeum. Tajemný hrad byl často v hledáčku filmařů, předělali ho na ústředí mafie, tmavé anglické sídlo a další zajímavé filmové exteriéry a interiéry.

Hrad jsme si obešli dokola a prohlédli ze všech možných stran a úhlů. Tato cihlová stavba nepravidelného čtyřbokého půdorysu byla postavená na umělém ostrově obehnaném hlubokým příkopen. Jeho hladina byla pokrytá zeleným kobercem. Obdivovali jsme jižní dům, čtyřbokou západní věž, východní věž s kaplí i spojovací most. Došli jsme k prvnímu ze tří rybníků. Čtvrtý rybník byl osamocený ve východní části parku. Rybníky a vodní příkop byly propojené navzájem i s říčkou Słudwia. Vrátili jsme se zpět na parkoviště a do Kutna. Zaparkovali jsme u Carrefouru a vydali se na procházku Kutnem. Potom jsme se přemístili do Evropského centra Little League, kde jsme poobědvali a odpočinuli si. Následně jsme se vydali na odpolední výlet do romantického parku Arkadia.

Fotogalerie: Hrad Oporów