LESNÍ EKOSTEZKA ŠVAGROV

 /  / Reporáže z cest / Jeseníky 2006 / Lesní ekostezka Švagrov

Jen 2,5 km severně od Vernířovic, ve kterých jsme bydleli, leží samota Švagrov. Zaparkovali jsme u turistické základny, abychom se odtud vydali poznávat unikátní Lesní ekostezku Švagrov. Osada Švagrov byla součástí Vernířovic, které patřily od začátku 17. století k panství Vizmberk. Švagrov vznikl v lokalitě, kde se nacházela železná ruda. Stopy po její těžbě jsou především v okolí Švagrova. Nová osada Švagrov vznikla v roce 1786 u Studeného potoka v nadmořské výšce 660 m. Stávaly tady dva domy, ve kterých údajně bydlel palič dřevěného uhlí a místní hrobník. Ještě v roce 1839 jsou uváděny jen tyto dva domy s 16. obyvateli. O rok později byl postavený pravděpodobně třetí dům. V roce 1869 byly obydleny všechny tři domy s 27. obyvateli. Od té doby se počet obyvatel snižoval a po druhé světové válce Švagrov spustl. V sedmdesátých letech minulého století tady vznikala základna pro děti a mládež.

Lesní ekostezka byla zřízena v roce 2000 ve spolupráci Lesů České republiky, Lesní správy Loučná nad Desnou a Střediska ekologické výchovy DDM Vila Doris Šumperk. Poslední jmenované středisko je provozovatelem ekostezky. Lesní ekostezka by měla prohloubit zájem dětí i dospělých o přírodu jako celek a vychovat je k ochraně přírody a péči o životní prostředí. Trasa ekostezky je dlouhá 4,5 km a má 12 zastavení: Seník, U potoka, Tajemná štola, Ekohrátky, V říši rostlin a hmyzu, Les, Horizont, Počasí a my, Zkoumej s námi, U plavuní, Přírodovědná stezka, Hmatový chodník.

Na stezku jsme se napojili u zastavení Seník, které bylo jejím východištěm. Pozorovali jsme díry vydlabané ve stromě, budky pro ptáky na stromech a na zemi malého rejska obecného. Švagrovským údolím jsme pokračovali dál proti proudu Studeného potoka k zastavení U potoka. Tady jsme si smočili ruce ve Studeném potoce. Příjemné osvěžení v letním dni. Další zastávkou byla Tajemná štola, zvaná Švagrovský překop. Pochází z 50. let minulého století, kdy v této oblasti probíhal rozsáhlý geologický průzkum, po kterém zbylo množství štol. Švagrovský překop je štola dlouhá 300 m. Její vstupní portál byl zazděný. Ve štole se začala hromadit důlní voda, prosakovat odvalem pod zazdívkou a vyvěrat na povrch. Od pramenu stéká potůčkem do Studeného potoka. Zazděný vstup do štoly jsme si prohlédli z instalované dřevěné lávky.

Pokračovali jsme kolem posedu dál Švagrovským údolím k zastávkám Ekohrátky a V řiši rostlin a hmyzu. Zaujali nás pavoučci na květinách, poznali jsme štírovník bažinný nebo hřib kovář. Vykouknula na nás z lesa také bouda, zřejmě nějaký srub nebo seník. Došli jsme k zastávce Les, která se nacházela v nejsevernější části stezky na okraji Širokého hřbetu. Ten jsme přešli po vrstevnici k zastávce Horizont, odkud jsme měli výhledy do Švagrovského údolí, Kančího žlebu a na Jestřábí vrch (960 m). U zastávky Počasí a my jsme obdivovali vodní hrátky jednoho ze zdrojů Studeného potoka a začali jsme sestupovat do Kančího žlebu. Zastávka Zkoumej s námi nám umožnila poznávat rostliny na lesní louce. Pokračovali jsme dál po lesní cestě, natrhali jsme si lesní jahody a pozorovali motýla okáče ječmínkového.

Došli jsme k zastávce U plavuní. Plavuně jsou starobylé rostliny z podříše cévnatých rostlin. Po přírodovědné stezce a Hmatovém chodníku jsme došli zpět k zastávce Seník, která byla východištěm lesní ekostezky. Vrátili jsme se zpět k turistické základně a následně zpět do Vernířovic na oběd. Po obědě a malém odpočinku jsme se přemístili do Šumperka na nákupy a prohlídku města. Zaujala nás socha Radost z deště na Hlavní třídě. Autorkou je šumperská rodačka Lei Vibot. Socha znázorňuje dvě děti v životní velikosti s deštníkem, ze kterého stéká voda. Po prohlídce města jsme se přemístili do Rapotína, kde se nachází Veteran museum.

Fotogalerie: Lesní ekostezka Švagrov