WODOSPAD WILCZKI A MEDVĚDÍ JESKYNĚ

 /  / Reporáže z cest / Jeseníky 2004 / Wodospad Wilczki a Medvědí jeskyně

Závěr naší dovolené v Jeseníkách jsme se rozhodli strávit na druhé straně Králického Sněžníku, v Polsku. Ze Žlebu jsme sjeli na silnici č. 312 a vydali jsme se opačným směrem, než jsme byli doposud zvyklí. Proti toku řeky Moravy jsme dojeli do Králík a za nimi jsme odbočili k česko-polské hranici, konkrétně k hraničnímu přechodu Dolní Lipka / Boboszów. Po absolvování hraniční kontroly jsme pokračovali do Miedzylesie a dál do obce Domaszków, kde jsme odbočili na místní komunikaci, která nás dovedla před Miedzygórze, kde jsme zaparkovali před restaurací. Ocitli jsme se na druhé straně pohoří Králický Sněžník, v Polsku nazývaném Masyw Śnieżnika. Byli jsme 6,5 km vzdušnou čarou od nejvyššího vrcholu tohoto pokoří, Králický Sněžník (1424 m), v Polsku nazývaném Śnieżnik.

Vesnici Miedzygórze protéká potok Wilczka. Ten pramení v nadmořské výšce 1155 m pod vrcholem Śnieżnik v blízkosti horské chaty Schronisko Na Śnieżniku. Přibližně po 18. kilometrech se vlévá do řeky Nysa Klodzka. U Miedzygórze padá proud potoka z prahu vysokého 22 m do hlubokého kaňonu a vytváří Wodospad Wilczki. Kaňon je často nazývaný Americkým kaňonem a skály v něm dosahují výšky až 25 m. O vodopádu se psalo už v roce 1781. Později byl nad vodopádem vybudovaný park s fontánou a následně i most, schodiště a vyhlídkové terasy. V letech 1905 až 1909 byla v údolí pod kaňonem vybudovaná přehrada s hrází dlouhou 102 m a vysokou 29 m. V roce 1958 byla vyhlášená přírodní rezervace Rezerwat Wodospad Wilczki. Před povodní v roce 1997 byl vodopád o 5 m vyšší a kaskádovitý. Obešli jsme si prohlídkovou trasu a cestou jsme kromě vodopádu obdivovali i menší kaskády, které se nad vodopádem na potoku tvořily.

U parkoviště stál Dom Nad Wodospadem, kde jsme obdrželi informace o nedaleké Medvědí jeskyni. Ochotně nám dokonce telefonicky zarezervovali čas vstupu, což je z důvodu velké návštěvnosti jeskyně nutností. I když je jeskyně vzdálená vzdušnou čarou 6 km, museli jsme se vrátit do obce Domaszków a pokračovat do Bystrzyca Klodzka, odkud jsme po silnici č. 392 pokračovali do Stronie Śląskie a následně přes Stara Morawa a Kletno k Medvědí jeskyni. Od parkoviště jsme došli údolím potoka Kleśnica ke správní budově, kde jsme si zakoupili na základě rezervace vstupenky. Pro prohlídku jsme si zvolili polštinu. Měli jsme štěstí, ve skupině před námi se uvolnilo několik míst, tak jsme nemuseli tak dlouho čekat. Krátký čas jsme vyplnili procházkou k lomu č. 1.

Oba lomy (č. 1 a č. 2) se nacházejí v přírodní rezervaci Rezerwat Jaskinia Niedzwiedzia, která byla vyhlášena v roce 1977. Od jeskyně jsou vzdáleny 250 až 500 m. Vzdálenější lom č. 1 je 5x větší než lom č. 2. V obou se těžil dolomitický mramor. První lom byl založený v 50. letech a původně se jmenoval Biała Marianna. Druhý lom byl založený v roce 1959. V roce 1965 se začal stavět třetí lom a při jeho stavbě byla v roce 1966 objevena jeskyně, ve které se našly kosti pravěkých zvířat. Podle nejčastějších dostala jméno Jaskinia Niędzwiędzia. Byl to tak velký objev, že těžba mramoru byla okamžitě ukončena. Postupně zanikl i druhý lom. Během výzkumu v jeskyni se ukázalo, že skalní masiv kolem jeskyně je nestabilní z důvodu výbuchů v prvním dolu. V roce 1993 byl i tento lom uzavřen. Díky malé hrázi vzniklo v lomu přírodní jezírko, lom zarůstal a začala ho ovládat příroda. V rezervaci se daří především jehličnatým lesům se smrkem, jedlí a modřínem. Listnaté stromy zastupuje buk a javor. V podrostu roste mnoho zajímavých rostlin včetně orchidejí - kruštík širolistý pravý a kruštík tmavočervený. Faunu zastupuje řada ptáků - čápi, tetřívci, sovy, datli nebo savců - jezevec, liška, srnec, prase divoké, muflon a v posledních letech i medvěd hnědý.

Jaskynia Niedzwiedzia je jednou z nejdelších a nejhlubších jeskyní v Polsku. Tvorba medvědí jeskyně úzce souvisí s výskytem uhličitanových hornin. Zbytky organismů obývajícíh moře se uzazovaly a postupně byly pokrývané dalšími sedimenty a vystavené enormním tlakům a teplotám uvnitř zemské kůry. Vápenec se transformoval na krystalický vápenec - mramor. Medvědí jeskyni tvaroval potok Kleśnica. Přibližně před 28. miliony lety začaly povrchové vody vyvářet podzemní jeskynní systém. Byly tvořeny chodby a komíny. Během zalednění se v jeskyni usazovalo bahno s bohatými zbytky různých zvířat. Největší množství pozůstatků patřilo jeskynnímu medvědovi. Nalezeny byly také kosti jeskynního lva, hyeny, vlka, bizona, koně, nětopýrů, bobra, srnce, divokého prasete, lišky a mnoha hlodavců. Medvědí jeskyně se pyšní stalaktity, stalagmity i stalagnáty. Kapky vody tekoucí po nerovném stropu vytvořily působivé závěsy - kalcitové záclony. Na dně jeskyně jsou bohaté krápníkové útvary. Jsou to misky naplněné vodou s kalcitovými ježky a kalcitovými květy. Nachází se zde také vzácné jekynní perly - pizoidy. Po prohlídce jeskyně jsme se vrátili přes Stronie Śląskie, Lądek-Zdrój, Javorník, Žulovou, Lipová-lázně, Ramzovské sedlo a Hanušovice zpět do Žlebu.

Fotogalerie: Wodospad Wilczki a Medvědí jeskyně