CESTA DOMŮ
Cesta autem z Vysokých Taur
/ / Reporáže z cest / Salcbursko 2009 / Cesta domů
Poznáním a zážitky nabitá dovolená strávená ve Vysokých Taurách skončila. Nastal čas jet domů. Stejně jako při cestě Směr Alpy, jsme se vydali osvědčenou cestou přes Salcburk a Tulln. Naložili jsme zavazadla, na čelní sklo jsme nalepili druhou desetidenní rakouskou dálniční známku v ceně € 7,70, na recepci Pensionu Christa jsme odevzdali klíčky a vydali jsme se údolím Raurisertal, stejně jako mnohokrát během dovolené, do Taxenbachu. Po silnici B311 jsme přes Schwarzach im Pongau a Sankt Johann im Pongau dojeli před Bischofshofen, kde jsme se napojili na rychlostní silnici, která nás za chvíli připojila na dálnici A10. Byla téměř prázdná. Cestou jsme obdivovali majestátný hrad Hohenwerfen. Hrad jsme navštívili už v roce 2002, během poznávání Gollingského vodního světa. Kolem Gollingu a Halleinu jsme se přenesli do Salcburku.
V Salcburku jsme se napojili na dálnici A1 vedoucí od německo-rakouské hranice do Vídně. U Mondsee jsme obdivovali majestátný vrchol Schafberg (1782 m), na který jsme vyjeli ozubnicovou dráhou Schafbergbahn v roce 2004, když jsme poznávali Schafberg a Wolfgangsee. Přejeli jsme dálniční křižovatku s dálnicemi A8 do Passau a A9 do Grazu, následně i s dálnicí A25 do Wels a ocitli jsme se u Lince. Směrovky na Prahu nám už dali přičichnout ke vzdálené domovině. Cesta směrem na Vídeň ubíhala rychle a tak jsme přejeli exit 41 na Neulengbach a sjeli jsme až na exitu 35 na Altengbach. Tady jsme se hned napojili na Tullnerstraße, která nás do Neulengbachu nakonec dovedla. Zdejší hrad je nádhernou dominantou viditelnou už z dálky. Silnice B19, zvaná Tullnerstraße, nezůstala nic dlužná svému názvu a do Tullnu nás dovedla.
V Tullnu jsme již tradičně obdivovali nádherné a velice kreativní kruhové objezdy, které se nám zatím neokoukaly. Po Rosenbrücke jsme přejeli přes Dunaj, následně jsme pokračovali po jeho břehu a u Tullner Donaubrücke jsme ho nadobro opustili. Po chvíli jsme se napojili na rychlostní silnici S5, která nás dovedla do Stockerau. Odbočce směr Praha jsme opět odolali a ponořili jsme se do ulic města. Tam jsme mnoho času nestrávili a po nějaké chvíli jsme si to uháněli po silnici B6 do Ernstbrunnu. Tady jsme odbočili na B40, která nás dovedla do Mistelbachu. K rakousko-české hranici už odtud bylo coby kamenem dohodil. Za Wilfersdorfem jsme se nenechali zlákat silnicí B7 směřující do Mikulova. Zvolili jsme naši dlouhodobě využívanou oblíbenou trasu mimo hlavní turistický směr. Silnici B7 jsme podjeli a namířili jsme si to do Bullendorfu.
Za Bullendorfem bylo možné pokračovat na Slovensko, to jsme ale v plánu neměli. Odbočili jsme na silnici B47 do Großkrutu. Tam jsme obdivovali pěkně seřazené vinné sklepy u silnice a v Reintalu jsme se už těšili na překročení rakousko-české hranice. Na přechodu Reintal / Poštorná se tak také stalo. Bořím lesem jsme dojeli do Poštorné a následně do Břeclavi. Za tímto městem jsme najeli na dálnici D2 a téměř autopilotem jsme dojeli do Brna a následně po dálnici D1 domů.
Fotogalerie: Cesta z Raurisu