BÍLÉ LABE
Řeka v Krkonoších
/ / Reporáže z cest / Krkonoše 2011 / Bílé Labe
Po snídani v Horském hotelu Kubát jsme se vydali opět do Špindlerova Mlýna. Z Benecka jsme jeli stejnou cestou, jako na výlet Pramen Labe. Tentokrát jsme zaparkovali už v Bedřichově na odstavném parkovišti. Parkovné nás stálo 50,- Kč na den, tedy výrazně méně než u Lanové dráhy Medvědín. Kousek od parkoviště byla zastávka autobusu, který nás vyvezl na hřeben ke Špindlerově boudě. Jízdenka stála za obyčejné jízdené 40,- Kč, za poloviční jízdné 20,- Kč. Silnice dlouhá 8 km ze Špindlerova Mlýna na Špindlerovu boudu byla postavená v roce 1914. Kromě zastávky ve Špindlerově Mlýně jsme zastavili ještě u Dívčí lávky, Medvědího kolena, Davidových bud, Jeleních bud, Elerbachovy a Lužické boudy. Konečná zastávka byla na parkovišti před Špindlerovkou.
První boudu tady postavil František Špindler v roce 1784. Špindlerovka dvakrát vyhořela v letech 1826 a 1885. Pokaždé byla opravená. Špindlerovka stojí ve Slezském sedle (1197 m), které rozděluje Krkonoše na západní a východní část. A právě do východní části vedla naše dnešní cesta, ve své první polovině po polské straně Krkonoš. Po červené turistické značce jsme stoupali cestou česko-poslkého přátelství kolem horské boudy Schronisko Odrodzenie a kolem vrcholu Malého Šišáku (1440 m). Za námi byla v sedle Špindlerovka a za ní Zlaté návrší (1411 m) a Vysoké kolo (1509 m). Za Malým Šišákem se zvedalo Čertovo návrší a do něj se zařezávala Čertova strouha, která následně Čertovým dolem spadala do Bílého Labe. Po levé straně v Polsku jsme viděli v jižní části Jelenohorské doliny umělou nádrž Sosnówka sloužící jako zásobárna pitné vody.
Po pravé straně jsme měli Stříbrný hřeben s vrcholem Stříbrný hřbet (1489 m) a pomalu jsme přicházeli ke dvanáct metrů vysokému granitovému skalnímu útvaru Słonecznik (1423 m). Český název má Polední kámen. V dáli jsme už spatřili Sněžku (1603 m). Naši pozornost však přitahoval kotel pod námi, Kocioł Wielkiego Stawu. V něm se rozkládalo ledovcové jezero Wielki Staw (1225 m), největší v Krkonoších. Jeho plocha je 8,5 ha a hloubka dosahuje až 25 m. Po stezce jsme pokračovali nad druhý kotel, Kocioł Małego Stawu. V něm se rozkládá ledovcové jezero Mały Staw (1183 m), druhé největší v Krkonoších. Jeho plocha je 2,9 ha a hloubka dosahuje až 7,3 m. Stěny kotlů jsou vysoké až 200 m a jsou porostlé bohatou subalpinskou vegetací. U jezera jsme viděli boudu Samotnia a o něco dál boudu Strzecha Akademicka.
Po planině Równia pod Śnieżką, která byla pokrytá bažinami, močály a trsy borovice horské, jsme došli do Obřího sedla (1395 m), ve kterém stál Dom Śląski, Slezský dům. Už v 17. století tady stála chatrč pro pastýře a dřevorubce. První chata z roku 1847 vyhořela v roce 1888. V roce 1904 byla postavená nová a současná chata je z roku 1922. Z Obřího sedla jsme šli Schustlerovou cestou po planině Równia pod Śnieżką nad Úpskou hranou k Úpskému rašeliništi, přes které jsme procházeli po povalovém chodníku. Mocnost rašeliniště dosahuje až 1,2 m. V rašeliništi jsou rašelinná jezírka a rašelinné kopečky. Voda z rašelniniště je odváděná do Úpy a Bílého Labe. Schustlerova cesta nás doveda k Luční boudě na Bílé louce. Je to nejstarší horská chata na hřebenech Krkonoš. Stojí tady už od 17. století. V roce 1625 tady stál jednoduchý úkryt pro poutníky. Současná podoba je z roku 1940.
Před námi byla poslední část dnešního výletu, sestup do Špindlerova Mlýna údolím Bílého Labe po Weberově cestě. Důl Bílého Labe spadá od Luční boudy mezi Kozími hřbety na jedné straně, Stříbrným a Čertovým návrším na druhé straně. Nad tokem plným peřejí a kaskád jsme došli k Boudě U Bílého Labe. Stála u soutoku Bílého Labe a Čertovy strouhy. Pokračovali jsme dál podél Bílého Labe a míjeli jsme několik pěkných vodopádů - Plotnový vodopád, Dlouhý vodopád, Balvanový vodopád, vodopád Velký skok a Velký vodopád. Za posledně jsmenovaným jsme překročili Červený potok, který se vléval do Bílého Labe a došli jsme k Dívčí Lávce. Odtud to bylo jen kousek k soutoku Bílého Labe a Labe. Po modré turistické značce jsme podél Labe došli do Špindlerova Mlýna a k parkovišti v Bedřichově, odkud jsme se vrátili zpět do Benecka.
Fotogalerie: Bílé Labe