/ / Reporáže z cest / Benátky 2013 / Benátky
Benátky se rozkládají v mělké Benátské laguně na severu Itálie. Od Jaderského moře jsou oddělené úzkými ostrovy Lido a Pelestrina. Toto neuvěřitelné město leží na 119. ostrovech spojených mezi sebou více jak 400 mosty a oddělenými 150. kanály, které slouží jako pomyslné silnice pro lodě a stezky pro gondoly. Celé město je uměleckým dílem budovaném po staletí, jehož součástí jsou umělecké poklady v podobě kostelů, paláců, muzeí a mostů. K Benátkám patří i část pevniny, se kterou jsou spojené čtyřkilometrovým mostem a ostrovy laguny, z nichž nejznámější jsou Murano, Burano, Torcello a Lido. Nejčastěji někdy mezi podzimem a jarem přichází do Benátek Acqua alta, vysoká voda, která na nějakou dobu město částečně zaplaví. Jedná se o výjimečné přílivové vrcholy, které jsou posílené sezónními větry sirocco a bora.
Benátky byly založené v roce 421. V té době žil na pobřeží dnešní severovýchodní Itálie keltský kmen Veneti, Venetové. V roce 452 napadl Attila, král hunské říše, Itálii. Venetové uprchli na ostrovy v laguně a vybudovali tam vesnici a brzy vytvořili volnou federaci. V roce 568 přišli do Itálie Langobardi a ovládli severní a střední část poloostrova. Další Venetové se tak uchýlili na ostrovy a rozšířili zdejší populaci. Nejdříve Benátky ovládala Byzantská říše, ale v roce 726 získali Benátčané částečně nezávislost a dóžetem se stal Orso Ipato. V roce 810 se neúspěšně pokusili dobýt Benátky Frankové. Benátky vzkvétaly jako obchodní centrum s významným přístavem. V roce 828 uloupili Benátčané z Egypta ostatky sv. Marka, který se stal patronem města. Ostatky umístili do Baziliky sv. Marka. Benátčané se zúčastňovali Křížových výprav, v roce 1204 dobyli a vyplenili Konstantinopole. Bojovali i proti rivalovi Janovu.
V roce 1348 zdevastovala obyvatele Benátek epidemie moru, nazývaná černá smrt. V roce 1403 zavedli Benátčané karanténu. Cestující z lodí připlouvajících z infikovaných oblastí museli zastavit na ostrově Lazaretto a tam strávit 40 dní, než mohli vstoupit do města. V 15. století čelily Benátky hrozbě od Turků. Ti v roce 1453 dobyli Konstantinopole a postupovali jihovýchodní Evropou. V roce 1489 ovládly Benátky Kypr, který však v roce 1571 dobyli Turci. Objevení Severní a Jižní Ameriky přesunulo obchod ze Středomoří na pobřeží Atlantiku. V roce 1630 zasáhl Benátky opět mor. V 17. století ztrácely Benátky postupně moc a vliv. V 18. století už nebyly politicky důležité, i když umění tam vzkvétalo. Benátskou republiku rozpustil v roce 1797 Napoleon a po jeho pádu v roce 1815 byly Benátky předány Rakousku.
V roce 1846 byla do Benátek dovedena železnice, přesto Benátky pod rakouskou nadvládou neprosperovaly. Během revoluce v roce 1848 se Benátky proti Rakousku vzbouřily a na krátkou dobu získaly nezávislost. Prezidentem se stal Daniele Manin. Po rakouském bombardování se v srpnu 1849 Benátky vzdaly. Rakousko bylo v roce 1866 poražené Pruskem a Benátkám bylo dovoleno se připojit k Itálii. Na konci 19. století vzkvétaly Benátky jako přístav i výrobní centrum. V roce 1933 je Mussolini spojil s pevninou silnicí. Během druhé světové války nebylo město poškozeno, ale židovské obyvatelstvo bylo deportováno. V roce 1966 zasáhly město silné povodně, ze kterých se brzy vzpamatovalo. Hlavním pilířem Benátek se stal turistický ruch a prudký pokles populace zahájený v polovině 19. století způsobil, že v roce 2020 žilo v Benátkách jen 261 tisíc obyvatel.
Benátkám vlastní jsou zdejší toponyma. Dlouhé úzké ulice jsou nazývané Calle, velká náměstí Campo, malá náměstí Campiello, dvory Corte, ulice jenou stranou odvrácenou ke kanálu Fondamenta, ulice postavené na podzemním kanálu Rio Tera, části ulice procházející budovami Sotoportego. Město je rozdělené do šesti oblastí zvanými Sestieri. Univerzitní oblastí je Dorsoduro. Za návštěvu stojí Campo Santa Margherita, Galleria dell' Accademia, Zattere, kostel Santa Maria della Salute, muzeum Punta della Dogana. Do čtvrti patří největší ostrov v laguně Giudecca. Nejsevernější částí města je Cannaregio s ekonomickým kampusem. Za návštěvu stojí židovské ghetto, Lista di Spagna a Strada Nova, kostel Madonna dell' Orto, Ca' D' Oro, Campo Santi Apostol. Nejmenší čtvrtí je San Polo s mostem Rialto, Campo dell' Erbaria, Scuola Grande di San Rocco nebo kostelem Santa Maria Gloriosa dei Frari.
Srdcem Benátek a historickým centrem je Santa Croce. Za návštěvu stojí Tolentini, Campo San Giacomo dall' Orio, muzeum moderního umění Ca' Pesaro, most Calatrava nebo kostel San Stae. Nejslavnější a symbolickou oblastí Benátek je San Marco. Za návštěvu stojí náměstí svatého Marka, bazilika svatého Marka, Dóžecí palác, divadlo La Fenice, Campo Santo Stefano. Největší čtvrtí je Castello. Za návštěvu stojí Giardini della Biennale, Riva degli Schiavoni, Arsenale, Campo Santi Giovanni e Paolo. Cílem turistů jsou i další ostrovy. Murano má dlouhou tradici sklářské výroby. O historii zdejšího skla vypráví Museo del Vetro. Burano je ostrovem krajek. O jejich výrobě vypráví Museo del Merletto. Na ostrově Burano je mnoho pestrobarevných domů. Ostrov Torcello je známý kostelem Santa Fosca a bazilikou Santa Maria Assunta. Dlouhé písečné pláže jsou na ostrově Lido.
Do Benátek je možné se dostat vlakem Trenitalia, nádraží se nachází na Santa Lucia. Z mezinárodních letišť Treviso a Marco Polo dopravují turisty autobusy na Piazzale Roma. Autem je možné dojet přes most na parkoviště Tronchetto. Spojení mezi Tronchetto a Piazzale Roma zajišťuje vláček People Mover. Dopravu po Benátkách a mezi ostrovy zajišťují vaporetta společnosti ACTV a Alilaguna. Po kánálech je možné se svézt gondolou.
Fotogalerie: Velký kanál směr San Marco, San Marco, Velký kanál směr Piazzale Roma, Benátské lodě