Z MODRAVY PŘES PRAMEN VLTAVY DO KVILDY

 /  / Reporáže z cest / Šumava 2024 / Z Modravy přes Pramen Vltavy do Kvildy

Ráno po snídani jsme nastoupili do autobusu přímo před Apartmány Florián, který nás zavezl z Kvildy do Modravy. Jízdenka stála 14,- Kč. Čekal nás první výlet směřující z Modravy přes Šumavské pláně k Pramenu Vltavy a dolů do Kvildy. Od autobusu jsme došli k Modravskému infocentru a po mostě přes Modravský potok k rozcestníku Modrava u Návštěvnického centra Dřevák. První písemné zmínky o Modravě jsou z roku 1614 a 1617. Měla pastviny a rybářské využití. Od roku 1757 se rozvíjela jako rybářská a lovecká osada. V roce 1799 zakoupil kníže Schwarzenberg rozsáhlé území Prášilského panství s bohatstvím dřeva v podobě zdejších lesů. V letech 1799 až 1801 byl vybudovaný Vchynicko-tetovský plavební kanál. V roce 1827 zakoupil František Bienert starší pilu a adaptoval ji. Vyráběl ozvučené dřevo. V roce 1924 postavil Klub českých turistů Klostermannovu chatu.

Proti proudu Modravského potoka jsme stoupali po červené turistické značce Novou březnickou cestou mezi Modravskými stráněmi a Filipohuťskou strání do 1. zóny Národního parku - razítko. Po chvíli jsme se od Modravského potoka odpojili po Vltavské cestě k rozcestí Černohorská nádrž, v blízkosti bývalé nádrže stejného jména. Ta byla součástí systému nádrží, které zadržovaly vodu pro plavení dřeva po Vchynicko-tetovském kanále. Další takovou nádrží byla Ptačí nádrž, nad kterou jsme došli po Švelské cestě. Od rozcestí Nad Ptačí nádrží jsme pokračovali po Vltavské cestě kolem Ptačí slatě. Na území tohoto mokřadu je nespočet pramenných větévek Ptačího a Černohorského potoka. Slať je tvořená menšími vrchovišti s klečí borovice, mrazovou formou smrku a podmáčenou smrčinou. Otočili jsme se a spatřili vrchol Poledníku (1315 m).

Cestou jsme pozorovali zničený les orkánem Kyrill, který 19. ledna 2007 zásadně změnil tvář Šumavy. Za Biskupskou slatí jsme už tušili česko-německou hranici a za ní Bavorský les. Ale také blížící se černé mraky, které nevěstily nic dobrého. Když se k tomu přidaly hromy, věděli jsme, že suší do cíle nedojdeme. Pod vrcholem Černá hora (1316 m), u stejnojmenného rozcestníku (1272 m) začalo intenzívně pršet. Schovali jsme se v lese pod hustými smrky a nejprudší déšť jsme tam přečkali. Potom jsme pokračovali v pláštěnkách k rozcestí U pramene Vltavy, kde se od Vltavské cesty oddělovala Strážní stezka. Ta vedla do zaniklé osady Bučina, která bývala nejvýše položenou v Čechách. V jejím místě je hraniční přechod Bučina - Finsterau. Bučina patří ke srážkově nejbohatším místům Šumavy, což jsme doslova pocítili i my.

Po Vltavské cestě jsme začali klesat směrem k Pramenu Vltavy. Déšť na okamžik ustal a my jsme stanuli na místě, které je spíše symbolické než skutečné. Voda tu proudí dřevěným potrubím do kamenné studánky, ale opravdové prameny Vltavy se skrývají vysoko pod Černou horou v divokém, nepřístupném terénu. Kdysi k jednomu z nich vedla naučná stezka, ta však byla zrušená, stejně jako přírodní památka Pramen Vltavy. Na tomto místě stávala od roku 1923 jedna z prvních šumavských chat, postavená Klubem českých turistů. Během druhé světové války však sloužila jako zajatecký pracovní tábor a v roce 1953 padla za oběť budování Železné opony. Až do roku 1989 ležel Pramen Vltavy v nepřístupném pohraničním pásmu, než se v roce 1991 stal součástí Národního parku Šumava. V roce 2004 byla u symbolického pramene umístěná socha od řezbáře Davida Fialy.

Za sílícího deště jsme sestupovali po proudu Teplé Vltavy po modré turistické značce Vltavskou cestou do Hraběcí Huti. Tato samota, která je součástí Kvildy, byla poprvé zmíněná v roce 1794. Na přelomu 18. a 19. století byla tady založená majiteli zdíkovského panství na pravém břehu Teplé Vltavy sklářská huť. Vyrábělo se zde broušené zrcadlové sklo a duté sklo. Huť byla vyhašená zřejmě už v roce 1810. Provoz byl obnovený v polovině 19. století a zaměřil se na výrobu tabulového skla. V roce 1888 byl její provoz zastavený. Pokračovali jsme do Kvildy, přešli po mostě přes Teplou Vltavu a kolem stanice Horské služby, obchodu a pošty došli k Apartmánům Florián. Po pozdním obědě nastalo velké sušení. Přestalo pršet, tak jsme se šli projít po Kvildě. Potom už jsme odpočívali a připravovali se na zítřejší výlet.

Fotogalerie: Z Modravy přes Pramen Vltavy do Kvildy