BENECKO
Obec v Krkonoších
/ / Reporáže z cest / Krkonoše 2011 / Benecko
Malebná krkonošská obec Benecko nedaleko Jilemnice se rozkládá na jihozápadních svazích Žalého a tvoří jednu ze vstupních bran do západních Krkonoš. V této oblasti je nejvýše položenou obcí. Započala rozvoj krkonošského lyžování. V roce 1892 vyrobil sekerník Antonín Vondrák na dolnoštěpanické pile první bukové lyže pro hraběcí hajné. Byl založený Český ski klub a organizovaly se první lyžařské výlety. V roce 1985 se tady narodila česká alpská lyžařka Šárka Strachová, rozená Záhrobská. V roce 2007 se stala v Are mistryní světa ve slalomu a v roce 2010 získala v této disciplíně bronzovou medaili na Zimních olympijských hrách ve Vencouveru. Zdejšími rodáky byli i Bohumil Hanč, propagátor lyžování a běžec na lyžích, a Jaroslav Cardal, olympionik v běhu na lyžích. Obec tvoří osm částí: Benecko, Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice, Mrklov, Rychlov, Štěpanická Lhota, Zákoutí a Žalý.
První písemná zmínka je z roku 1305, kdy Jan z Valdštejna založil hrad Štěpanice. Podle historika Bohuslava Balbína už tady ještě dříve, v roce 1254, vládl Jindřich Jan z Valdštejna. To potvrzují i archeologické nálezy na hradě. Hrad opustili jeho majitelé v roce 1524. Zdejší obyvatelé se živili prací v lese a rolnictvím. Po vymícení lesa byly na jeho místě postavené roubenky a založená pole. V Hamerském vrchu vznikly železné doly, na Zákoutí zlaté doly. Později se rozšířilo tkalcovství. Samotné Benecko bylo poprvé zmíněné v roce 1628. Podle legendy byl druhem poustevníka řádu sv. Benedikta jelen. Odtud prý vznikl znak obce - jelení hlava s křížem. Rozvoj obce nastal po výrobě prvních bukových lyží. Do Benecka se sjížděli norští instruktoři. Vznikaly první ubytovny a hotely, chalupy se měnily na boudy a penziony. Hrabě Harrach postavil hotel Zlatou vyhlídku a rozhlednu s restaurací na Žalém.
Benecko má vlastní poštu, obchod, prodejnu sportovních potřeb a suvenýrů, diskotéku, hernu s kulečníkovými stoly, bowlingovými dráhami, herní automaty, půjčovny sportovních pořeb. V létě je ideálním výchozím bodem pro pěší túry a cyklistické výlety do celé oblasti Krkonoš. Obcí projíždí Krkonošský cyklobus, vybevený pro přepravu minimálně 15 kol. Zastávka je i u Horského hotelu Kubát. V létě je možné se opalovat nebo houbařit. V zimě je v provozu Skiareál Benecko s upravovanými a zasněžovanými sjezdovkami. K dispozici je modrá a červená sjezdovka, noční lyžování, sedačková lanovka a lyžařské vleky. Je možné se věnovat snowtubingu nebo bruslení na přírodním osvětleném kluzišti. Upravované jsou turistické a závodní běžecké tratě.
První dva dny pobytu nám bohužel pršelo. Proto jsme se první den dopoledne vypravili poznávat Bozkovské dolomitové jeskyně a odpoledne Jilemnici. Druhý den jsme se dopoledne vypravili do Vrchlabí. Zaparkovali jsme na parkovišti u barokního Kláštera obutých augustiniánů z roku 1705. Dominantou města je renesanční zámek obkopený zámeckým parkem. Významnou církevní stavbou je Chrám svatého Vavřince s šedesátimetrovou věží. Nedaleko stojí Mariánský morový sloup. Zajímavé jsou také historické domy. Čtyři stojí západně od kostela a patří mezi nejstarší zachované městské stavby. Mezi nejstarší stavební památky města patří také Stará radnice. Na břehu Labe stojí nejstarší dům se sedmi štíty, šest z nich se zachovalo. Dalšími zajímavými domy jsou Stará kovárna a První městská lékárna. Významnou technickou památkou je Starý most přes Labe.
Po prohlídce města jsme se naobědvali v místní restauraci, kde jsme poznávali místní gastronomii. Chudoba Krkonoš se odrážela i v krkonošské kuchyni, kde převažovaly plodiny rostoucí v horských podmínkách - brambory, řepa, zelí, cibule, česnek a plody krkonošských lesů - houby, maliny, ostružiny, borůvky, brusinky. A samozřejmě bylinky - libeček, pažitka, kerblík, meduňka, bazalka, šalvěj, saturejka. Základem stravy byl chléb, mléko a sýry. Typické pro Krkonoše jsou polévky - Krkonošské kyselo a Krkonošský oukrop. Tradiční jsou bramborové pokrmy Krkonošské sejkorky, Brambory na loupačku, Bramborové placky, a Krkonošský kucmoch. O Vánocích se připravuje Krkonošský houbový kuba a Makové peciválky. Vrátili jsme se zpět do Benecka a Horského hotelu Kubát. Odpoledne nám počasí dovolilo podniknout první výlet na Žalý.
Fotogalerie: Horský hotel Kubát, Žalý, Vrchlabí