KAPRUNSKÉ PŘEHRADNÍ NÁDRŽE

 /  / Reporáže z cest / Salcbursko 2009 / Kaprunské přehradní nádrže

Po dvou zatažených dnech, při naší cestě Směr Alpy a návštěvě Tauernských soutěsek, se počasí trochu umoudřilo, tak jsme se rozhodli proniknout výše do Tauernského masivu a navštívit Kaprunské přehradní nádrže. Z Raurisu jsme sjeli po Rauriser Straße do údolí Salzachtal u Taxenbachu a po Pinzgauer Straße jsme přes Bruck an der Großglocknerstraße dojeli do obce Fürth, kde jsme odbočili na Kaprunerstraße, která nás dovedla do Kaprunu, na jehož konci začínala Kesselfallstraße vedoucí ke Kesselfall Alpenhaus. Tady jsme zaparkovali na bezplatném parkovišti. V informačním centru jsme si zakoupili jízdenku na autobus a šikmou plošinu, jejichž kombinací jsme se plánovali dostat nahoru k přehradním nádržím. Zpáteční jízdenka stála € 14,00, zlevněná o 10 % se Salcburskou kartou. Zastávka byla před informačním centrem. Dlouho jsme nečekali a usazení v autobuse jsme vjeli do tunelu.

Schranbachtunnel je typický spirálový tunel, který se používá na silnici pro překonání velkých výškových rozdílů na malém prostoru. Skládá se z několika zatáček tvaru S a vede až k dolní nádrži Wasserfallboden. Nás autobus vysadil přibližně v 1/3 u dolní stanice šikmé plošiny Lärchwandschrägaufzug. Byla postavená v roce 1941 pro dopravu materiálu při stavbě elektrárny. Po ukončení prací se stala jednou z kaprunských pamětihodností. Plošina byla přestavěná pro dopravu až 185 osob. Za přibližně 5 minut překoná převýšení 431 m. Plošina je otevřená, takže jsme během jízdy pozorovali její technické části i okolní krajinu. Výhled jsme měli na Grießbachköpfl (2101 m) a Krapfbrachkopf (2711 m). Pod námi se otevíralo panorama Kitzbühelských a Berchtesgadenských Alp. Nahoře jsme opět nastoupili do autobusu, který nás soustavou tunelů a po Mooserbodenstraße dovezl nahoru.

Pokud jsme nejeli tunelem, měli jsme výhledy na Wasserfallboden a na vrcholy Großes Wiesbachhorn (3564 m) a Klockerin (3422 m). Autobus nás vysadil u Bergrestaurant Mooserboden. Pod sebou jsme měli přehradu Wasserfallboden jako na dlani. Leží v nadmořské výšce 1672 m. Celoročně slouží jako zásobárna vody pro elektrárnu v Kaprunu, kam je voda dopravovaná tlakovým tunelem. Přehrady začali budovat v roce 1938 a dokončili je v roce 1951. Do provozu byly uvedené o rok později. Úchvatná hráz Limberksperre ve tvaru dvojitě zakřivené obloukové gravitační stěny je vysoká 120 m a dlouhá 357 m. Tunelem je Wasserfallboden propojená s horní přehradou Mooserboden, dalšími zdroji je Hirzbachstollen a potoky v okolí. V místě nádrže stála na dně vodopádu chata Erzherzog-Rainer-Hütte z roku 1868, nádrž ji nenávratně pohltila.

Přešli jsme k nádrži Mooserboden. Při její stavbě bylo i několik obětí. Jejich památku připomínal Heidnische Kirche. Od přehrady se zvedalo 11 třítisícovek. Některé měly i ledovce, dodávající 50% vody do přehrady. Většina vody pochází ze skupiny Glocknergruppe prostřednictvím potrubí. Hlavním zdrojem je ledovec Pasterze pod Großglocknerem. Mooserboden se používá k výrobě špičkové elektřiny, tzn. že přebytečná elektřina se využívá k přečerpávání vody zpět nahoru. Ve špičce voda stéká do turbín a vyrábí elektřinu. Hráz Moosersperre je vysoká 107 m a dlouhá 500 m. Druhá hráz Drossensperre je vysoká 112 m a dlouhá 357 m. Mezi těmito hrázemi je Höhenburg (2108 m). Na ten jsme vystoupili a vychutnávali výhled na přehradu a okolní vrcholy - Hinterer Bratschenkopf (3413 m), Klockerin (3422 m), Hohe Riffl (3338 m), Großer Grieskogel (3066 m), Kitzsteinhorn (3203 m), Hoher Tenn (3368 m) a další.

Navštívili jsme také Erlebniswelt Strom & Eis. Vstup byl zdarma. Na této výstavě jsme se dozvěděli mnoho informací o nádržích, historii, výrobě elektřiny a energetické síti. Po prohlídce jsme se autobusy a šikmou plošinou vrátili zpět ke Kesselfall Alpenhaus, odkud jsme odjeli do Kaprunu, kde jsme si prohlédli Vötters Oldtimer Museum. Měli jsme ho v ceně Salcburské karty. Běžně stál vstup € 7,00. Viděli jsme vozidla z 50. až 70. let minulého století, i starší, od BMW Isetta až po kabinový skútr Messerschmitt. Procházeli jsme kolem škály automobilů, motocyklů, traktorů i různých rarit. Viděli jsme např. největší kabriolet na světě s 23 sedadly, stejně jako parní lokomotivu z roku 1893. Seznámili jsme se s historií Volkswagenu, věnovanou Ferdinandu Porsche. Sídlo jeho rodiny je v nedalekém Schüttdorfu. Z muzea jsme se přemístili k silnici pod Großglocknerem, kde jsme si prohlédli Wildpark Ferleiten.

Fotogalerie: Kaprunské přehradní nádrže, Vötters Oldtimer Museum, Wildpark Ferleiten