PRVNÍ PROCHÁZKA

 /  / Reporáže z cest / Vilnius 2011 / První procházka

Po příjezdu a ubytování v hotelu Europa Stay jsme se vypravili do centra Vilniusu na první procházku. Prvním úkolem bylo obstarat si místní měnu - litas. Litas byl v Litvě používán už v roce 1922. V roce 1940 ho však nahradil rubl a až v roce 1993, po získání nezávislosti, obnovila Litva svou národní měnu a vrátila se zpět k litasu. V brzké době však bude nahrazen €. Na recepci nám přivolali taxi, ve kterém se dalo platit platební kartou. Vystoupili jsme na Šventaragio gatvé, Šventaragisově ulici, přímo u Katedros aikšté, Katedrálního náměstí. Zaplatili jsme Lt 34,00 za 6 km, 4 osoby. Naše první kroky směřovaly na Gedimino prospektas, Gediminasovu třídu. Tato hlavní vilniuská třída je dlouhá více než 2 km a byla založena v roce 1836. V AB Ukio bankas jsme si směnili € 50,00 za Lt 172,15. Směnárenský poplatek činil Lt 2,00.

Na Katedrálním náměstí je toho vidět skutečně hodně. Čistě bílá katedrála byla postavena v letech 1783 až 1801 v klasicistním slohu. Uvnitř katedrály jsou postranní kaple, které byly upraveny v 18. století. Ostatní interiéry jsou v původní podobě. Nejpozoruhodnější je klenot vrcholného baroka - kaple sv. Kazimíra, patrona města. K vidění je barokní kopule, stěny obložené mramorem a žulou, štukové sochy a freskové výjevy ze života velkovévody sv. Kazimíra. Na náměstí se tyčí do výšky 57 metrů zvonice. Její nejnižší část pochází ze 14. století. Na jižní straně katedrály stojí památník velkoknížete Gediminase, zakladatele Vilniusu. Hned za katedrálou stojí Valdovu rumai, Královský hrad. Na Katedrálním náměstí jsme také obdivovali nádherný vánoční strom a o kousek dál betlém.

Z Katedrálního náměstí bylo možné také spatřit dvě dominanty města na dvou kopcích. Na Pilies kalnas, Hradním vrchu, to byla Gedimino bokštas, Gediminasova věž. Tato červená osmiboká cihlová věž s litevskou trikolorou je symbolem Vilniusu. Vznikl zde starý litevský stát. Kromě věže se zde dochovalo několik pozůstatků obranného zdiva a hradu. Ve věži je v současné době muzeum. Na Triju Kryžiu kalnas, Křížové hoře, to byly Triju Kryžiu, Tři kříže. Připomínají tři mnichy, kteří byli umučeni a ukřižováni. Na jejich památku byla postavena malá kaple a později opatřena třemi dřevěnými kříži. V roce 1916 byly kříže vyměněny a v roce 1951 strženy. Po nabytí nezávislosti byl památník obnoven. Je odtud, stejně jako z Hradního vrchu, nádherný výhled na město.

Z Katedrálního náměstí jsme přešli přes Šventaragio gatvé, Šventaragisovu ulici, a ponořili jsme se do ulic Starého města. Šli jsme po Pilies gatvé, Hradní ulici. Ta spojuje hrad s tržištěm. Tato nejstarší ulice ve městě bývala ve středověku i nejdelší. Ulice je tvořena historickými kupeckými domy, ve kterých se v současné době nacházejí obchůdky, restaurace a kavárny. Z ulice se postupně oddělují úzké uličky. Na některých domech po levé straně nás zaujaly cihlové zdi ze 17. století. Kolem stánků se suvenýry a řemeslnými výrobky jsme postupně došli na náměstí s trhem. Dominantou tohoto náměstí je ruský kostel Šventosios kankines Paraskevos cerkvé, Pjatnickaja, kostel sv. Paraskevy. Přes park jsme přešli na Konstantino Sirvydo skveras, Náměstí Konstantinase Sirvydase. Naskytl se nám pohled na kostely sv. Jana vpravo a Dominikánský kostel sv. Ducha před námi.

Pokračovali jsme po Dominikonu gatvé, Dominikánské ulici. Šli jsme kolem Šventosios Trejybés bažnyčia, kostela Svaté trojice a Šventosios Dvasios Dominikonu bažnyčia, Dominikánského kostela sv. Ducha. Barokní kostel sv. Ducha je součástí dominikánského kláštera. Jeho žlutobílá kopule je zdaleka vidět nad střechami Starého města. Zevnitř je kopule zdobena mnoha freskami. Na konci Dominikánské ulice jsme odbočili doleva, na Vokiečiu gatvé, Německou ulici. Ta bývala hlavní obchodní třídou starého Vilniusu (Wilna). Pruh zeleně ve středu ulice vznikl až v šedesátých letech 20. století, stejně tak obytné bloky po levé straně. Ulice byla tehdy čtyřnásobně rozšířena. Některé domy vpravo vznikly už ve 14. století, kdy zde sídlili němečtí obchodníci a řemeslníci.

Raději jsme se otočili pohledem zpět, kde se nám naskytl pohled na Šventosios Kotrynos bažnyčia, kostel Svaté Kateřiny. Byl budován v 17. až 19. století v pozdně barokním stylu. Nachází se v něm obrazy litevských mistrů z 18. století. Kolem malého evangelického kostelíku z roku 1555, který se nachází ve dvoře jednoho z domů, jsme došli na Radniční náměstí. Stará radnice, Rotušé, byla postavena v letech 1785 až 1799 v klasicistním slohu. Budova stojí uprostřed náměstí. První radnice byla v těchto místech už ve 14. století. Od roku 1810 byla budova využívána jako divadlo, později jako muzeum umění a v současné době slouží jako Dům umělců. Už se pomalu začalo stmívat a osvětlený vchod do budovy s řadou sloupů vypadal velice působivě.

Za Starou radnicí nebylo možné přehlédnout růžovo-bílý kostel Šventosios Kazimiero bažnyčia, kostel svatého Kazimíra. Jde o nejstarší barokní kostel ve Vilniusu, který byl postaven v letech 1616 až 1618. Kostel měl pohnutou historii. Nejdříve jej vyplenila napoleonská vojska a udělala z něj zásobárnu obilí, později jej začala využívat ruská pravoslavná církev, po první světové válce jej získali zpět katolíci, Sověti ho pak přeměnili na muzeum ateismu. Vysvěcen byl nově v roce 1991 a převzali ho opět jezuité. Šli jsme o kousek níž, po Didžioji gatvé, Velké ulici, k dalšímu pěknému kostelu Šventosios Mikalojaus cerkvé, kostelu svatého Mikuláše. Tady naše první procházka Starým městem skončila.

Našli jsme si pěknou hospůdku na Didžioji gatvé, velké ulici. Objednali jsme si espresso a malé litevské pivo Utenos. Vše 2x nás stálo přibližně Lt 15,00, takže ceny byly srovnatelné s cenami u nás. Potom jsme sešli po Pilies gatvé, Hradní ulici na Šventaragio gatvé, Šventaragisovu ulici, kde jsme si stopli taxi. Taxi bylo sice šestimístné, ale pojalo nás sedm. Za 6 km k hotelu jsme zaplatili Lt 63,00. Zde jsme získali informaci, že se do ceny taxi promítá i počet osob. Později jsme zjistili, že těch parametrů stanovujících cenu je více. Po chvíli odpočinku v hotelu jsme se vydali na večeři do hotelové restaurace. Polévka, hlavní chod a k tomu džus. Litevská kuchyně je hodně podobná té naší. Večer jsme se ještě zašli podívat do haly Sportima, kde další den začínal baseballový turnaj Vilnius Cup.

Fotogalerie: První procházka