/ / Reporáže z cest / Šumava 2024 / Z Prášil přes Prášilské jezero na Poledník
Ráno jsme z Apartmánů Florián směřovali opět k Modravě, tentokrát autem. Vyjeli jsme nad lyžařský areál v Kvildě a kolem vrcholu Lapka (1171 m) a Tetřevské slati jsme přes Filipovu Huť dojeli do Modravy. Odtud jsme pokračovali po proudu Vydry k Antýglu a Rokytě. Kolem Návštěvnického centra Srní jsme dojeli do Srní, odkud jsme pokračovali do Prášil. Tady jsme zaparkovali v centru na parkovišti, kde jsme za celodenní parkování zaplatili v automatu 70,- Kč - parkovací lístek. Horská obec Prášily vznikla při sklárně v polovině 18. století. Sklářské hutě vyráběly zrcadlové sklo. Provoz skončil v roce 1824. Areál se využíval k výrobě ručního papíru, i pro prezidentskou kancelář. V roce 1933 papírna vyhořela. V období komunismu byla obec pro veřejnost uzavřená a po zrušení vojenského prostoru v 90. letech opět zpřístupněná. Součástí obce je osada Nová Hůrka.
Od parkoviště jsme sešli k hlavní silnici a vydali jsme se po červené turistické značce. Překrošili jsme Prášilský potok a od rozcestí U Prášil (868 m) jsme začali stoupat loukami k rozcestí Jezerní cesta (890 m). Tady jsme zahájili výstup k Prášilskému jezeru po Jezerní cestě. Procházeli jsme kolem lesa zasaženého kůrovcem. Nakonec jsme došli k Prášilskému jezeru v nadmořské výšce 1080 m - razítko. Toto karové jezero má rozlohu 3,7 ha a je hluboké až 15 m. Voda z jezera odtéká Jezerním potokem. Přes Křemelnou, Otavu, Vltavu a Labe putuje do Severního moře. Zajímavostí je, že byl v tomto jezeře v roce 2019 objevený nálevník lehvenka velká, poprvé v České republice. Dloho jsme se dívali na úchvatnou scenérii Prášilského jezera. Potom jsme začali sestupovat po stezce Na jezero kolem Prášilského potoka k Liščím dírám (1038 m).
Tady jsme se otočili o 180 stupňů a začali stoupat stezkou Liščí díra na šumavský hřeben. Cestou se nám ukázal Poledník. Došli jsme až do sedla Předěl (1234 m), které tvoří předěl mezi Poledníkem a Jezerním hřbetem. Odtud jsme už pokračovali po bavorské cestě k rezcestí Poledník (1291 m), kde jsme odbočili k Poledníku. Cestou jsme se stavili na vyhlídce, ke které byla stezka pojatá jako naučná o historii lesa. Do počátku 19. století byl vrchol Poledníku porostlý smrkovým pralesem. Po jeho vytěžení a velké vichřici v roce 1870 zde vznikl opět smrkový les, v němž přežívaly smrky z počátku 19. století. Vše změnil 18.1.2007 orkán Kyrill, který se přehnal přes hřbet Poledníku. Polomy byly ponechané bez těžby přírodním procesům. Většina zbylých stojících smrků odumřela díky kůrovci. Nezalesňovalo se. Dnes zde odrůstá nový les ze semen toho původního.
Po přečtení informačních tabulí a výstupu na malou vyhlídku jsme přešli k vrcholu Poledníku (1315 m) - pohled. Ten je patnáctým nejvyšším vrcholem české části Šumavy. Jeho východní svahy byly přemodelované činností ledovce. Na vrcholu stála třetí nejvýše položená rozhledna v České republice. Vznikla z někdejší věže vojenského zařízení elektronické ostrahy hranice. Věž je vysoká 37 m a nahoru vede 227 schodů. Za 120,- Kč jsme si zakoupili vstupenku do věže včetně dvou expozičních místností a se vstupem na venkovní vyhlídku. Počet návštěvníků byl omezený a řídily ho turnikety ovládané čipovou kartou. Prvním turniketem mohlo vstoupit do věže až 50 návštěvníků, druhým turniketem na vyhlídku maximálně 10 návštěvníků po dobu 30 minut. Expozice byly věnované historii vývoje lesa a historii vojenské stanice a železné opony.
Po panoramatickém výhledu na vrcholy Šumavy a Bavorského lesa, malém občerstvení ve zdejším bufetu, jsme začali sestupovat dolů do Prášil. Po zelené turistické značce jsme sestoupili k rozcestí U Bývalé roty (1122 m) a k Frantovu mostu (937 m), který překlenoval Prášilský potok. Vedle mostu byl brod přes potok. Po červené turistické značce jsme pokračovali po proudu Prášilského potoka do k rozcestí Dolní Ždánidla, odkud vedla cesta do stejnojmenné zaniklé obce. Odtud to už bylo kousek k parkovišti v Prášilech. Stejnou cestou, jakou jsme přijeli, jsme vrátili zpět do Kvildy. Tady jsme poobědvali, odpočinuli a vyrazili jsme na hoduby, kterých ve zdejších lesích ale moc v tuto dobu nerostlo. Večer jsme si zašli do zdejšího minipivovaru, kde jsme si dali šumavský borůvkový knedlík a k tomu zdejší výborné pivo dvanácteráka.
Fotogalerie: Z Prášil přes Prášilské jezero na Poledník