MONTE SACRO

 /  / Reporáže z cest / Gargano 2007 / Monte Sacro

Severně od Mattinaty, přibližně 5 km vzdušnou čarou, se zvedá do výšky 874 m osamělý, majestátný a nádherný vrchol Monte Sacro. Nejvyšší ze všech na východě Gargana. Je porostlý mnoha stromy, zvláště duby. Je to pozůstatek hustých dubových lesů, kterými bylo porostlé v minulosti celé Gargano. Už ve 4. století byl vrchol známý jako Monte Dodoneo. Místo bylo vyhrazeno pohanskému kultu z Giove. Koncem 5. století sem přišel Lorenzo Maiorano s dalšími sedmi biskupy apulskými. Vrchol získal název Monte Sacro. Původně zde byl klášter. První zmínky o existenci opatství pocházejí z roku 1058. Bula Stefano IX. určuje Monte Sacro jako část opatství Benediktínského ze Santa Maria di Calena v Peschici.

V roce 1138, díky prospívající ekonomice a vzkvétajícímu kulturnímu životu, se stalo Monte Sacro zámožným a mocným opatstvím. Jeho působení se rozmohlo až do Tavoliere v Apulii. V této době církevní obrody byly původní stavby doplněny novými a obrovskými stavbami a také řadou noblesních výzdob. Mnoho z nich se dochovalo v kostele se třemi loděmi a v klášteře postaveném v románském stylu. Například velkolepé kapitály zdobené rostlinnými vzory a části fresek. Z této doby se zachovala i křestní kaple čtvercového půdorysu. Kolem roku 1300 začal jeho úpadek. Následné zemětřesení a drancování měly zásadní vliv na jeho dnešní bídný stav. Tradiční pouť na Monte Sacro se koná 11. července.

K troskám benediktínského opatství na Monte Sacro jsme si udělali malý půldenní výlet. Z Mattinaty jsme nejdříve stoupali po silnici SS89 vedoucí vnitrozemím do Vieste a záhy jsme odbočili po místní silničce vinoucí se nad Valle della Vecchia. Auto jsme nechali kousek před agroturistickou usedlostí Monte Sacro. Tady začínala stezka, klikatící se pohořím, mezi kamením, kamennými zídkami a kamennými stavbičkami, až na Monte Sacro, k Benediktínskému opatství. Všude se pásly kozy různých barev a různých tvarů rohů. Výhledy jsme měli široko daleko. Dívali jsme se na moře, olivové plantáže na la piana, na Mattinatu, na Monte Saraceno, na Monte Sant' Angelo i do hlubokých lesů v srdci Gargana, do pralesa Foresta Umbra. Vrchol hory se zvětšoval, jak jsme se k němu přibližovali.

Bohužel jsme k němu nedošli. Na stezce se rozhodlo strávit ve stínu část dne jedno kozí stádo, hlídané dvěma velkými bílými psy. Ti své stádo hájili důsledně a vyceněnými zuby dávali najevo, kdo je tady pánem. Nepustili nás dál a každou chvíli to vypadalo, že se na nás vrhnou. Nejrozumnější bylo se raději otočit a odejít. Zbytky benediktínského opatství na Monte Sacro nám tak zůstaly prozatím utajeny. Cestou zpět jsme se zastavili u oblasti nazvané Sperlonga. Jedná se o náhorní planinu mezi dvěma překrásnými údolími se zbytky kláštera Santo Stefano. Ten se připomínal už v roce 1177 v bule Alessandro III., jako součást opatství v Pulsano. Odtud jsme sjeli dolů k Mattinatě. Přitom se nám naskytly další nádherné výhledy směrem k moři.

Fotogalerie: Monte Sacro