ABBAZIA PULSANO
Opatství na Garganu
/ / Reporáže z cest / Gargano 2008 / Abbazia Pulsano
Jen několik kilometrů od Monte Sant' Angelo, směrem k Manfredonii, leží jedno z nejzajímavějších údolí, Vallone di Pulsano. Vyznačuje se nejen svou přírodní krásou, ale i bohatou historií. Údolí vzniklo spojením tří menších ramen - Valle Campanile, Valle Piccola di Pulsano a Valle Mattina. Vzniklo tak dva kilometry dlouhé údolí, do kterého spadají až 300 m vysoké skalní stěny. Údolí končí v Manfredonském zálivu. Tisíce let působila voda na vápencové skály, během kterých vytvořila v hornině vyjímečné krasové útvary. K vidění jsou například dutiny různých velikostí, jeskyně, škrapová pole, propadliny a závrty, dokonale hladké svislé stěny, kamenné klenby, mísy způsobené povrchovou korozí a další krasové jevy. Bohužel strach před povodněmi způsobil výstavbu zábran, které krásu údolí narušily.
V údolí se daří mnoha vzácným druhům rostlin. Extrémní vzácností je hlaváč (Scabiosa Dallaportae), který se nachází jen na Gargánu a na pobřežních útesech řeckého ostrova Cephalonia. Z dalších druhů je zde možno vidět oman bělavý (Inula candida), tařičku obrubníkovou (Aubretia columnae), zvonek gargánský (Campanula garganica) a další. Nad údolím krouží početné druhy dravců. Bezpochyby nejvzácnějším druhem je sup mrchožravý, který se vrátil do tohoto údolí poměrně nedávno. Společnost mu dělají raroh jižní a krkavec velký. Z nočních dravců stojí za zmínku výr velký. Z menších ptáků je zde raritou strnad černohlavý. Nad touto přírodní scenérií se tyčí Monastero di Santa Maria di Pulsano, opatství a klášter, dobře viditelný už z Manfredonského zálivu.
Historie kláštera je velmi složitá. Byl pravděpodobně založen v místě nejstarších náboženských osad. Postavil ho na konci šestého století kníže Tulliano di Siponto, z mnišského řádu San Equizio. Místo kolem desátého století obsadili benediktíni. V roce 1128 byl klášter přestavěn. Na místě vzniklo opatství, přibližně 8 km od Monte Sant' Angelo. V místě pobýval Jan Matera s šesti dalšími stoupenci, kterých za několik měsíců bylo více jak šedesát. V roce 1177 zahájili výstavbu velkého kláštera. Kolem kláštera, především na okraji skalní stěny, postavili mniši malé domky. V jednom z nich, v la cella della rodine, se zastavil při své meditaci v roce 1216 S. Francesco d' Assisi. Ve 12. století dosahuje opatství nejvyššího věhlasu. Stává se jedním z nejvýznamnějších klášterů v jižní Itálii.
Srdcem obrovského komplexu je kostel v románském stylu, spojený přímo se skálou a jeskyní. Kostel má jednu loď s výraznou klenbou a krásný portál oválného tvaru. Klášter je obehnán velkou zdí, před kterou je směrem do údolí několik teras. Ve středověku sehrál významnou roli v reorganizaci území a vzniku nových center na Garganu. V roce 1806 byla činnost kláštera přerušena a po dlouhé období byl opuštěný. V 70. a 80. letech dvacátého století čelil klášter náporu vandalismu a rabování. Až 20. prosince 1997 byla díky třem mnichům vytvořena nová klášterní komunita a život v klášteře se obnovil. V roce 1999 byly zahájeny rozsáhlé restaurátorské práce. Opatství v současné době obývá trvale pět mnichů.
Do kláštera jsme se vypravili na dopolední půldenní výlet. Vystoupali jsme po silničce mnoha serpentinami až na Monte Sant' Angelo, po jehož okraji jsme se dostali až těsně pod parkoviště u hradu. V pravotočivé serpentině jsme odbočili doleva na Via Pulsano, po které jsme mírně klesali až ke klášteru. Zde je dostatek místa pro parkování. Protože tady bylo téměř liduprázdno, mohli jsme zaparkovat o něco níže na parkovišti mezi stromy, které tak bylo částečně zastíněno. Cestička nás dovedla až k opatství. Právě probíhala rekonstrukce, takže toho moc dostupného nebylo. Naskytly se nám však nádherné pohledy k Manfredonskému zálivu, do hlubokých údolí a na samotný klášter, jehož mohutnost vynikla právě ze strany od údolí. Tudy vede i druhá přístupová cesta.
Fotogalerie: Abbazia Pulsano