HAMERSKÝ POTOK
Potok na Šumavě
/ / Reporáže z cest / Šumava 2011 / Hamerský potok
Cílem naší další vycházky po Šumavě byl Hamerský potok pod Hamerskými svahy. Ze Zadova od Sporthotelu Olympia jsme jeli do Filipovy Huti stejnou cestou jako na výlet Vydra a Vchynicko-tetovský plavební kanál. Zaparkovali jsme na parkovišti na začátku osady. Po žluté turistické značce jsme se vydali po Zlaté stezce k Horské Kvildě. Filipovu Huť jsme měli pod sebou jako na dlani. Tato osada v údolí Filipohuťského potoka je svými 1093 m nejvýše položeným sídlem v České republice. Vznikla jako osada při sklářské huti v roce 1785. Jméno získala po majiteli prášilského panství hraběti Filipu Kinském. Od zániku huti v roce 1820 se z osady stala díky příchozím dřevorubcům osada dřevařská. Nejvíce obyvatel měla obec korem roku 1880, kdy v ní žilo více jak 1600 obyvatel. Došli jsme k rozcestníku Korýtko v nadmořské výšce 1125 m.
Korýtko sloužilo k napájení soumarů na Zlaté stezce z Grafenau do Kašperských hor. Soumaři byli většinou sedláci, kteří za úplatu přepravovali zboží na koňských hřbetech. Jezdili v karavanách, aby byla cesta bezpečnější. Denně ušli téměř 30 km. Po Zlaté stezce jsme pokračovali po svahu Březové hory (1193 m) k rozcestí Pod Březovou horou v nadmořské výšce 1166 m. Tady jsme se odpojili od žluté značky, která vedla do Kvildy a pokračovali jsme po zelené značce, která vedla do Horské Kvildy. Ze Zlaté stezky se nám otevíraly výhledy na Antýgl (1253 m), který představuje významnou dominantu Kvildských plání. Kolem rodinného Penzionu Hones s kaplí jsme došli na horskou planinu, na které jsme poznávali vrbovku úzkolistou, hořec nachový a jestřábník oranžový. Scházeli jsme k Hamerskému potoku a před sebou jsme měli Horskou Kvildu a na pastvě skotský náhorní skot ekologické farmy.
Došli jsme k rozcestí u Hamerského potoka v nadmořské výšce 1030 m. Odtud jsme pokračovali po modré turistické značce po proudu Hamerského potoka. Viděli jsme rýžovnické sejpy, které tady vznikly během rýžování zlata na nejvýše položeném rýžovišti v České republice. Hamerský potok pramení v Mezilesní slati. Odtud pokračuje rašelinnými loukami k Vydřímu Mostu a mendry k Horské Kvildě. Postupně jsme vstoupili do lesa a do kaňonovitého údolí, do kterého se Hamerský potok zařezával a postupně se proměňoval v divokou horskou bystřinu. Koryto zaplněné balvany nám v mnohém připomínalo Vydru. Z jedné strany byly nad námi Hamerské svahy, z druhé vrcholy Lišák (1113 m) a Jelení kaliště (1126 m). Pěknou přírodní scenérii vytvářely kameny a zbytky stromů porostlé zeleným mechem.
Došli jsme k rozcestí Pechler v nadmořské výšce 926 m. Do roku 1947 zde stála kaplička a u ní dvě usedlosti na Hamerském potoce. Obyvatelé se zabývali zpracováním dřeva. Vyráběli dřevěný drát, soustružili zátky a krabičky na zápalky. Pokračovali jsme po žluté turistické značce pod Hamerskými svahy nad údolím řeky Vydry. Otevřela se ná vyhlídka, ze které jsme víděli šumavské tisícovky Spálený (1013 m) a Křemelnou (1125 m). Došli jsme ke skalisku, za kterým byla u cesty boží muka, od kterých vedla cesta do zaniklé samoty Bernstein (Bärenstein). Podle pověsti pásl sedlák dobytek na jižním úbočí Antýglu. Z křoví vyběhla medvědice s mláďaty a napadla býka. Ten ji však zahnal na útěk. Od té doby začali lidé nazývat místo Bernstein. Došli jsme k další vyhlídce, tentokrát jsme viděli Modravskou horu (1157 m).
Kolem Jeleního vrchu (1176 m) jsme se vrátili zpět do Filipovy Huti na parkoviště. Přes Kvildu jsme se vrátili zpět do Zadova, kde jsme ve Sporthotelu Olympia povečeřeli a připravovali se na zítřejší odjezd domů. Ten jsme měli spojený s návštěvou Stezky v korunách stromů v sousedním Bavorském lese.
Fotogalerie: Hamerské svahy