VCHYNICKO-TETOVSKÝ KANÁL A VYDRA
Výlet na Šumavě
/ / Reporáže z cest / Šumava 2024 / Vchynicko-tetovský kanál a Vydra
Pro závěrečný výlet jsme si zvolili poznávání nejdůležitějších vod této části Šumavy - Vchynicko-tetovského plavebního kanálu a řeky Vydry. Ráno jsme si přivstali, abychom byli včas na bezplatném parkovišti v Mechově, jednom z mála na Šumavě. Jeli jsme stejnou cestou jako na výlet Z Prášil přes Prášilské jezero na Poledník. Parkoviště bylo prázdné, tak jsme si mohli vybrat místo k parkování na jednom z 15 míst. Mechov byla původně dřevařská osada. Odtud jsme se vydali po zelené turistické značce a současně po naučné stezce kolem Vchynicko-totovského plavebního kanálu. Ten spojuje Vydru s Křemelnou a je dlouhý 13,6 km. Byl vybudovaný v letech 1799 až 1800 inženýrem Josefem Rosenauerem. Ve své době sloužil k plavení dřeva, v současné době slouží jako přívod vody pro vodní elektrárnu Vydra na Čeňkově pile.
Kolem plavebního kanálu jsme došli k Vtokovému objektu Mosau. Voda je odtud vedena potrubím dlouhým přes 3 km do akumulační nádrže Sedlo. Ze Sedla jde voda do vyrovnávací komory vodního zámku a odtud padá tlakovým potrubím dlouhým 900 m s výškovým rozdílem 216 m do vodní eletrárny Vydra na Čenkově pile. Pokračovali jsme dál k odbočce ke zřícenině Hauswaldské kaple. Tato poutní kaple z 19. století byla vojskem odstřelená v roce 1957, protože stála v hraničním pásmu. Dnes jsou tady základy malé (z roku 1820) a velké (z roku 1860, přestavěné roku 1902) kaple s pramenem údajně léčivé vody. Plavební kanál se stáčel kolem Kostelního vrchu (1016 m) a dovedl nás k rozcestí Hakešická cesta (898 m). tady kanál křižoval Hrádecký potok. Pokračovali jsme dál, tentokrát kolem Výběžku (1027 m).
Došli jsme ke skluzu na Rokytě. Byl zakrytý z důvodu bezpečnosti návštěvníků. Při plávce tomu tak nebylo z důvodu kontroly plavených polen. Před skluzem se nechalo plavené dříví nahromadit a pomocí stavidel pak bylo pouštěné dál po proudu. Na vzniklé plavební vlně se polena pohybovala rychleji a s menším poškozením. Plavebním hákem se odstraňovaly překážky. Délka polena se pohybovala mezi 75 a 100 cm. Mezi Schätzovým lesem a plavebním kanálem jsme došli na Rokytu. V této malé šumavské osadě je informační středisko a venkovní geologická expozice s altánem, ve kterém jsou instalované infopanely a ukázky hornin zastoupených na Šumavě. Po silnici jsme došli k řece Vydře, na kterou byl z mostu pěkný pohled na obě strany. Sešli jsme k odpočinkovému místu instalovanému u soutoku Hamerského potoka s Vydrou.
Řeka Vydra protéká od Antýglu po Čeňkovu pilu romantickým kaňonem, kde je její řečiště samé kaskády, peřeje a především v horní částí s obřími hrnci vymletými v žulových balvanech. Řeka Vydra vzniká soutokem Roklanského a Modravského potoka u Modravy. Za Čeňkovou pilou se spojuje s Křemelnou a pokračuje už jako Otava. Po malém občerstvení jsme pokračovali po červené turistické značce po toku Vydry ke Klostermannovu mostu. Ten v roce 2012 nahradil původní lávku u zaniklé Hálkovy chaty. Je dlouhý 30 m a široký 2 m. Tady jsme se od Vydry odklonili. Trasu k Turnerově chatě a na Čeňkovu pilu jsme si prošli v roce 2011 - Vydra a Vchynicko-tetovský plavební kanál. Nyní jsme přešli po mostě na druhou stranu řeky a pokračovali po žluté turistické značce na Horní Hrádky.
Skupina rozptýlených usedlostí Horní Hrádky byla na náhorní plošině založená ve 30. letech 18. století. Prošli jsme kolem zvoničky a pokračovali k rozcestníku Klostermannovy a Vlčí stezky. Po té Klostermannově jsme došli k Návštěvnickému centru Srní, které už praskalo ve švech. Po silnici jsme přes Dolní Hrádky došli do Srní. Ikonický obchod ze seriálu Policie Modrava byl bohužel zavřený. Tuto horskou obec založil v roce 1727 baron Schmiedel pro dřevaře. Podle hojného výskytu srnčí zvěře ji pojmenoval Rehberg (Srnčí hora). V roce 1804 až 1805 byl na místě původního kostelíku z roku 1788 postavený kostel Nejsvětější Trojice. Po silnici jsme došli k parkovišti Mechov. Cestou nás zaujala miniatura Hauswaldské kaple. Stejnou cestou, jakou jsme přijeli, jsme se vrátili do Kvildy a Apartmánů Florián. Další den jsme odjeli domů.
Fotogalerie: Vchynicko-tetovský kanál a Vydra