CESTA DO MĚSTA BAROKA

 /  / Reporáže z cest / Vilnius 2011 / Cesta do města baroka

Druhý svátek vánoční, 26. prosince 2011 v 17:58 (GMT+1), jsme nastoupili na vlakovém nádraží v Bučovicích do spěšného vlaku Žuráň. V ruce jsme měli jízdenku integrovaného dopravního systému na šest zón a před sebou 17 hodin cesty do 1100 km vzdáleného Vilniusu, hlavního města Litvy. V Brně jsme přestoupili na autobus č. 67, který nás zavezl na zastávku Hněvkovského. Přešli jsme před Městský baseballový stadion, kde byl sraz baseballového týmu mladších kadetů brněnských Draků. Počkali jsme na autobus s druhou polovinou výpravy - týmem Třebíč Nuclears, který měl menší zpoždění. Ve 20:30 jsme se rozjeli vstříc dalšímu mezinárodnímu baseballovému turnaji Vilnius Cup, po italském Citta di Firenze, pořádaného pouze několik kilometrů od zeměpisného středu Evropy týmem Sporto Vilkai.

V Brně-Komárově jsme najeli na dálnici D1, která už od začátku nabrala náš směr - severovýchod. Za Vyškovem jsme dálnici D1 opustili a pokračovali po rychlostní silnici R46 na Prostějov a Olomouc. U Lipníku nad Bečvou jsme se opět napojili na D1 a u Bělotína na silnici č. 48, která za Frýdkem-Místkem pokračovala jako rychlostní silnice R48. Ta nás dovedla na česko-polskou hranici v Českém Těšíně. Odtud začala dlouhá cesta přes celé Polsko. Nejdříve jsme jeli po S1, od Bielsko-Biala po č. 1 a před Katowicemi opět po S1. Definitivně jsme S1 opustili u Wojkowice a pokračovali jsme po jedničce přes Czestochowa směrem na Lódz. U Piotrków Trybunalski jsme odbočili na silnici č. 8, která nás po necelých dvou hodinách dovedla do Varšavy. Noční cesta přes osvětlenou Varšavu byla obrovským zážitkem.

Za Varšavou jsme pokračovali po S8, která za Wyszkówem přešla v č. 8. U Ostrów Mazowiecka jsme si cestu zkrátili po místní komunikaci přes Sniadowo do Lomza a odtud jsme pokračovali po silnici č. 61 přes Stawiski a Grajewo do Augustówa. Tady jsme najeli na starou známou osmičku, která nás přes Suwalki dovedla k polsko-litevské hranici. Celá cesta od Českého Těšína až kousek za Varšavu vedla po čtyřproudé silnici podobné dálnici. Byl tu však podstatný rozdíl. Často neexistovalo mimoúrovňové křížení komunikací, takže jsme velice často narazili na semafory. Do Litvy jsme vjížděli už za denního světla, takže jsme mohli vychutnávat kouzelnou okolní krajinu. Smíšené lesy se spoustou břízek se střídaly s travnatými poli, mezi kterými byly rozseté usedlosti a často i nějaké jezírko.

V Litvě jsme jeli nejdříve po A5 a u Mirijampole jsme odbočili na A16. Ta nás dovedla až do Vilniusu. Těsně před Vilniusem jsme projížděli historickým městem Trakai, které bylo ve středověku sídlem litevských vládců. Nachází se zde jedna z nejvýznamnějších památek v Litvě - ostrovní hrad. Do Vilniusu jsme přijeli po Galvés gatvé. Nejdříve jsme se napojili na A4, později na A1. Po Savanoriu prospektas jsme dojeli k řece Neris. Za kruhovým objezdem jsme pokračovali po Geležinio Vilko gatvé, která nás o chvíli později převedla přes řeku. Kolem moderního obchodního centra jsme vyjeli nahoru po Ukmergés gatvé a po Ozo gatvé, na kterou navazovala Ažuolyno gatvé. Dojeli jsme k hale Sportima a k našemu hotelu Europa Stay. Bylo přibližně 12:00 litevského času (GMT+2).

Během cesty nebyl problém jak v Polsku, tak i v Litvě se službami. Síť čerpacích stanic byla dostatečně hustá, čerpací stanice byly standardně vybaveny. Na pokladně přijímali jen místní měnu nebo platební karty. V Polsku na naší trase byly pro autobus zpoplatněné jen některé silniční úseky. Mezi Českým Těšínem a Katowicemi to byly úseky silnice S1, před Varšavou kousek silnice č. 7, za Varšavou dva úseky silnice S8. Mýtné se vybírá elektronickým systémem Via Toll. V autobuse byl umístěný Via Box. Výše mýtného se pohybuje pro autobusy od zł 0,20 do zł 0,40 za průjezd 1 km státní silnice v závislosti na emisních limitech. V Litvě jsou zpoplatněny pro autobusy silnice A1 až A18. Platí se formou časové známky. Týdenní známka pro autobus kategorie M3 (více jak 22 osob) stojí Lt 90,00.

Fotogalerie: Europa Stay