SMĚR ALPY

 /  / Reporáže z cest / Salcbursko 2009 / Směr Alpy

V sobotu, kolem šesté hodiny ranní, jsme vyjížděli směrem k rakouské hranici. Kalendář ukazoval 8. srpna a my jsme se těšili na nejvyšší rakouské alpské pohoří - Vysoké Taury. Česko-rakouskou hranici jsme překročili za Poštornou. Už delší dobu tento hraniční přechod využíváme, protože odtud většinou bývá silnice jen pro nás. Ne jinak tomu bylo i letos. Přes Reintal a Großkrut jsme se dostali ke křižovatce se silnicí č. 7, vedoucí z Mikulova do Vídně. Tu jsme tentokrát podjeli a pokračovali dále do Mistelbachu a Ernstbrunnu. Tady jsme odbočili na jih a po okreskách dojeli do Stockerau. V tabáku jsme si zakoupili rakouskou desetidenní dálniční známku za € 7,70. Ta je v Rakousku nutností. Není třeba jen na dálnicích, ale i na rychlostních komunikacích, v některých tunelech a na městských obchvatech.

U Stockerau jsme najeli na dálnici A22 a po chvíli na rychlostní silnici S5. U Tullnu jsme ji opustili a pokračovali po B19, která nás dovedla až k dálnici A1. Tulln nás zaujal z několika pohledů. Mají tady pěkný most přes Dunaj, hraje se tady baseball, ale především je to město květin. A všude to je znát. Ve městě jsou nádherné kruhové objezdy s fontánkami, symboly, stavbičkami atd. Nemohli jsme si to nechat ujít a tak jsme to vzali oklikou přes město. Za Tullnem nás zdržel plně naložený traktor slámou. Bylo to však poslední zdržení. Jakmile jsme za Neulengbachem najeli na A1, rychle jsme se začali blížit k našemu cíli. Ze stereotypu dálnice nás probral pohled na větrné elektrárny Windpark Haindorf-Inning a o kousek dál na vyjímečné barokní dílo - benediktínský klášter v Melku.

Stockerau, Hauptstraße

Tulln, Klosterneuburgerstraße

Klášter Melk

A10 před sjezdem na Golling

Za Linzem na nás začaly vykukovat vrcholky Solné komory. Majestátnou horu Schafberg jsme poznali už z dálky. Pomalu jsme se blížili k Salcburku. Na jeho okraji u čerpací stanice ÖMV jsme poobědvali. Po chvilce odpočinku jsme pokračovali severozpádním okrajem Salcburku. Za letištěm jsme se připojili na A10 a pokračovali jsme směrem na Hallein. Světelné tabule varovaly před dlouhými kolonami, které se tvořily u tauernských tunelů. Projeli jsme přes Pass Lueg, míjeli krásný hrad u Werfenu a u Bischofshofenu jsme dálnici A10 opustili. Silnice B311 v úseku kolem Bischofshofenu je rychlostní, proto je i na ní potřebná dálniční známka. Ta musí být vylepena i ve Schönbergtunnelu, který objíždí Schwarzach im Pongau. Odtud to bylo už jen kousek do Taxenbachu.

Na konci Taxenbachu jsme odbočili doprava a přejeli jsme silnici B311. Stoupáním jsme se dostali do Raurisertalu. Po levé straně byly vidět horní partie soutěsky Kitzlochklamm. Minuli jsme odbočku na Hundsdorf a hned na začátku Raurisu jsme odbočili doleva do městečka. Po Marktstrasse jsme projeli alejí a na druhé křižovatce jsme odbočili opět doleva a mírným stoupáním jsme se blížili k našemu ubytování. Za minigolfem jsme odbočili doleva, přejeli jsme most přes Gaisbach, za kterým už byl po levé straně náš penzion Christa. Za penzionem vede další silnička doleva - Berglweg, která končí u další budovy, která přísluší k penzionu Christa. Celé přízemí této budovy se stalo na následujících dvanáct dní naším domovem. [Příjezdový plánek]

Fotogalerie: Cesta do Raurisu