BOZKOVSKÉ DOLOMITOVÉ JESKYNĚ

 /  / Reporáže z cest / Krkonoše 2011 / Bozkovské dolomitové jeskyně

Protože první den našeho pobytu pršelo, rozhodli jsme se první část dne strávit poznáváním Bozkovských dolomitových jeskyní v Krkonošském podhůří. Raději jsme si udělali telefonickou rezervaci. Podařilo se nám zajistit termín na 11:30. Od Horského hotelu Kubát jsme jeli po horské silnici přes celé Benecko a pokračovali jsme jeho částmi - Štěpanickou Lhotou, Horními Štěpanicemi a Dolními Štěpanicemi. Připojili jsme se na silnici č. 286, která nás dovedla do Hrabačova, části Jilemnice. Podél Jizerky jsme pokračovali po silnici č. 14 až do Nové Vsi, kde jsme přejeli na druhý břeh Jizerky a pokračovali po silnici č. 290 proti proudu Kopaninského potoka do Roprachtic a odtud po silnici č. 289 do Semil, konkrétně části Cimbál. Odtud už to bylo kousek do Bozkova. Zaparkovali jsme na placeném parkovišti (lístek) a po modré turistické značce jsme došli ke vstupu do jeskyní.

Na pokladně jsme si zakoupili vstupenku na rezervovaný čas. Plné vstupné stálo 100,- Kč, snížené vstupné 50,- Kč. Tyto nejdelší dolomitové jeskyně v České republice leží na svahu plošiny Na Vápenci. Vznikly silnou korozivní činností vody v čočkovitém tělese metaforovaných a místy silně prokřemenělých vápnitých dolomitů. Vápnitý dolomit je karbonátová hornina tvořená směsí minerálů kalcitu a dolomitu. Vznikla přeměnou usazených vápencových hornin dávných moří za přínosu hořčíku. Dva samostatné systémy chodeb a síní byly propojeny průkopy a štolou. Nejnižší části jsou trvale zaplavené vodou. Jsou zde největší podzemní jezera v Čechách. Teplota vzduchu v jeskyni se pohybuje od 7,5 do 9 stupňů a vlhost od 96 do 100%. Teplota vody v jezerech je 8 stupňů. Bozkovské dolomitové jeskyně byly v roce 1999 prohlášené národní přírodní památkou.

Vstoupili jsme do podzemí a za vstupní chodbou jsme došli do Kaple. Na jejích stěnách byla různobarevná sintrová výzdoba. Tady nás zaujál útvar nazvaný Zkamenělý orel. Po několika schodech jsme přešli do modře prosvětlené Půlnoční jeskyně. Na ní navazovala jeskyně Za prahem, která byla nejblíže zemskému povrchu. Byla zasypaná kamennými bloky. Kolem Mechové zahrádky jsme došli na Křižovatku. Odtud jsme pokračovali Souběžnou a Pirátskou chodbou s křemennou římsou do jeskyně Peklo. Ta byla pěkně nasvětlená. Kolem dvou malých Labutích jezírek a nepřístupného Betlému jsme přešli chodbou do Loupežnické jeskyně. Blátivou chodbou jsme prošli kolem skalního výklenku nazvaného Chlebová pec zpět na Křižovatku. Ukončili jsme tak prohlídku nových jeskyní.

Od Křižovatky jsme pokračovali uměle proraženým tunelem do svrchního patra ke Starým Bozkovským jeskyním. Po pravé straně jsme ve výklenku viděli nepřístupnou Větrnou jeskyni a téměř na konci tunelu po levé straně otvor, kterým sem vstoupili objevitelé. Procházeli jsme kolem sintrového bloku s Prušáckou přilbou, v jejíž dolní části byla zalitá sintrem část záclonky. Labyrintem spadaných skaních bloků nazvaného Bludiště jsme došli do jeskyně Překvapení s krápníkovou výzdobou a útvarem zvaným Bozkovské varhany. Poznávali jsme Palec a ukazovák nebo Bílou myšku. V Listopadové jeskyni jsme viděli sintrový vodopád a raketu. Zašli jsme si také ke Sloním uším. Kolem Rokokových panenek a Perníkové chaloupky jsme došli do jezerního dómu s jezerem. Prohlídku jsme zakončili v Mládežnickém dómu. Přešli jsme na parkoviště a vrátili se zpět do Benecka.