HOCHZEIGER A IMST
Střediska v rakouském Tyrolsku
/ / Reporáže z cest / Tyrolsko 2003 / Hochzeiger a Imst
Noční déšť a letní teploty způsobily, že se hory zahalily do oparu. Opět jsme kolem osmé hodiny ranní, hned po snídani, vyrazili poznávat další krásy údolí Pitztal. Tentokrát v jeho dolní části. K dispozici jsme měli ještě platnou Pitz Regio Card [karta], tak jsme ji využili na další lanovky v ní obsažené. Zajeli jsme do vesničky Jerzens, odkud jsme serpentinami vystoupali k hotelu Panorama. Odtud se nám nabídly nádherné výhledy na Kaunergrat, konkrétně na vrcholy Schalwand (2942 m), Koepfle (2834 m) a Kreuzjöchel (2589 m). Těsně pod vrcholem je lemoval pěkný bílý opar. Pozorvali jsme také Glanderspitze (2512 m), pod kterým se vlnilo údolí Pillerbachtal, spojující údolí Pitztal s údolími Kaunertal a Oberinntal. Pod námi byla jako na dlani vesnička Jerzens. Popojeli jsme ještě kousek na parkoviště u lanovky Hochzeigerbahn.
Dolní stanice kabinkové lanovky Hochzeigerbahn byla v nadmořské výšce 1450 m. Vyvezla nás do nadmořské výšky 2020 m, odkud se nám naskytly opět nádherné výhledy na Kaunergrat, tentokrát z trošku jiné perspektivy. Pokračovali jsme sedačkovou lanovkou Doppelsesselbahn Sechszeiger, která nás vyvezla do nadmořské výšky 2360 m pod stejnojmennou horu Sechzeiger (2392 m). Začalo poprchávat, tak jsme si jen obešli zdejší nádrž vytvořenou pro výrobu umělého sněhu. Naskytly se nám výhledy nejen na okolní vrcholy, ale i do údolí Pitztal, Inntal a Ötztal. Cestou dolů se z oparu vynořil Zollberg (2225), před kterým se rozprostíraly rozsáhlé louky s rozsetými dřevěnými salaši. U Gästehaus Schennet jsme se vyfotili s pětimetrovým nafukovacím kamzíkem Pitzi, maskotem dětského klubu v Pitztalu. Odpočinek zpříjemnily i skluzavky a velké lego kostky.
Po obědě jsme pokračovali do vesničky Arzl im Pitztal, kde říčka Pitze protéká soutěskou Arzler Pitzeklamm před tím, než se připojí k řece Inn. Od roku 2003 je přírodní lesní rezervací na rozloze 19,5 ha. Daří se zde lípě malolisté, smrku ztepilému, olši šedé, jasanu ztepilému a javoru klenu. Je to ideální lokalita pro datly, sovy, netopýry, skorce vodní a rozmanité druhy hmyzu. Kromě mechů a řas tady rostou masožravé rostliny tučnice alpská a tučnice obecná, dále kostřava obrovská, tužebník jilmový, máta vodní, zimolez obecný a šťavel kyselý. Začátek kaňonu překlenuje most Benni Raich Brücke, který byl postavený v roce 1995. Své jméno získal po rakouském alpské lyžaři Benjaminu (Beni) Raichovi, který se v Arzlu narodil. Závodil ve světovém poháru 19 sezón. Stal se trojnásobným olympijským vítězem a trojnásobným mistrem světa. Most má rozpětí 137,70 m a je vysoký 94 m. Pro chodce je prostor široký 1,5 m. V roce 1997 se tady začal provozovat bungee jumping. Po mostě jsme se prošli a pozorovali pod sebou říčku Pitze, která si razila kaňonem cestu k řece Inn.
Odtud už to bylo kousek přes řeku Inn do Imstu. Konkrétně jsme zajeli do Hochimst, odkud vedla soustava sedačkových lanovek pod Vorderes Alpjoch. Nejdříve jsme jeli sedačkovou lanovkou Untermarkter Alm Bahn, která spojovala Hochimst v nadmořské výšce 1050 m s Untermarkter Alm v nadmořské výšce 1480 m. Cestou jsme sledovali úžasné zelené louky s rozsetými salaši a skupinu vrcholů Schafkopf (2394 m), Rauchberg (2480 m) a Sinnesjoch (2273 m). Pod touto lanovkou se po celé její délce vlnila letní sáňkařská dráha Alpine Coaster. Tato nejdelší horská dráha na světě měří 3535 m. Její nejvyšší bod nad zemí je ve výšce 10 m a největší atrakcí je 450. stupňový karusel. Na Untermarkter Alm jsme přesedli na druhou část sedačkové lanovky, na Alpjochbahn. Projížděli jsme oblastí Alpjoch Malchbach, která ležela mezi vrcholy Hinteres Alpjoch (2425 m) a Vorderes Alpjoch (2121 m) a údolím Malchbachtal. V horní části se okolí ponořilo do mlhy, ze které vykukovala stáda ovcí i romantická chaloupka. Nahoře nebylo přes mlhu nic vidět, tak jsme opět sjeli dolů a v tomto směru jsme sledovali údolí Gurgltal a Inntal a nad nimi se tyčící vrchol Tschirgant (2372 m). Obě lanovky jsme měli v ceně Pitz Regio Card.
Den jsme zakončili prohlídkou soutěsky Rosengartenschlucht, která vznikla na konci poslední doby ledové. Tato soutěska začíná na západním okraji Imstu, vede přes terasy Mittelgebirge a končí pod Hochimstem. Soutěskou protéká Schinderbach a patří k nejcennějším biotopům Tyrolska. Vstup byl zdarma. Prohlídku jsme započali na Johannesplatz u kostela Johanneskirche. Kolem domků Bergl-Häuser, zabudovaných do skal, jsme došli k ústí soutěsky, kterou jsme se proplétali soustavou lávek, mostků, schůdků, prošli jsme několika skalními tunely, kolem skalních stěn zarostlých mechy a kapradinami a cestou jsme obdivovali vodopády, peřeje, mísy a mnoho dalších krás, které tady vytvářel Schinderbach. Po prcházce touto hučící divočinou jsme opustili město Imst, ležící na úpatí Lechtalských Alp, a spěchali jsme údolím Pitztal do Bichlu, kde nás čekala dobrá večeře.
Fotogalerie: Hochzeiger a Arzl, Imst