HORA MATKY BOŽÍ A MORAVA

 /  / Reporáže z cest / Jeseníky 2005 / Hora Matky Boží a Morava

Ze Žlebu jsme sjeli kolem Žlebských vodopádů k řece Moravě a proti jejímu proudu jsme pokračovali po silnici č. 312. Přes Vlaské a Červený potok jsme dojeli do Králíků, kde jsme odbočili na Hedečskou ulici. Ta nás dovedla přes Dolní Hedeč do části Kopeček, kde se nacházel Klášter Hedeč na Hoře Matky Boží. Vrchol s nadmořskou výškou 760 m se dříve jmenoval Lysá hora. V době třicetileté války chodili na horu děti z Králík a blízkého okolí, aby se tady modlily a zpívaly mariánské písně. Jedním z nich byl Tobiáš Jan Becker. Slíbil, že až vyroste, postaví tady kostel. V roce 1681 byl zvolený svatovítským kanovníkem a v roce 1701 královéhradeckým biskupem. Poutní komplex na Lysé hoře se začal stavět v roce 1696, kostel byl posvěcený 21.8.1700. Srdcem poutního místa je Milostný obraz Panny Marie Sněžné na hlavním oltáři. Lysá hora se začínala nazývat Horou Matky Boží.

Následně se začal budovat na Hoře Matky Boží klášter. V roce 1710 sem přišel konat službu řád Servitů. Sočasně rostl počet poutníků. V roce 1728 jich bylo přes 150 tisíc. V roce 1846 kostel zasáhl blesk a společně s klášterem vyhořel. Do roka byl kostel znovu otevřený, ale vnitřní výzdoba byla dokončená až koncem 19. století. V roce 1883 začali spravovat klášter redemptoristé. V roce 1965 převzala klášter Česká katolická charita a v roce 1990 opět řád redemptoristů. Od vstupu do kláštera jsme si prohlédli poutní křížovou cestu, která vedla lipovou alejí po spádnici přímo z okraje města Králíky až na Horu Matky Boží. Byl odtud také nádherný výhled na pohoří Králický Sněžník. Před sebou jsme měli Trójmorski Wierch (1144 m), Malý Sněžník (1326 m) a Králický Sněžník (1424 m). A pod sebou jako na dlani město Králíky.

Králíky leží v nadmořské výšce 560 m na severu králícké brázdy mezi Orlickými horami, Králickým Sněžníkem a Hanušovickou vrchovinou. Původně měly německý název Grulich, současný název je odvozený od nářeční výslovnosti Kralich. První písemná zmínka o městě je z roku 1568 v souvislosti s dělením majetku mezi syny Zdeňka Žampacha z Potštejna. V roce 1577 koupil město Zdeněk z Valdštejna a stanovil ho sídlem nového panství. Nechal postavit zámek, faru, protestantskou motlitebnu a náměstí, na kterém probíhaly výroční trhy. V okolí se pravděpodobně těžila železná ruda a stříbro, proto město získalo do znaku hornická kladívka s mečem. Z řemesel se dařilo řezbářství, které proslavily betlémy, ale také varhanářství a tkalcovství. V 18. století postihly město požáry, války a epidemie. Dřevěné domy byly nahrazeny kamennými. Kladsko bylo postoupeno Prusku a mnoho zdejších obyvatel se přestěhovalo do Králík. V roce 1850 byl v Králíkách zřízený okresní soud, berní úřad a pozemkový úřad. V roce 1899 byla otevřená železnice Dolní Lipka - Štíty, stavěly se továrny, silnice, vodovod, plynárna a domy. Od roku 1935 byla nejmohutnější část opevnění stavěna na Králicku. V roce 1938 byly Králíky připojeny k Německu a v roce 1945 zpět k Československu.

Přes Králíky a Červený potok jsme přejeli do Dolní Moravy, konkrétně do její místní části Horní Morava. Tady, na konečné autobusu, začínala naučná stezka Králický Sněžník. Naučná stezka má 15 zastavení. Začíná v nadmořské výšce 695 m a vede po žluté turistické značce údolím řeky Moravy až k jejímu prameni v nadmořské výšce 1380 m. Končí u chaty Návrší v nadmořské výšce 899 m. Horní tok řeky Moravy tvoří historickou hranici mezi Čechami a Moravou. U úvodní informační tabule jsme se dozvěděli něco o naučné stezce. Vydali jsme se proti jejímu proudu. Kolem jezu jsme došli k další informační tabuli v nadmořské výšce 715 m, která nás seznámila s historií údolí Moravy. Po mostku jsme přešli na druhý břeh a došli jsme k odbočce k Mléčnému pramenu v nadmořské výšce 725 m. Jedná se o krasový pramen, jehož zdrojnicí je potok Poniklec. Své jméno získal podle bílé barvy vody po povodních. V krasové oblasti pod Králickým Sněžníkem se nachází i několik jeskyní - Tvarožné díry, Mramorová jeskyně a Patzeltova jeskyně. Překročili jsme Kamenitý potok a uviděli most na cestě vedoucí k Mléčnému pramenu a o kousek dál vodopád Mléčného pramene. Další informační tabule nás seznámily v nadmořské výšce 740 m s geomorfologií a geologií, v nadmořské výšce 750 m s lesním hospodářstvím.

Došli jsme k Lichtenštejnskému památníku z roku 1898. Postavili ho ke 40. výročí panování knížete Jana II. z Lichtenštejna, majitele zdejšího panství. Na památníku byl ještě nápis z roku 1908. připomínající 50. výročí. U hranice Národní přírodní rezervace jsme po mostě přešli na druhý břeh Moravy a po štěrkovo-asfaltové cestě jsme se vraceli zpět do Dolní Moravy. Cestou jsme míjeli ústí potoku Kopřívák. Došli jsme také k ústí Hlubokého potoka, na kterém byl vodopád. Vrátili jsme se na začátek naučné stezky a odjeli zpět do Žlebu, abychom si odpočinuli před horskou túrou po hřebenovce Pradědské hornatiny.

Fotogalerie: Hora Matky Boží, Řeka Morava