ŽLEB

 /  / Reporáže z cest / Králický Sněžník 2007 / Žleb

Po třech dovolených strávených poznáváním Jeseníků - Jeseníky 2004, Jeseníky 2005 a Jeseníky 2006, jsme se rozhodli přemístit do vedelejšího pohoří, do Králického Sněžníku. Stejně jako v roce 2004 a 2005 jsme bydleli ve Žlebu u Hanušovic. V těchto letech jsme se do Přírodního parku Králický Sněžník podívali během jednodenních výletů, v roce 2004 z polské strany - Wodospad Wilczki a Medvědí jeskyně, a v roce 2005 z české strany - Králický Sněžník. Pro letošní rok jsme si připravili důkladnější seznámení s tímto třetím nejvyšším pohořím v České republice. K tomu nám posloužila mapa KČT č. 53 - Králický Sněžník. V plánu jsme měli i výlety do vedlejších pohoří - Jeseníků a Orlických hor. Ubytování jsme měli zajištěné v chatě na začátku obce, stejně jako v předchozích letech.

Poslední červnový den roku 2007 jsme se vydali na sever Moravy po rychlostní silnici č. 46 přes Vyškov a Prostějov do Olomouce a následně po rychlostní silnici č. 35 do Mohelnice. Odtud jsme pokračovali po silnici první třídy č. 44 do Zábřehu a Bludova, následně přes Olšany, Rudu nad Moravou a Bohdíkov do Hanušovic. Tady jsme si vyzvedli klíčky od chaty. V Hanušovicích jsme odbočili na silnici č. 312, která nás proti proudu Moravy dovedla k ústí Žlebského potoka. Odbočili jsme na místní komunikaci a po ní jsme stoupali ke Žlebským vodopádům. Hlavní vodopád je vysoký 5 m a menší vodopád necelé 2 m. Vrchol vodopádu je v nadmořské výšce 469 m a po stěně skalní pukliny spadá do tůňky v nadmořské výšce 462 m. Dojeli jsme do Žlebu, kde za Kaplí Navštívenní Panny Marie z roku 1809 stála chata, náš domov pro následující týden.

V prostorné chatě na začátku obce jsme bydleli, stejně jako v předchozích letech, tři rodiny. K dispozici jsme měli pokoj v podkroví. V podkroví byla toaleta, v přízemí sociální zařízení. V přízemí byla také velká společenská místnost s televizí, jídelna a vybavená kuchyně. Za vchodem do chaty se nacházela předsíň, kde byl stůl na stolní tenis. Před chatou bylo ohniště, kde jsme si mohli opékat špekáčky. Ubytování to bylo skromné, ale pro přespání a stravování dostačující. Zásoby na vaření jsme si dovezli s sebou, doplňovali jsme je nákupem v prodejně v Hanušovicích. Tam byly také další obchůdky a služby. V Hanušovicích se nacházel pivovar, který založil v roce 1874 sládek Josef Mullschitzký. Hned po ubytování a obědě jsme podnikli vycházku do nejbližšího okolí. Okolní louky byly plné květů a hmyzu. Výhledy byly především na okolní kopce a údolí, tvořící podhůří Králického Sněžníku.

Žleb se rozkládá v úzkém údolí na úpatí Králického Sněžníku, pod vrcholy Křížový kopec (690 m) na severovýchodě a Ptáčník (646 m) na jihovýchodě. Dříve se jmenoval Valteřice, německy Waltersdorf. Patří k nejstarším obcím okresu Šumperk. Založen byl pravděpodobně kolem roku 1280. První zmínka o Valteřicích je z května roku 1325, kdy Johann von Westerhube daroval místo klášteru Kamenec. Brzy byly Valteřice opět odkoupeny a začleněny do kolštejnského panství. Za česko-uherských válek byla vesnice v roce 1432 zničena a vylidněna. Obnovena byla v 16. století. Znovu utrpěla za třicetileté války, ze které se vzpamatovávala téměř dvě století. V roce 1654 měly Valteřice 17 domů, o téměř 300 let později, v roce 1939, to bylo 72 domů. V současné době tam stojí 15 domů. Název Žleb pochází z roku 1949. Od roku 1964 byl součástí Velkých Žibřidovic, od roku 1976 Hanušovic.

Fotogalerie: Žleb, Flóra a Fauna