JELENÍ STUDÁNKA
Studánka v Jeseníkách
/ / Reporáže z cest / Jeseníky 2006 / Jelení studánka
Z Vernířovic jsme přejeli přes Sobotín, Rudoltice a Klepáčov k motorestu Na Skřítku, kde jsme zaparkovali. Po zelené turistické značce jsme se vydali k rozcestí Nad Skřítkem a následně k rozcestí Pod Ztracenými kameny. Kolem Ztracených skal jsme vystoupali ke Ztraceným kamenům. Je to mohutný skalní blok z devonského kvarcitu, ze kterého sbíhají dolů balvanové proudy. Podle pověsi zde honil čert sedláka a kameny vysypal ze svých bot. Výhled jsme měli především na Keprnickou pahorkatinu a Králický Sněžník. Pořádně jsme se rozhlédli po okolí a pokračovali jsme ven z lesa na otevřený hřeben Hrubého Jeseníku. Přes Pec (1311 m) jsme došli k vrcholu Pecný (1330 m). Jeho výrazná svarová skála nám nabídla nádherné vyhlídky do okolí. Bohužel jsme si také vzpomněli na rok 2004, kdy tady Alenu napadlo klíště infikované klíšťovou encefalitidou.
Po hřebenu jsme pokračovali k Břidličné hoře (1358 m), kterou jsme zdolali během prvního výletu z Vernířovic na Břidličnou horu. Cestou jsme už měli výhledy na Praděd (1491 m) a Dlouhé Stráně (1353 m). Došli jsme k Jelení studánce, která je jednou ze zdrojnic Podolského potoka. Leží v namořské výšce 1311 m. Nedaleko odtud stál už v roce 1774 ovčinec. O pět let později vyhořel. Kousek od studánky stála kamenná turistická útulna z šedesátých let 20. století. Občerstvili jsme se a napili výtečné pramenité vody. Po červené truistické značce jsme sestupovali dolů z hřebenu k rozcestí Pod Jelení studánkou. Kolem Jelenky (1214 m) jsme sestupovali jeřábovou smrčinou přírodní rezervací Pod Jelení studánkou. Cestou jsme obdivovali početná mraveniště mravence podhorního.
Došli jsme k bývalé chatě Alfrédka. Už na konci 19. století tady postavil hrabě Alfréd Harrach lovecký zámeček, o něco níže loveckou chatu. Nechal vyznačit cestu a chata sloužila nejen lovcům, ale i turistům. Chata však byla malá, tak nechal hrabě postavit o něco výše větší lovecký zámeček, který byl později přejmenovaný na Alfrédovu chatu. Zámeček nejdříve využíval hrabě, později sloužil turistům. V roce 1962 Alfrédova chata vyhořela. V roce 1971 zde byla postavena chata nová, o něco menší. Sloužila především jako středisko pro podnikové rekreace. V roce 1989 byla privatizovaná. V roce 2002 chata znovu vyhořela a právě probíhající sněhová bouře zanechala jen ohořelé základy. Prohlédli jsme si místo, kde chata stávala, poseděli jsme, občerstvili se a potom jsme pokračovali po zelené turistické značce dál k Mravenčímu sedlu (1101 m).
Tato cesta od Jelení studánky přes Alfrédku do Mravenčího sedla se nazývá Mravencovka, nebo také Mravenčí cesta. V její lokalitě se nachází kolem 1500 mravenišť. Téměř 90% z nich patří mravenci podhornímu. Tento tmavý, robustní a otužilý mravenec vykonává pro zdejší přírodu důležitou práci. Likviduje přemnožený hmyz a přemisťuje semena rostlin. Podél Jeleního hřebenu, Ostružné (1184 m) a Kamence (1023 m) jsme došli k Medvědím skalám, které se táhly na úbočí Kamence v pásu směrem k jeho vrcholu. Tyto skalní útvary vznikly mrazovým zvětráváním za působení mrazu, slunce a větru. Od stejnojmenného rozcestí jsme se vydali zkratkou po lesní cestě k rozcestí U Huberta v blízkosti stejnojmenné lovecké chaty. V tomto místě se spojoval Podolský potok se Žlutým potokem.
Pokračovali jsme po červené turistické značce proti proudu Žlutého potoka a dále po hranici Národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek. Tuto nejmenší přírodní rezervaci v Jeseníkách tvoří rašelinný smrkový les s fragmenty rašeliných březin a přirozeného rašelinného bezlesí. V přírodní rezervaci hnízdí čáp černý, jeřábek lesní a sova sýc rousný. Vyskytuje se zde vzácná vážka lesklice severská, pavouk slíďák rašeliništní a střevlík hrbolatý. Hojně je zastoupený čolek horský, skokan hnědý a ještěrka živorodá. Došli jsme k rozcestí Nad Skřítkem, kde se náš vycházkový okruh uzavřel. Kolem pramene Klepáčovského potoka jsme došli k motorestu Na Skřítku. Přes Klepáčov, Rudoltice a Sobotín jsme dojeli zpět do Vernířovic.
Fotogalerie: Jelení studánka