VYSOKÝ VODOPÁD
Přírodní rezervace v Jeseníkách
/ / Reporáže z cest / Jeseníky 2006 / Vysoký vodopád
Brzy ráno jsme vyjeli z Vernířovic a pokračovali přes Sobotín a Klepáčov k motorestu Skřítek, který se nachází v blízkosti sedla Skřítek (876 m). Toto ploché sedlo odděluje Hrubý Jeseník od Hraběšické hornatiny. Silnici č. 11, která sedlem prochází, postavili v letech 1839 až 1842 bratři Kleinové pro zásobování železáren v Sobotíně dřevem. V polovině 19. století zde vznikl zájezdní hostinec Berggeis, který nabízel od roku 1885 i ubytování a stravování. Na konci druhé světové války hostinec vyhořel. V roce 1966 se zde začal stavět nový motorest. V jeho blízkosti byla instalovaná socha Skřítka, dobrého ducha jesenických hor. Autorem je akademický sochař Jiří Jílek.
Po silnici č. 11 jsme pokračovali dál do Rýmařova, kde jsme odbočili na silnici č. 445, která nás dovedla do Malé Morávky a následně na parkoviště Hvězda nad Karlovou Studánkou. Odtud jsme pokračovali po Videlské silnici č. 450 do obce Vidly a následně do Videlského sedla (930 m). Toto sedlo odděluje Pradědskou a Medvědskou hornatinu. Sedlo leží mezi Malým Dědem (1368 m) a Osikovým vrchem (1078 m). Zaparkovali jsme a autobusem jsme se přemístili ze zastávky Videlský kříž do 4 km vzdálené Bělé k zastávce vodopády. Je to výchozí místo pro výstup k Velkému vodopádu a na hřeben Hrubého Jeseníku.
Po modré turistické značce jsme podél Studeného potoka došli k rozcestí Nad Albrechtovem. Kolem Mločího pramene jsme stoupali po asfaltové cestě ke Kozímu hřbetu, ze kterého spadají Javorový potok s Javorovými vodopády a Bukový potok s Bukovými vodopády. Oba přítoky Studeného potoka. Během výstupu nás doprovázel pohled na Velký Klín (1178 m). Opustili jsme asfaltovou silnici a proti proudu Studeného potoka jsme stoupali k přírodní rezervaci Vysoký vodopád, do které jsme vstoupili za turistickým přístřeškem. Jedná se o chráněnou soustavu kaskád horských smrčin a bučin. Studený potok se měnil v horskou bystřinu, kterou jsme často překračovali po dřevěných lávkách. Koryto potoka protkané zajímavými erozními a evorzními tvary nás dovedlo k Vysokému vodopádu.
Vysoký vodopád měl původně 45 m. Povodněmi v roce 1880 byla skalní stěna rozrušena a vodopád rozdělen na několik kaskád. Okolní skály byly porostlé zajímavými mechorosty a kapradinami. Jsou hnízdištěm sokola stěhovavého. Jedna vysoká skála tvořená krystalickou břidlicí byla po něm i pojmenovaná - Sokolí skála. Společnost mu dělají krkavec velký a ořešník kropenatý. V lesích, místy pralesovitého charakteru, žije i rys ostrovid. Po stezce tvořené serpentinami jsme vystoupali k rozcestí Nad Vysokým vodopádem, které se nachází na Miliónové cestě. Tato cesta spojuje Červenohorské a Videlské sedlo. Modrá turistická značka nás dovedla k turistické chatě Švýcárna, k jedné z nejstarších budov v Jeseníkách. Postavena byla v roce 1887 na místě pastevecké salaše.
Občerstvili jsme se, pokochali pohledy na Praděd (1491 m) a Dlouhé Stráně (1353 m), a pokračovali jsme dál po modré a žluté turistické značce. Kolem vrcholu Malého děda (1368 m) a prameniště Česnekového potoka jsme došli k rozcestí Černík. Odtud jsme sestupovali už jen po žluté turistické značce dolů do Videlského sedla s výhledy na Medvědskou hornatinu. Autem jsme sjeli do Bělé pod Padědem, vystoupali na Červenohorské sedlo a přes Loučnou nad Desnou, Velké Losiny a Sobotín jsme dojeli zpět do Vernířovic.
Fotogalerie: Vysoký vodopád