VELKÝ KOTEL

 /  / Reporáže z cest / Jeseníky 2023 / Velký kotel

Po snídani v Hotelu Neptun jsme opustili pokoj a na recepci uhradili rekreační poplatek a nápoje k večeřím, které nebyly součástí polopenze. Naložili jsme zavazadla do auta a přejeli do Karlova pod Pradědem, kde jsme zaparkovali na parkovišti u žluté turistické značky. Vznik Karlova podmínilo rozvinuté železářství v Malé Morávce a související obrovská potřeba dřeva. Karlov byl založený v roce 1680, kdy byla postavená pila a první obytné domy. V současné době je Karlov jedním z nejvýznamnějších rekreačních středisek Hrubého Jeseníku a jeho moderní lyžařské středisko patří k největším v Jeseníkách. Po žluté turistické značce jsme sešli k řece Moravici a po mostku ji přešli. Podél Moravice jsme pokračovali od rozcestí Karlov pod Pradědem (720 m) po zelené a modré turistické značce k Penzionu Antonie, kde začínala Naučná stezka Velká kotlina.

Naučná stezka Velká kotlina vznikla v roce 1971 a obnovená byla v roce 1988. Dnešní podobu dostala v roce 2011. Má celkem 11 zastavení. Je dlouhá 5,5 km a její převýšení je 540 m. Po naučné stezce jsme došli k rozcestí Karlov - Moravice (745 m). Odtud jsme šli už jen po modré turistické značce proti proudu Moravice jejím údolím pod vrcholy Kopřivná (1019 m), Malý Máj (1070 m) a Temná (1264 m). Došli jsme k nástupu na Velký kotel, odkud už byl výstup prudší a stezka se začala klikatit. Došli jsme postupně k několika vyhlídkám, ze kterých jsme měli Velký kotel jako na dlani. Bohužel na některých se podepsal zub času a někdy ve výhledu bránil vzrostlý porost. Velký kotel jsme nenavštívili poprvé, v roce 2004 jsme si Velkou kotlinu prohlédli dokonaleji než letos. Výhledy nebyly tolik zarostlé a vyhlídky nebyly zbořené.

Velká kotlina je jednou z přírodovědecky nejvýznamnější lokalitou Evropy. Různorodé stanovištní podmínky tady umožňují přežít velkému množství různých druhů rostlin a živočichů. Ve Velké kotlině byl v minulosti horský ledovec, díky kterému má kotlovitý tvar. Ten před milionem až desetitisíci lety postupně narůstal a zase se zmenšoval, protože se střídala chladnější a teplejší období. Ledovec modeloval mísovitý tvar karu. Na svém spodním okraji vytlačoval a hrnul rozrušené podloží. Tak vznikly suťové valy, tzv. morény. Nad morénami je ploché dno karu. Ledovec ve Velké kotlině vytvořil morény dvě. Nad horní morénou je plošina zvaná Lausův stupeň. Dolní moréna byla částečně rozrušená Moravicí. Většinu území ve Velké kotlině tvoří šedé kameny s břidličnatou strukturou. Vznikly na mořském dně přeměnou prvohorních jílovitých usazenin. Mají sopečné, křemenné a vápnité příměsi.

Po svahu Vysoké hole (1464 m) jsme došli k rozcestí Nad Velkým kotlem (1370 m), odkud jsme pokračovali ještě kousek na hřeben Hrubého Jeseníku, abychom se podívali na Praděd (1491 m) a Petrovy kameny (1447 m). Potom jsme už začali sestupovat po žluté turistické značce k vrcholu Temné. Její okolí nezústalo tomuto názvu nic dlužné. Postupně jsme lokalitami Vývratisko, Žechová, Přední polany a Za Sedliskem došli k rozcestí Skály pod Kopřivnou (1014 m). Kolem Kopřivné jsme se pomalu blížili ke Ski areálu Kopřivná. Po Kmínkové cestě jsme došli k rozcestí Pod Vápennou (795 m). Tady jsme se rozhodli opustit žlutou turistickou značku a jít do Karlova pomocí GPS po neznačených cestách a stezkách přes lokalitu Na Úvoze. To se nám podařilo a došli jsme bez problému až k parkovišti. Cestou jsme nasbírali ještě velké množství hub.

Proloužený víkend v Jeseníkách, v Pradědské hornatině, skončil a zbývalo se už jen vrátit domů. Přejeli jsme do Malé Morávky, kde jsme si zakoupili občerstevní a od místního prodejce borůvky, a přes Rýmařov, Uničov, Litovel, Olomouc, Prostějov a Vyškov jsme dojeli domů. Cestou jsme bohužel kufrovali z důvodu uzavřeného nájezdu na D35, kdy byla objížďka špatně značená a toto značení vytvořilo nekonečnou smyčku. Díky tomu jsme poznali ještě část Hané.

Fotogalerie: Velký kotel