/ / Reporáže z cest / Salcbursko 2009 / Rauris a Christa
Raurisertal je jedním z mála nepřetržitě osídlených údolí ve Vysokých Taurách. Po staletí bylo považované za centrum těžby zlata. Proto má také společně se závěrem tohoto údolí Kolm-Saigurn a údolím Seidlwinkltal dlouhou a fascinující historii. Různé nálezy ukazují na to, že horské stezky vedly přes Hochtor ve Vysokých Taurách už v nejstarších dobách. Jedním z těchto nálezů byl masivní zlacený nákrčník z doby laténské, přibližně 400 let před naším letopočtem, nalezený v Maschlalm v údolí Seidlwinkltal. Údolí Rairisertal bylo osídlované od jihu k severu. První zmínka o městě Rauris je z roku 1120. Původně se jmenovalo Gaisbach. Název pravděpodobně pochází podle potoka, který se vléval do hlavního údolí mezi strmými úzkými skalními stěnami, kde se pásly kozy. Největšího rozmachu dosáhla těžba zlata mezi lety 1460 a 1560. V provozu bylo 450 dolů.
Historie těžby zlata šla ruku v ruce s historií údolí. Už ve 3. až 4. století před naším letopočtem se sem přesídlovali Keltové z Blízkého východu a začali těžit zlato. Říkalo se jim Taurisker. 15 let před naším letopočtem přebrali těžbu zlata Římané a Tauriskery využívali jako pracovní sílu. Římané přinesli do těžby zlata znalosti a vybavení. V roce 719 Římany vystřídali Slované, kteří objevili Kolm-Saigurn. V 8. až 10. století spadala těžba zlata pod Franky a Bavory. Během největšího rozmachu těžby zlata mělo Sacbursko nejbohatší zásoby rud. Centrem těžbyl se stal Raurisertal. V roce 1500 tam žilo na 3000 lidí. V roce 1551 se stal Gaisbach tržním městem. V letech 1832 až 1834 byl v Kolm-Saigurn postavený první výtah. V roce 1886 byla postavená observatoř na hoře Sonnblick. V roce 1967 se v Raurisu narodila Ulrike Maier, budoucí mistrině světa v Super-G. V roce 1986 proběhlo v Raurisu MS v rýžování zlata.
Pension Christa se nachází na východním okraji Raurisu na ulici Berglweg. Na recepci jsme si u paní majitelky vyzvedli klíčky. Současně jsme obdrželi Gästekarte, která nám poskytovala slevy na služby v Raurisu, Taxenbachu a Embachu. Potom jsme popojeli na konec ulice, kde stála samostatná dvoupodlažní budova, která k penzionu patřila. Měli jsme k dispozici celé přízemí včetně parkovacího místa. Součástí apartmánu byla plně vybavená kuchyně s jídelním koutem. V kuchyni byla lednice, elektrický vařič a trouba, dřez, kávovar, kráječ a kompletní nádobí pro vaření a stolování. K dispozici jsme měli dvě ložnice, koupelnu s vanou a WC a další samostatné WC. Venku potom byla terasa s posezením, kde bylo možné také stolovat. Vybavení bylo starší, přesněji řečeno historické, všude však bylo čisto a v rámci možností útulno. Pro ubytování a stravování z vlastních zásob to plně vyhovovalo.
Po zabydlení jsme si udělali malý výlet do Raurisu. Jako první jsme si v informačním centru zakoupili za € 52,00 Salcburskou kartu. Dětská stála € 26,00. Díky této kartě jsme viděli to nejlepší z Vysokých Taur a současně jsme ušetřili nemalou částku oproti standardním cenám jednotlivých atrakcí. Vše jsme měli v paušální ceně karty. A nebylo toho málo. V kartě bylo zahrnuto více jak 190 výletních cílů - lanovky, koupaliště, jezera, muzea, hrady, minigolf, panoramtické cesty, soutěsky, vodopády a další přírodní a kulturní zajímavosti. Salcburskou kartu jsme využívali už při naší návštěvě Salcbursko 2002, tenkrát se ještě jmenovala Sommer Joker. Takže jsme věděli, jak ji používat a jak moc můžeme ušetřit. Většina rakouských zemí a regionů má podobné karty s různým způsobem využití. Některé jsou paušální, některé slevové, některé zdarma k ubytování.
Z Berglweg jsme přešli na Gaisbachßtrase, ze které jsme hned odbočili na Kirchweg. Ta nás dovedla ke kostelu Pfarrkirche St. Martin. Za ním už byla hlavní ulice Marktßrase. Po pravé straně jsme viděli historickou budovu správního úřadu. Vydali jsme se po Marktßrase doleva a kolem mnoha zajímavých domů, restaurací, penzionů i místního muzea jsme došli k Rauriser Ache. Před námi byly tři dominantní vrcholy - Rote Wand (2472 m), Gamskopf (2765 m) a Edlenkopf (2923 m). Na druhé straně jsme viděli Rauris a nad ním Grubereck (2168 m). Došli jsme k Rauriser Hochalmbahnen, před kterými stála velká dřevěná sova. Pokračovali jsme k Summererpark, kde jsme nějaký čas strávili a potom jsme se vrátili zpět na ubytování. Během pobytu jsme navštěvovali nedaleké koupaliště, kde byla standardní cena € 4,00 a minigolf, kde byla standardní cena € 2,70. Obojí jsme měli v Salcburské kartě.
Fotogalerie: Rauris, Pension Christa