/ / Reporáže z cest / Jeseníky 2004 / Žleb
V posledních dvou letech jsme navštívili dvakrát rakouské Alpy - Salcbursko 2002 a Tyrolsko 2003 a tak jsme se rozhodli nezanedbávat i naše české hory. Volba logicky padla na nejvyšší moravské pohoří Jeseníky. Ubytování jsme měli zajištěné v chatě ve vesničce Žleb v podhůří Králického Sněžníku. Odtud to bylo do západních Jeseníků coby kamenem dohodil. V sobotu 3.7.2004 jsme ráno vyrazli do Vyškova a odtud po rychlostní silnici č. 46 přes Prostějov do Olomouce. Z Olomouce jsme pokračovali po rychlostní silnici č. 35 do Litovle, odkud už jsme jeli po silnici č. 449 do Uničova, po silnici č. 446 do Šumperka a dál do Hanušovic. V Hanušovicích jsme si vyzvedli klíčky od chaty a pokračovali jsme po silnici směrem na Králíky. Kousek za želeniční zastávkou Hanušovice jsme odbočili na úzkou silnici, která nás hustým lesem proti proudu Žlebského potoka a kolem Žlebských vodopádů dovedla do Žlebu.
Obec Žleb se dříve jmenovala Valteřice a patří k nejstarším obcím okresu Šumperk. První zmínka je z května roku 1325. Od začátku byly Valteřice součástí kolštejnského panství. Za česko-uherských válek v 15. století a po následných bojích zpustly. Obnoveny byly v 16. století. Znovu utrpěly za třicetileté války, ze které se vzpamatovávaly od druhé poloviny 17. století a následně během 18. století. Svůj současný název Žleb získala obec v roce 1949. Od roku 1964 byla součástí Velkých Žibřidovic, vzdálených 2 km směrem na sever, od roku 1976 Hanušovic, vzdálených 4 km směrem na jihovýchod. K nejzajímavějším pamětihodnostem paří Kaple Navštívenní Panny Marie z roku 1809. Z přírodních zajímavostí jsou to již zmiňované Žlebské vodopády. Hlavní vodopád je vysoký 5 m a menší vodopád necelé 2 m. Vrchol vodopádu je v nadmořské výšce 469 m a po stěně skalní pukliny spadá do tůňky v nadmořské výšce 462 m.
V prostorné chatě na začátku obce jsme bydleli tři rodiny. K dispozici jsme měli velký pokoj v přízemí, kde bylo i sociální zařízení. V přízemí byla také velká společenská místnost s televizí, jídelna a vybavená kuchyně. Za vchodem do chaty se nacházela předsíň, kde byl stůl na stolní tenis. Před chatou bylo ohniště, kde jsme si mohli opékat špekáčky. Ubytování to bylo skromné, ale pro přespání a stravování dostačující. Zásoby na vaření jsme si dovezli s sebou, doplňovali jsme je nákupem v prodejně v Hanušovicích. Tam byly také další obchůdky a služby. V Hanušovicích se nacházel pivovar, který založil v roce 1874 sládek Josef Mullschitzký. Ze Žlebu jsme podnikali vycházky do nejbližšího okolí. Nejčastějším cílem byly okolní louky a lesíky mezi Křížovým kopcem (690 m) a Ptáčníkem (646 m). Louky byly porostlé řadou květin a proháněli se v nich různí brouci, poskakovaly kobylky a létali motýli. Na okraji lesa jsme nacházeli houby. Výhledy byly především na okolní kopce a údolí, tvořící podhůří Králického Sněžníku.