PRADĚDSKÁ HORNATINA 2

 /  / Reporáže z cest / Jeseníky 2005 / Pradědská hornatina 2

Po poznávání první části Pradědské hornatiny mezi Červenohorským sedlem a Pradědem jsme pokračovali v poznávání její druhé části mezi chatou Ovčárna a sedlem Skřítek. Ze Žlebu jsme dojeli do Hanušovic a odtud přes Kopřivnou, Rapotín, Petrov nad Desnou, Sobotín a Klepáčov do sedla Skřítek. Tady jsme zaparkovali a pokračovali cyklobusem do sedla Hvězda nad Karlovou studánkou, odkud nás vyvezla kyvadlová autobusová doprava k chatě Ovčárna (1300 m). Na jejím místě stával dříve seník. Chata byla postavená v roce 1863 a využívali ji ovčáci. Později chatu využívali lesníci, studenti i profesoři, později turisté. V roce 1949 ji získala armáda. Z Ovčárny jsme měli výhled na Praděd (1491 m) na jedné straně a Petrovy kameny (1446 m) na druhé straně.

Vystoupali jsme nad Ovčárnu a kromě Pradědu a Petrových kamenů jsme viděli další část Hrubého Jeseníku - Medvědskou hornatinu - v čele s nejvyšším vrcholem Medvědím vrchem (1216 m). Pokračovali jsme dál na hřeben a za sebou jsme měli opět Petrovy kameny a Praděd, tentokrát srovnané pěkně v zákrytu. Dál jsme obdivovali celý pás Keprnické hornatiny a před sebou Pradědské hornatiny v čele s Vysokou holí (1464 m). Před námi byly také Dlouhé stráně (1353 m) a v dáli masiv Králického Sněžníku. Došli jsme k historickému hraničnímu kamenu na Vysoké holi z roku 1681. Určoval hranici tří jesenických panství - buntálského, janovického a vizmberského. Vpravo jsme měli pod sebou Svinní žleb a Medvědí důl. Vlevo pak Velký kotel, který vytvořil horský ledovec a je pomyslnou botanickou zahradu Jeseníků.

Po hřebenovce jsme pokračovali dál přes Velký Máj (1386 m) a Jelení hřbet (1367 m), neustále doprovázeni panoramaty, která se nám otevírala na všechny strany. Vlevo pod námi byl Malý kotel. Došli jsme k Jelení studánce, která je jednou ze zdrojnic Podolského potoka v namořské výšce 1311 m. Už v roce 1774 stál nedaleko odtud ovčinec, který však o pět let později vyhořel. Kousek od studánky stála kamenná turistická útulna z šedesátých let 20. století. U Jelení studánky jsme opustili červenou turistickou značku a pokračovali jsme po zelené turistické značce podél Břidličné hory (1358 m). Její svahy jsou pokryté sutí. Na vrcholu jsou rozsáhlé kamenné proudy a kamenná moře, mrazové sruby a srázy. Za Břidličnou horou jsme spatřili výraznou svarovou skálu na vrcholu Pecného (1330 m). Tady nastal také významný mezník v životě naší rodiny. Alenu tady napadlo klíště. Bohužel se z toho vyvinula klíšťová encefalitida, jejiž mírnější příznaky začaly už druhý den a výrazně se rozvinula do týdne. Po této nepříjemné zkušenosti, která nás paralyzovala minimálně na půl roku, se všichni pravidelně proti této nemoci očkujeme.

Za Pecí (1311 m) jsme vstoupili do lesa a po chvíli jsme došli ke Ztraceným kamenům. Je to mohutný skalní blok z devonského kvarcitu, ze kterého sbíhají dolů balvanové proudy. Podle pověsi zde honil čert sedláka a kameny vysypal ze svých bot. Výhled jsme měli především na Keprnickou pahorkatinu a Králický Sněžník. Odtud jsme lesem scházeli kolem Ztracených skal dolů k sedlu Skřítek. Za pramenem Klepáčovského potoka jsme už uviděli cíl naší dnešní cesty - sedlo Skřítek (874 m). Sedlo se nachází mezi Hanušovickou vrchovinou a Hrubým Jeseníkem. Silnici přes sedlo vybudovali bratři Kleinové v roce 1842. V jejím nejvyšším bodě byl postavený zájezdní hostinec Berggeist, horský duch, který se postupem času přebudoval na turistickou chatu. V roce 1945 vyhořela a až v roce 1966 zde vznikl motorest. V sedle jsme obdivovali sochu skřítka, horského ducha, od Jiřího Jílka, která se dívá do čtyř světových stran. Nedaleko je národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek, vyhlášená v roce 1955.

Kolem vrcholů Závora (899 m) a Závada (871 m) jsme podél Klepáčovského potoka sjeli do Klepáčova a Rudoltic. Přes Sobotín se zámkem a rybníkem jsme kolem bývalé mýtné stanice dojeli do Petrova nad Desnou a Rapotína, odkud jsme proti proudu Rejchartického potoka dojeli do Rejchartic a Kopřivné. Odtud to už bylo kousek do Hanušovic. Tam jsme vjeli kolem Pivovaru Holba. Nejdříve kolem Moravy a následně kolem Žlebských vodopádů jsme se vrátili zpět do Žlebu, kde jsme po veřeři střádali plány na další výlet na horu téměř přímo nad námi - Králický Sněžník.

Fotogalerie: Pradědská hornatina 2