KVILDA

 /  / Reporáže z cest / Šumava 2024 / Kvilda

Kvilda se rozkládá na území Národního parku Šumava u soutoku Teplé Vltavy a Kvildského potoka, uprostřed šumavských plání. Svou nadmořskou výškou 1065 m je nejvýše položenou obcí v České republice. Kolem Kvildy je několik tisícovek - Přílba (1219 m), Zvěřín (1133 m), Janská hora (1112 m), Gabreta (1149 m), Stanová hora (1159 m), Vysoký stolec (1251 m), Stolová hora (1254 m), Stráž (1308 m), Holý vrch (1294 m), Černá hora (1316 m), Čertův vrch (1244 m), Tetřev (1260 m), Lapka (1171 m), Hůrka (1158 m) a Orel (1182 m). Kvilda je také nejstudenějším místem v České republice. Průměrná teplota na Jezerní slati je 2 stupně. Na stejném místě byla v roce 1987 naměřená teplota -41,6 stupně. O rok později byla v Kvildě maximální výška sněhu 225 cm. Kromě Kvildy jsou místními částmi Bučina, Františkov, Hraběcí Huť a Vydří Most.

Na Kvildském potoce se rýžovalo zlato už ve 14. století. Název Kvilta v souvislosti se zdejším lesním hvozdem pochází z roku 1345. Pro osídlení a vývoj obce měla význam Horní zlatá stezka, spojující Pasov a Kašperské Hory přes Kvildu. Nechal ji vytyčit Karel IV. v roce 1356 a už o deset let později po ní proudila sůl z Bavorska a zpět pivo, slad a chmel. První písemná zmínka o Kvildě pochází z roku 1569. Postupně se stala nejvýznamnější obcí centrální Šumavy. Byly tady podniky zpracující dřevo, hamry, sklárny a papírny. Rozvoj obce utlumilo zřízení hraničního pásma po druhé světové válce, opětovný vývoj začal po roce 1989 a významně se zvýšil po roce 2015. Kvilda se stala celoročním turistickým centrem. Největší pamětihodností je kamenný novogotický kostel svatého Štěpána z let 1892 až 1894. Pro ochranu před vlivem drsného šumavského klimatu byl obložený šindelem, stejně jako původní dřevěný kostel z roku 1765, který v roce 1889 zničil požár.

Kromě několika obchodů se suvenýry, sméšeného zboží a několika restaurací nabízí Kvilda zajímavou stylovou starou pekárnu s minipivovarem. Peče a nabízí pekařské a cukrářské speciality jako jsou různé koblihy, borůvkové frgály a koláčky s různými náplněmi. Místní specialitou je šumavský povidloň, dezert z odpalovaného těsta s povidly, tvarohem, jogurtem a zakysanou smetanou. Stálým sortimentem pekárny jsou domácí chléb a pivní rohlíky. Ve stylové pivnici je možné ochutnat pivo ze zdejšího minipivovaru. Osmerák (8), Desaterák (10), Dvanácterák (12), polotmavý Divočák (13) a Galapetr (14) jsou ve stálé nabídce. Příležitostně se tu vaří polotmavý Waldschmidt, Weissbier a Rankl Sepp. Po jednom z výletů jsme do zdejší pekárny zavítali a v minipivovaru jsme si dali šumavský borůvkový knedlík a k tomu dvanácteráka.

V blízkosti Kvildy, na náhorní plošině Šumavských plání, leží vrchovištní rašeliniště Jezerní slať. Rezervací byla vyhlášená v roce 1933. Průměrnou hloubku rašeliny má 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m. Její větší část je odvodňovaná Kvildským potokem do Vltavy, menší část přítokem Hammerského potoka do Otavy. Srážky tady převládají nad výparem, dešťová voda se shromažďuje. Vysoká hladina podzemní vody umožňuje vývoj typické rašeliništní vegetace. Obvod rašeliniště tvoří ostřice, metlice trsnatá, bezkolenec modrý, všivec mokřadní a rašeliník. Ve vlastním vrchovišti roste ve vlhké části suchopár pochvatý, klikva bahenní, rosnatka okrouhlolistá a kyhanka sivolistá, v suché části kleč kosodřevina, borovice blatka, bříza karpatská, bříza zakrslá, vřes obecný a vlochyně bahenní. Z hmyzu tady žije žluťásek, perleťovec, bojlomorka, z obratlovců tetřívek, rejsek, ještěrka a zmije.

Po prohlídce Jezerní slatě z naučné stezky a vyhlídkové věže, ze které jsme měli rašeliniště jako na dlani v pozadí s Antýglem (1253 m), jsme se vraceli zpět do Kavildy. Cestou jsme se zastavili v Návštěvnickém centru. Nejdříve jsme se podívali na Rysí výběh, kam v roce 2012 umístili smace Davida sraženého automobilem. Od roku 2016 mu dělala společnost samička Kate. V roce 2022 samec uhynul. Samotný výběh má 0,5 ha a rysa je možné pozorovat z vyvýšené zastřešené pozorovatelny. Rys je plaché zvíře, tak jsme neměli štěstí ho vidět. Potom jsme se přemístili k Jelenímu výběhu. Jeleny je možné pozorovat ze tří speciálních věží, které stojí na víc jak dvoukilometrovém naučném okruhu. Obora má 9 ha a obývá ji 12 kusů jelení zvěře. Tady jsme už něco viděli. Jelen evropský je nedílnou součástí šumavské přírody a honosí se titulem král lesa.

Fotogalerie: Kvilda, Apartmány Florian, Jezerní slať