NÁRODNÍ PARK PLITVICKÁ JEZERA

 /  / Reporáže z cest / Chorvatsko 2010 / Národní park Plitvická jezera

Mezi pohořím Mala Kapela a Plješevica leží v nádherné vápencové proláklině, která vznikla asi před osmi tisíci lety, Národní park Plitvická jezera. Ukládáním travertinu, zvláštního druhu vápence, tady vznikla soustava šestnácti malých jezer, vzájemně propojených vodopády a kaskádami. Travertinové hráze na terasách neustále narůstají asi o 3 cm ročně díky unikátním bakteriím, žijícím na nich v mechu a trávě. Jezerní soustava má dvě části. Dolní část tvoří čtyři jezera Milanovac, Gavanovac, Kaludjerovac a Novakovića brod. Vznikla zřícením stropů podzemních jeskyní, které se tak naplnily vodou. Horní část tvoří dvanáct jezer Prošćansko jezero, Ciginovac, Okrugljak, Batinovac, Vir, Veliki Jovinovac, Mali Jovinovac, Galovac, Milino jezero, Gradinsko jezero, Veliki Burget a Kozjak. Národní park byl vyhlášený v roce 1949, o 30 let později byl zavedený na seznam světového přírodního bohatství UNESCO.

Plitvická jezera jsme navštívili během Cesty domů z Makarské riviéry, kde jsme pobývali ve Veliko Brdo nad městem Makarska v apartmánovém domě Haus Marina. Na centrálním lesním parkovišti jsme si zakoupili vstupenku, která kromě vstupu do národního parku zahrnovala i dopravu turistickým vláčkem k Prošćansko jezero a plavbu lodí po jezeře Kozjak. Cena vstupenky byla HRK 110,00. Přešli jsme k zastávce vláčku a už cestou jsme spatřili v dálce vodopád Veliki Prštavac, který nás natěšil na následující 3,5 hodiny. Vláček nás zavezl k Prošćansko jezero (638 m), které je nejvyšší a druhé největší. Napájí ho řeka Matica, která vznikla u Plitvičky Ljeskovac spojením Bijela rijeka a Crna rijeka. Nad jezerem vystupoval z jedné strany Gulanov vrh (826 m), z druhé strany Crni vrh (754 m) a na jeho konci Ivar (763 m). Po dřevěném chodníku jsme přešli po okraji plošiny Labudovac k jezeru Ciginovac.

Jezero Ciginovac (626 m) je napájené z vodního kanálu vedoucího z Prošćansko jezero a také z travertinové hráze Labudovačka barijera. Do jezera spadal Labudovački slap. Přešli jsme k jezeru Okrugljak (613 m). Jezero je napájené z jezera Ciginovac 7 m vysokým vodopádem Jarkuše. Napájejí ho také vododopády padající z náhorní plošiny Labudovac. Viděli jsme je všechny cestou po severním okraji jezera. Pozorovali jsme hejna pstruhů a vodní ptactvo. Na východě jezera je nízká bariéra, přes kterou voda stéká do Veliko jezero. Kolem vodního kanálu spojujícího jezero Okrugljak a Malo jezero jsme došli k můstku, ze kterého jsme pozorovali vodopády na cestě do Malo jezero. Vydali jsme se po dřevěném chodníku mezi Malo jezero (604 m) a Veliko jezero (607 m). Nádherné byly pohledy přes hradby rákosu na Veliko jezero s rozloženými stromy pod hladinou a vodopády padající z bariéry.

Na druhé straně byly zase nádherné pohledy přes bariéry lopouchů na Malo jezero. Vedle něho bylo v porostu ukryté nejmenší jezero Vir (598 m). Došli jsme k jezeru Batinovac (610 m) a uviděli jsme vodopád spadající na jeho hladinu. Vody z Veliko a Malo jezero, z jezera Vir a Batinovac přetékají přes nízké bariéry, kaskády a vodopády do jezera Galovac (582 m). Pozorovali jsme je z břehu. Naší pozornosti neunikl nádherný Batinovački slap. Jezero Galovac jsme celé obešli po dřevěném chodníku až na jeho severní konec. V severní části dosahuje hloubky až 24 m. Dostali jsme se nad rozsáhlou oblast s bariérami, kaskádami a malými jezírky, do které padají z travertinové bariéry vodopády. Ještě jsme se podívali zpět k jezeru Galovac a začali jsme s napětím sestupovat pod bariéru, za zvukem padající vody.

Došli jsme ke druhému nejvyššímu vodopádu Veliki Prštavac se spádem 28 m. Otevřel se nám pohled i na Gradinsko jezero. Mezi jezírky a kaskádami jsme po dřevěném chodníku došli k dalšímu vodopádu Mali Prštavac a nad mělkým Milino jezero (564 m), pokrytým rákosem, mechem a další vegetací, k vodopádu Galovački buk. Po jeho prohlídce jsme kolem Milino jezero sešli ke Gradinsko jezero (554 m). Své jméno získalo po starém opevněném městě, které kdysi stálo na kopci mezi tímto jezerem a Kozjakem. Sestoupili jsme k jezeru Veliki Burget (534 m) a k jezeru Kozjak (534 m). Jezero Kozjak je největší a nejhlubší z celého jezerního systému. Je to také nejnižší z horních jezer. Nastoupili jsme na loď, kterou jsme měli v ceně vstupenky, a napříč celým jezerem jsme přejeli do oblasti Kozjačka draga, odkud jsme vystoupili stezkou nad dolní jezera, která jsme si prohlédli z mnoha pěkných vyhlídek.

Pod sebou jsme měli jezero Milanovac (524 m), ze kterého padal Slap Milke Trnine do jezera Gavanovac (518 m). Z toho zase padala voda přes Velike kaskade do jezera Kaludjerovac (508 m). Jezero dostalo jméno po mnichovi, který trávil čas v jeskyni Šupljara nad jezerem, známé z filmu Poklad na Stříbrném jezeře. Na konci jezera byla malá rákosová plošina a travertinová hráz, pod kterou voda stékala do posledního z jezer, do Novakovića brod (503 m). Z vyhlídky jsme se ještě podívali do soutěsky řeky Korana a sestoupili jsme k největšímu vodopádu Veliki slap, vysokému 78 m. Je současně nejvyšším vodopádem v Chorvatsku. Napájí ho řeka Plitvica. Sestoupili jsme k vodopádům Sastavci slap a během výstup k parkovišti jsme ještě sledovali celou scenérii dolních jezer z jiného úhlu, stejně tak Veliki slap a Sastavci slap. Následně jsme pokračovali v cestě domů.

Fotogalerie: Plitvická jezera