SCHWARZWAND

 /  / Reporáže z cest / Salcbursko 2009 / Schwarzwand

Na další vysokohorskou túru jsme se vydali do hor přímo nad námi. Pěšky jsme přešli centrem Raurisu k dolní stanici lanovky Hochalmbahn, kterou jsme měli v Salcburské kartě. Standardní jízdenka stála € 14,00. Vyjeli jsme až nahoru k Hochalm, do nadmořské výšky 1753 m. Na severovýchodě jsme měli před sebou Grubereck (2168 m), na jihu Schafkarkogel (2732 m) a Edweinschöderkopf (2764 m). Na jihozápadě jsme spatřili cíl naší cesty Schwarzwand (2194 m). Nad zasněžovací nádrží jsme začali stoupat pod lanovkou Gipfelbahn a před námi byly vrcholy Vysokých Taur s bílými ledovci. Viděli jsme Herzog Ernst Spitze (2933 m) a Schareck (3123 m). Došli jsme k potoku a proti jeho proudu k rozcestníku. Jedna cesta vedla nahoru na hřeben dál proti proudu potoka, my jsme se vydali směrem k Seekarsee.

Šli jsme kolem skal, u kterých na nás vykouknul z nory svišť horský. Otočili jsme se a po levé straně jsme měli na hřebenu vrchol Reißrachkopf (2210 m) s vrcholovým křížem a po pravé straně za Raurisertalem Grubereck (2168 m), Bernkogel (2325 m), Sladinkopf (2305 m), Kramkogel (2454 m), Gamskogel (2436 m), Türchlwand (2577 m), Edlenkopf (2923 m), Edweinschöderkopf (2764 m) a Großer Margrötzenkopf (2734 m). Pod námi se už zelenalo Seekarsee. V jeho blízkosti jsme spatřili stádo pasoucích se koní. Pokračovali jsme k výstupu až na hřeben. Tady zase obsadily hřebenovku pasoucí se krávy. Podívali jsme se dolů do údolí Wolfbachtal, na druhé straně na Seekarsee a přešli jsme po hřebeni na vrchol Schwarzwand (2194 m) s vrcholovým křížem. Kouzelný pohled se nám naskytl na hřeben táhnoucí se k sedlu Breitebenscharte (1947 m).

Když jsme se vynadívali do okolí, pokračovali jsme po hřebenovce směrem na sever. Vlevo jsme měli pod sebou Wolfbachtal, vpravo Raurisertal. A samozřejmě všechny vrcholy nad těmito údolími. A před sebou další náš cíl Reißrachkopf (2210 m). Spatřili jsme horskou bystřinu, která ze silného pramenu stékala směrem k Hochalm. Zaujal nás rozkvetlý chlupáček oranžový. Před námi byl částečně ukrytý v oblačnosti Hirschkopf (2252 m). Pod námi byly rozhvetlé horské louky, na kterých jsme poznávali oměj šalamounek, jestřábník bledý a mateřídoušku obecnou. Vystoupali jsme až na Reißrachkopf, kde byl vrcholový kříž a sloupek. Odtud jsme už viděli Hirschkopf v plné své kráse. Začali jsme sestupovat přímou cestou k Hochalm. Po levé straně jsme viděli Hirschkopf, Roßkopf a Baukogel. Všechny na dosah.

Při sestupu jsme potkali housenku bourovce dubového, v nižších polohách krávy a koně. Postupně jsme sestoupili až k Hochalm, kde na nás za chvíli čekalo představení s dravci. Toto představení jsme měli v ceně Salcburské karty. Standardní cena byla € 8,00. Čekali na nás sokol stěhovavý, výr velký, raroh velký, sovice sněžní, orel skalní a káně lesní. Sokolník byl Slovák, tak jsme si s ním před představením popovídali. Vlastní výklad byl potom už v němčině. Zažili jsme čtyřicetiminutovou letovou show. Seznámili jsme se s chováním a zvyky jednotlivých dravců, z nichž nekteří patří k ohroženým druhům. Následně jsme lanovkou Hochalmbahn sjeli k Heimalm, kde na nás čekaly ukázky rýžování zlata. Tento zážitek jsme měli v Salcburské kartě. Standardní cena byla € 6,00.

Údolí Rauris v horské skupině Goldberg bylo po staletí centrem těžby zlata. V době největší slávy se 10 % světové produkce tvořilo v Raurisertalu a Gasteinertalu. Odhaduje se, že v horské skupině Goldberg, je ještě stále 120 tun tohoto drahého kovu. V Heimalm jsme měli možnost vymýt jemné zlaté vločky z vody. Neměli jsme štěstí. Alespoň jsme se vžili do role závodníků, kteří v této oblasti v roce 1986 rýžovali zlato během MS v rýžování zlata. Stopy těžby zlata jsou také v Kolm-Saigurn pod Sonnblickem. Když nás přešla zlatá horečka, sjeli jsme lanovkou Hochalmbahn dolů do Raurisu a po pozdním obědě jsme zbytek dne strávili na koupališti a později na minigolfu.

Fotogalerie: Schwarzwand, Hochalm a Heimalm