RIFFLSEE A WILDSPITZE

 /  / Reporáže z cest / Tyrolsko 2003 / Rifflsee a Wildspitze

Pokud bychom použili cyklistickou terminologii, potom by bylo možné nedělní etapu nazvat Královskou etapou. Zamířili jsme k nejkrásnějšímu jezeru v údolí Pitztal - Rifflsee a k nejvyššímu vrcholu Tyrolska - Wildspitze. Po snídani jsme už v 8:00 vyrazili do Mandarfenu, kde jsme zaparkovali na nám už známém parkovišti z předchozího dne, kdy jsme se tady seznamovali s údolím Pitztal. Na pokladně lanovky Rifflseebahn jsme si zakoupili za € 32,00 Pitz Regio Card [karta] platnou tři dny. Umožnila nám využít čtyři soustavy lanovek v údolí - Rifflseebahn, Tunnelbahn Pitzexpress + Pitz Panoramabahn, Hochzeigerbahn + Doppelsesselbahn Sechszeiger a Untermarkter Alm Bahn + Alpjochbahn. Kabinkovou lanovkou Rifflseebahn jsme tedy vyjeli nahoru k Restaurant Rifflsee do výšky 2300 metrů, pod kterým se o 68 metrů níž rozprostírala matně zelená hladina stejnojmenného jezera. Nádherný slunečný den nám připravil stejně nádhernou podívanou jak na jezero, tak na okolní štíty hor.

Už z lanovky jsme sledovali říčku Pitze, která spadala údolím od scenérie s horskými velikány Innere Schwarze Schneide (3369 m), Linker Fernerkogel (3278 m) a Mittagskogel (3162 m). Na druhé straně se nám představil v plné své kráse Geigenkamm a jeho třítisícovky Wassertalkogel (3247 m), Puitkogel (3345 m), Hohe Geige (3394 m), Hundstalkogel (3080 m), Blockkogel (3098 m) a Fundusteiler (3079 m). Od Restaurant Rifflsee jsme pozorovali nad hladinou jezera Seekogel (3358 m), po jeho levé straně Rostizkogel (3392 m) a Löcherkogel (3326 m) a po pravé straně Seekarlesschneid (3208 m), Hoher Kogel (3042 m), Zuragkogel (2891 m) a Brandkogel (2677 m). Rifflsee je svou výškou hladiny 2232 m nejvyšším horským jezerem v Rakousku. Je dlouhé 995 m a široké 393 m. Jeho maximální hloubka je 24 m, průměrně se však pohybuje kolem 11 m. V jezeře se prohánějí pstruzi a siveni.

Vydali jsme se po stezce kolem jezera. Stejný nápad jako my mělo i stádo krav. Později jsme se dozvěděli proč. Po Offenbacher Höhenweg jsme došli na konec jezera do místa, kde se do něj vléval Rifflbach. Po lávce jsme přešli na druhou stranu. Odtud je možné pokračovat údolím Rifflbachtal přes sedlo Wurmtalerjoch (3089 m) do údolí Kaunertal. My jsme v tomto místě na chvíli poseděli na lavičce. Díky dostatečné vláze je zde bohatý zelený porost, představující vhodnou horskou pastvinou pro krávy. Bylo jich tady nespočet. Pokračovali jsme podél jezera po Rifflsee Rundwanderweg k místu, kde jezero opouští Rifflbach. Spadá odtud do údolí Taschachtal, kde se prostřednictvím Taschachbachu na konci údolí přidá k říčce Pitze. Odtud jsme měli jako na dlani Grabkogel (3052 m), Mittagskogel, Vorderer Brunnenkogel (3393 m), Mitterkopf (3347 m) a po chvíli i Hochvernagtspitze (3539 m) s ledovci Westlicher Taschachferner a Sexertenferner. Rifflseebahn jsme sjeli do údolí Pitztal a tuto část výletu jsme zakončili dováděním na skluzavkách.

Přejeli jsme jen přibližně 1 km za Mittlberg, kde jsme zaparkovali u dolní stanice Tunnelbahn Pitzexpress. Tato pozemní lanovka vede tunelem proraženým horským masivem mezi Mittagskogel a Grabkogel. Z dolní stanice (1740 m) ujede do horní stanice (2840 m) celkem 3786 m. Ta se nachází u dvou vodních nádrží pro výrobu umělého sněhu. Začíná tady také ledovec Pitztalgletscher a o kousek dál Mittelbergferner. Před námi se otevřel pohled na Mutkogel (3312 m), Weißer Kogel (3407 m), Rechter Fernerkogel (3298 m), Schluchtkogel (3472 m), Kreuzerschneide (3677 m) a za ním už vykukoval Wildspitze (3774 m). Po pravé straně potom náš cíl - Hinterer Brunnenkogel (3440 m), a o kousek vedle Verderer Brunnenkogel, oba spojené ledovcem Pitztalgletscher. Nasedli jsme do kabinové lanovky Pitz Panoamabahn a nechali jsme se vyvézt dvoukilometrovou trasou pod Hinterer Brunnenkogel, na který jsme přešli po stezce dlouhé necelých 100 m. Byla tady vyhlídková plošina, ze které byl panoramatický výhled na všechny strany.

Na jihu se nám představil úchvatný ledovec Taschachferner, nad kterým se majestátně zvedal Wildspitze společně s Hinterer Brochkogel (3635 m) a Petersenspitze (3484 m). Na jihozápadní rakousko-italské hranici jsme obdivovali Weißkugel (3738 m) a Weißseespitze (3510 m). Západní straně dominoval Vordere Ölgrubenspitze (3465 m), Bliggspitze (3454 m) a Eiskastenspitze (3373 m). Za nimi se táhlo v dálce panorama Rétských Alp. Severozápadu dominovaly vrcholy Vorderer Brunnenkogel a Waze (3533 m). V pozadí pak panorama Lechtalských Alp. Sever patřil údolí Pitztal, které zleva lemoval Kaunergrat a zprava Geigenkamm. Na severovýchodním obzoru jsme spatřili Stubaiské Alpy. Na východě se nám představila skupina vrcholů Linker Fernerkogel a za ním Innere Schwarze Schneide, Tiefenbachkogel (3309 m) a Mutkogel. Jihovýchod byl v řežii vrcholů Weißer Kogel a Großer Ramolkogel (3549 m). Za nimi pak panorama dolomitských štítů. Chvíli jsme si užívali toto ledovcové království obklopené třítisícovkami. Potom jsme sjeli zpět do údolí pomocí Pitz Panoramabahn a následně Tunnelbahn Pitzexpress.

Cestou zpět jsme zaparkovali mezi Plangeross a Weißwald a podél říčky Pitze jsme se vypravili k soutoku Lussbachu s Pitze. Po mostku jsme přešli na druhou stranu Pitze a pokračovali směrem k vodpádu na Lussbachu. Část cesty nás doprovázeli koně. Lussbach je napájen ledovci v okolí vrcholu Waze, proto měl vodopád v letním období největší sílu. Jeho kaskády byly dlouhé kolem 200 metrů. Samotný vodopád byl vysoký přibližně 12 metrů. Při cestě zpět jsme měli před sebou Gahwinden (2647 m) a Hohe Geige. Popojeli jsme opět o kousek dál, do Stillebachu. Nachází se zde relaxační místo s názvem Kneippanlage Pitztal. Bylo to takové malé vodní království, především pro děti. Vhod přišla osvěžující fontánka s pitnou vodou. Odtud jsme se vydali stezkou k vodopádu Klockelefall. Jeho kaskády jsou dlouhé 150 metrů. Nádhernými výhledy na horní část údolí Pitztal jsme zakončili tento nádherný den plný nevšedních vysokohorských zážitků.

Fotogalerie: Rifflsee, Mittelbergferner a Taschachferner, Pitztal