HISTORIE NA NÁS DÝCHÁ
Histrická města
/ / Reporáže z cest / Kalábrie 2006 / Historie na nás dýchá
V okolí Capo Vaticano je krásná nejen příroda. K objevitelským toulkám vybízejí historická města, jak na pobřeží, tak i ve vnitrozemí. Několik půldenních výletů jsme podnikli k několika zajímavým místům. Jedním z nich bylo skalní město z byzantského období, obydlené ještě ve 14. století. Nachází se na plošině v severním úbočí Monte Poro nedaleko městečka Zungri ve výšce 490 m. Do měkkého pískovce je tady vyhloubeno přibližně 100 domů, mlýny na olej a lisovny vína. Procházeli jsme se mezi skalními obydlími a obdivovali jsme jejich variabilitu. Některá byla kruhová, jiná obdélníková, některá byla s klenbou, jiná s kopulí, další měla otvor pro přívod vzduchu, jiná zase okénka. Z cestiček, které se proplétaly mezi vstupy do domů, byl výhled do údolí říčky Malopera.
Historickou perlou celého poloostrova je městečko Tropea. Pochází z řecko-normanské doby, z které se dochovalo nepřeberné množství památek. Procházku historickým městem jsme zahájili na Largo Villetta, odkud byl nádherný pohled na dominantu města - poutní kostel Santa Maria dell' Isola. Odtud jsme pokračovali na Corso Vittorio Emanuele III a po Via Roma ke katedrále, která pochází z 11. století. Za katedrálou je další pěkná vyhlídka. Kousek odtud je Largo Galluppi, kde se nachází kašna a dva portály - barokní a gotický. Náměstíčko je zakončeno vyhlídkami, ze kterých je výhled na přístav. Přes Piazza Municipio se čtyřmi paláci a jedním kostelem jsme došli na Largo Migliarese s vyhlídkou na moře a odtud zpět na Largo Villetta.
Městečko Pizzo se rozkládá na příkré skalnaté plošině nad zálivem Golfo di Sant' Eufenia. Hned po našem příjezdu ve 12 hodin nás přivítala svou melodií zvonkohra z kostelíku S. Ferdinando ve čtvrti Marina. Centrem Pizza je náměstí Piazza Repubblica. Tady je možné si koupit místní specialitu Tartuffo. Je to koule oříškovo-čokoládové zmrzliny s tekutým čokoládovým krémem uvnitř, posypaná kakovým práškem. Z náměstí je výhled na starou aragonskou tvrz - Castello Murat. Ten proslul popravou Napoleonova švagra Joachima Murata. Z náměstí jsme procházeli uličkami plných obchůdků k Fontana Vecchia a dále ke kostelu Chiesa di S. Rocco e S. Francesco di Paola. Na severu leží kostelík Chiesetta di Piedigrotta. Je vytesaný do skály na pláži a obsahuje vytesané sochy světců.
Nad úrodnou nížinou Piana di Rosarno a nad zálivem Golfo di Gioia bylo postaveno městečko Nicótera. Původně to byla starořecká osada. Město bylo opuštěno v 10. století po útoku Saracénů a znovu vystavěno za normanské vlády. V této době dosáhlo nejvyššího vzrůstu a z této doby se zde dochovalo nejvíce památek a historických předmětů. V klikatých uličkách starého města se nacházejí krásné portály, sloupy a kašny, většinou ze žuly, která se v okolí těžila a zpracovávala. Nad městem se vypíná Castello dei Ruffo postavený na základech starších pevností. Nachází se v něm místní muzeum. Pěkná je katedrála zrekonstruovaná v 18. století a kostel S. Maria. Z vyhlídkové terasy je překrásný pohled na Golfo di Gioia, Piana di Rosarno, Aspromonte, Messinskou úžinu a na Sicílii.
Historie Vibo Valentia, hlavního města provincie, sahá až do 7. století př.n.l., kdy ho založili obyvatelé Locri jako původně řeckou kolonii a dali mu jméno Hipponion. Během staletí město změnilo několikrát jméno. V době Římského impéria byl jeho název latinizován na Hipponium a když se stalo římskou kolonií, dostalo v roce 194 př.n.l. jméno Vibo Valentia. Po pádu Římského impéria bylo město téměř kompletně opuštěno a až v roce 1070 postavili Normané na místě staré Akropole pevnost a v roce 1235 Fridrich II ustavil nové město s názvem Monteleone. Staré římské jméno Vibo Valentia získalo město zpět až v roce 1928. Ve městě nás kromě pevnosti zaujal také místní trh, kde jsme obdivovali obrovské mečouny. Historii Kalábrie jsme poznávali i při našich dalších cestách - po saracénských věžích v okolí Capo Vaticano, při našem výletě do Sila Grande a během naší cesty kolem Aspromonte.
Fotogalerie: Věže a okolí, Města v okolí, Napříč Sila Grande, Kolem Aspromonte